Deskovou hru Olá, kterou spolu mohou hrát zdraví i nevidomí, vymyslela Lucie Částková, když byla ještě na obchodní akademii. Dnes už studentka vysoké školy vypráví, jaké byly začátky a co s hrou plánuje do budoucna. Za svůj projekt získala četná ocenění. Hra Olá už se prosazuje v Česku i v zahraničí. “Nebojte se podnikat. Začněte s tím hned,” říká Částková v rozhovoru pro E15.cz, který vznikl na konferenci aktivních studentů České naděje.
Jak nápad na hru vzniknul?
Na střední škole během třetího ročníku. Měli jsme možnost zapojit se do projektu studentských firem. Přemýšlela jsem přes léto nad nějakým podnikatelským nápadem. Pak jsem si uvědomila, že mám ve třídě nevidomou spolužačku, a tak jsem za ní zašla a zeptala se, zda ji napadá něco, co by chtěla zlepšit. Pobídla mě ať se podívám na stránky Tyflocentrum.cz (rozcestník služeb pro nevidomé - poznámka redakce). Zabrousila jsem tam do sekce her a zaujalo mě, že v tomto ohledu toho v nabídce moc nebylo. Tak jsem si řekla, že by bylo dobré vymyslet nějakou hru, která by spojovala zdravé s nevidomými.
Díky vítězství v jedné ze startupových soutěží, jichž jste se účastnila, jste měla možnost jet do Chicaga. Co vám tato zkušenost přinesla?
Chicago bylo skvělé. Měla jsem skvělou hostitelskou rodinu a zažila několik akcí, abych i poznala tamní kulturu a jídlo. Jela jsem tam s Martinem Vítkem (spoluzakladatel ‚Soutěž a podnikej‘), který mě napojil na různé potencionální obchodní partnery a s jedním z nich jsem se už i domluvila na první zakázce.
Mladí podnikatelé jako vy dostávají často rady od zkušenějších. Jakou nejlepší podnikatelskou radu jste zatím kdy dostala vy?
Nepodnikat s kamarády.
Na jaké trhy se do budoucna chcete zaměřit?
Aktuálně hlavně na český trh. Chceme spolupracovat s asociacemi nevidomých, školami a školkami. Kupují si to jak rodiny nevidomých, tak i rodiny, co myslí na přesah a chtějí děti vzdělávat. V nejbližší době se budu chtít prosadit asi hlavně v sousedních zemích, pak také ve Velké Británii a USA. Tu hru může hrát kdokoliv – klidně Číňan s Afričanem.
Jak těžké si myslíte, že bude proniknout na americký trh?
Chci tam zkusit prorazit ve spolupráci s lidmi, které už znám.
Nedávno jste se zúčastnila setkání žen podnikatelek z celého světa v Paříži. Co vám přineslo?
Byla jsem se tam právě s hrou Olá a měli jsme možnost týden pracovat na našich nápadech pod vedením mentorů.
Co plánujete do budoucna?
Dokončit vysokou školu a pak se více věnovat podnikání. Teď je to někdy hlavně v období zkouškového náročné skloubit. Už mám v hlavě několik dalších projektů, do nichž bych se ráda zapojila. Chceme se zaměřit i na další potenciální skupiny zákazníků, například nedoslýchavé a podobně.
Je teď něco, co by vám v podnikání či expanzi pomohlo, například investor?
Zatím se snažím na všem pracovat sama i proto, že mě to dost vzdělává. Určitě budu investora hledat v budoucnu, jak se budu snažit více se zaměřovat na americký trh.
Co byste poradila mladým lidem, kteří by chtěli podnikat?
Ať se toho nebojí. Dalším faktorem jsou finance. Myslím, že v dnešní době získat investora či finance není zase tak těžké. A ať začnou teď. Vždycky bude nějaká doba, kdy budou mít nějakou překážku, to si řeknou ne, pak přijde další, to si zase řeknou ne, budou to oddalovat a oddalovat a pak si ve čtyřiceti řeknou: měl jsem jít tenkrát do toho, když jsem měl prostor.
Jak se hraje Olá Cílem je najít pomocí hmatu dřevěné dílky v sáčku, přičemž zdravý člověk má přes oči šátek, aby nic neviděl. V krabici je jedna specifická dřevěná kostka. Ta má v každé straně vyřezaný jiný geometrický tvar, který musí hráč po vhození kostky nejdříve určit hmatem bez opory zraku. Poté co hráč určí, který tvar „padl“, tak to řekne ostatním. Hráči od té doby začínají hledat tento tvar ve svých sáčcích – kdo ho najde první, tak získává kámen vítězství. Pokud hráč obdrží 3 kameny, zvítězil ve hře. |
