Terapie se etabluje v online světě, roste i jako firemní benefit. Hedepy nabírá novou investici

Spoluzakladatel Hedepy Lukáš Krčil.

Spoluzakladatel Hedepy Lukáš Krčil. Zdroj: hedepy.cz

Význam duševního zdraví nenarůstá pouze u jedinců, uvědomují si ho i firmy.
2 Fotogalerie
Anna-Marie Horáková

Nečekat na odbornou pomoc týdny, ale několika kliky ji získat do pár minut. Právě s takovou výhodou se snaží přijít platformy, které nabízejí online terapii. Český startup Hedepy přitom na tuzemském trhu získává výsadní postavení, nově obdržel ve třetím investičním kole pobídku ve výši 2,15 milionu eur, tedy asi padesáti milionů korun, a expanduje už do dvanácti evropských zemí. Investici získal od investičních fondů Nation 1, Purple Ventures, RSJ a od andělského investora Leoše Navrátila. Hedepy se ji chystá použít pro rozšiřování do dalších zemí a na rozvoj psychiatrické péče.

Venture kapitálový trh se v posledním roce podle spoluzakladatele platformy Lukáše Krčila výrazně proměnil a tolik startupů investici nedostalo. „Podobná situace panuje i na Slovensku a v Polsku, prostředí se v podstatě pročišťuje,“ popisuje Krčil. To podle něj bude znamenat velkou změnu i na trhu s duševním zdravím. „Uvidíme méně hráčů, než jsme byli zvyklí v covidové době, kdy tady vzniklo relativně hodně různých pokusů o to, jak k tomu přistoupit. Dnes se trh konsoliduje a zůstávají jen větší hráči,“ říká Krčil.

Například zakladatelé Terapie.cz, která poskytuje online, a dokonce i offline terapii, přiznávají, že o investici uvažovali, ale nakonec se rozhodli jít cestou vlastních zdrojů. „Vlastně i to nás liší od konkurence – pokud vím, jsme jediní, kdo takovýto projekt financuje z vlastních zdrojů,“ říká spoluzakladatelka Terapie.cz Jana Dolejšová.

Platforma Terap.io vzniklá ještě před covidem získala poslední investici v roce 2021. „Od té doby se nám funding nepodařilo získat, i když jsme se snažili. Takže jsme byli nuceni pustit část týmu a překlopit to,“ říká šéf a spoluzakladatel platformy Chadi Moussawi. Z hlediska výše obratu společnost v loňském roce spíše stagnovala, protože museli řadu věcí přehodnotit. Obrat činil do deseti milionů korun.

Konkurenční Hedepy bylo podle Moussawiho agresivnější, co se týče akvizice klientů, a vzhledem k tomu, že vzešlo z marketingové agentury, bylo v exekuci schopnější. „Pak se nůžky rozevírají a těžce se ten náskok stahuje,“ vysvětluje. „Jsme tedy teď dvojka na trhu v Čechách za Hedepy a díváme se po strategickém partnerovi, kterému by to zapadalo do portfolia. Máme jednání v Čechách, ale jednáme i se zahraničními subjekty,“ doplňuje Moussawi.

Byznys vzešlý z krize

Pro Hedepy byl podle Krčila zásadní moment, kdy s touto službou přišlo – na začátku pandemie. Ačkoliv je psychoterapie stále poměrně konzervativní obor, povedlo se jim přesvědčit psychoterapeuty, že to dává smysl obzvlášť v době, kdy svou praxi nemohou offline stoprocentně vykonávat. Covid navíc zásadně proměnil duševní zdraví obrovské části populace. „Pro naši generaci to bylo úplně poprvé, kdy jsme se setkali s restrikcemi, a spousta lidí, kteří byli do té doby zvyklí se socializovat, musela zůstat doma, takže to vyvolalo mnoho duševních obtíží, které bylo potřeba nějakým způsobem řešit,“ podotýká Krčil.

Krčilova druhá firma, agentura YYY, si přitom na začátku covidu prošla nepříjemným obdobím – musela propustit polovinu svých zaměstnanců. To se podle něj v Hedepy s padesáti zaměstnanci stát nemůže. Lidé pracují na dálku, jsou rozesetí po celé Evropě a musejí pouze splnit konkrétní cíle, nikdo ale nekontroluje samotný proces. „Zastupitelnost a to, jakým způsobem je struktura nastavená, jsou méně křehké na jakékoli nuance, které by z trhu přišly,“ tvrdí Krčil. Navíc sama platforma z covidové krize v roce 2020 vyrostla.

V minulém roce mělo Hedepy obrat přibližně do padesáti milionů korun, letos očekává obrat okolo 5,5 milionu eur, tedy asi 129 milionů korun. „Růstu hodně pomáhá i to, že lidé postupně více dbají na své duševní zdraví jako takové, častěji chodí k terapeutovi, využívají i jiných typů služeb, jako je například chat. Růst tedy není způsobený jenom novými uživateli, ale i mnohem větší aktivitou těch stávajících,“ popisuje Krčil.

Terapie.cz dosahuje obratu v řádu jednotek milionů korun ročně. Konstantně roste, ale připouští, že potenciál je vyšší. „Snažíme se o udržitelné tempo i v kontextu našich kapacit a zkvalitňování služeb jak směrem ke klientům, tak směrem k terapeutům. Vše investujeme zpátky do dalšího rozvoje portálu,“ říká Dolejšová.

Spolupráce s firmami je levnější

Význam duševního zdraví nenarůstá pouze u jedinců, uvědomují si ho i firmy. „Je to segment, který, jak pozorujeme, u nás hned po terapii jednotlivců roste nejrychleji, co se týče poptávky,“ říká Krčil s tím, že poptávka ze strany podniků stoupá i o stovky procent každým rokem, aktuálně se starají o čtyřicet tisíc firemních zaměstnanců. 

Firmy se snaží posílit duševní odolnost zaměstnanců vůči stresům a vylepšit předávání zpětné vazby tak, aby se v pracovním prostředí pracovníci cítili lépe. V rámci programu se Hedepy každý týden nebo dva zeptá zaměstnanců, jak se cítí. „Dokážete díky tomu segmentovat týmy, zjišťovat, co v nich funguje a nefunguje, dokážete odlišit, jak si stojíte vůči jiným firmám. Dává to HR dobré pochopení toho, co se ve firmě děje,“ popisuje Krčil. Ve východních zemích jsou podle něj první poskytovatelé takové služby a musejí proto firmy také hodně vzdělávat, na Západě jde spíše o vnesení inovací do již nastaveného procesu.

Terapie.cz k terapii ve firmách přistupuje trochu jinak. Nedávno přešli na nový model, kdy firmě dedikují jednoho až dva terapeuty, kteří jsou v určitý den ve firmě zaměstnancům k dispozici. Moussawi také vidí v podnicích velký potenciál. „Po tom, co se nám nepodařilo získat finanční zdroje, jsme se zaměřili na nový model víc. Nevyžaduje takové investice do akvizice jako u jedinců, kde se akvizice čím dál víc prodražuje,“ popisuje Moussawi a říká, že se jim za poslední rok podařilo spolupráci s firmami zdvojnásobit, v současnosti tvoří dokonce pětinu jejich obratu a platforma se v posledním roce soustředí hlavně na firmy, i když zaměření na jednotlivé klienty stále přetrvává.

Stejným směrem podle něj půjde segment online terapií čím dál víc. „Velké platformy v Americe, které jsou už na burze, musely strategii také takto přehodnotit, protože je to udržitelnější,“ říká Moussawi. Trh je v tomto ohledu na samém začátku, firmy si uvědomují, že musejí o duševní zdraví zaměstnanců pečovat, a podle Moussawiho bude adopce pokračovat.

AI spáruje klienta s terapeutem

V Hedepy vnímají také nárůst zájmu mladých lidí o aplikace, kde si můžete každý den zaznamenávat, jak se cítíte, nebo si chatovat s terapeutem. „Dnes nedokážeme kvalifikovaně zodpovědět, jestli nám takové aplikace budou v budoucnu konkurovat. Pokud máte významný problém, kdy nedokážete vstát a na něco se těšit, je těžké, aby vám pomohly. Když však propojíte takovou aplikaci s dobrým odborníkem a necháte ho pracovat s tím, co v trackingu vidí, uživatel se v tom cítí líp, protože je opečovávaný a dokáže dosáhnout i lepších výsledků pro svoje duševní zdraví,“ popisuje současnou popularitu takových aplikací Krčil.

Technologie podle Krčila tak zatím převážnou část duševních obtíží nevyřeší. „Můžeme si třeba říct, že za pět let tam bude, ale musíme k tomu být hodně obezřetní,“ podotýká. Například u AI terapeutů zatím v Hedepy vnímají, že lidé nejsou ochotní si za takovou službu připlatit, protože nevěří, že jim pouze počítač může pomoci. Terap.io si v současné situace zavedení podobných aplikací nemůže dovolit, nicméně od začátku s něčím takovým počítalo. „Počet terapeutů je fixovaný a neroste tak rychle jako poptávka, takže to dává velký smysl,“ doplňuje Moussawi.

Umělá technologie je podle Krčila nápomocná například v párování s terapeutem. Pomáhá také v běžném diagnostickém vyšetření psychiatrům, po kterém musí odborník sepisovat zdravotní zprávu, tedy dělat v podstatě administrativní práci. AI si ale dokáže zapsat poznámky, vidí, jaké věci se opakují, a zprávu sepíše za ně.

Rouška anonymity

Hedepy funguje v Česku, Itálii, Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Řecku, na Slovensku, Ukrajině a nově i ve Finsku, Litvě, Estonsku a ve Slovinsku. Díky tomu dokáže zasáhnout trh až se 125 miliony lidí. „V komplexitě dvanácti zemí bychom popravdě ani nepotřebovali expandovat. Spíš se snažíme růst tam, kde již jsme,“ vysvětluje Krčil.

Zajímavé by do budoucna mohly být i státy, kde je velká poptávka, chybí ale standardizovaná péče. „Může to být třeba balkánský svět jako takový nebo i jihovýchodní Asie. Je to ale ještě hodně daleko,“ doplňuje. Nyní se tak chystají rozšířit spíš do dalších odvětví, jako je třeba psychiatrie, brzy bude také možné si na Hedepy vyprofilovat terapeuta podle spolupráce s pojišťovnou.

Při expanzi si vytipovali státy, kde není ještě tolik rozvinutá konkurence, ale naopak obrovský přetlak poptávky, a začali nalezením lokálního týmu a nastavením kvalitních kritérií pro odborníky. Ačkoli mezi jednotlivými regiony panují rozdíly, společná je pro ně podle Krčila právě potřeba obrovské míry anonymity, kdy lidé nemusejí vůbec vystoupit ze své komfortní zóny.

Terapie.cz na zahraničních trzích nefunguje, připouští však, že expanzi zvažuje. Terap.io se zatím vydalo za hranice jen v tom smyslu, že má některé klienty na Slovensku.