Vyspělé technologie a moderní firmy chce podporovat každá vláda, žádné se to ale zatím příliš nepovedlo. Tak by se dal shrnout názor startupistů, který vychází z průzkumu společností Behavio. Také z něj vyplynulo, že navzdory nadšení kolem umělé inteligence se české startupy soustředí spíše na rozvoj marketingu a obchodu než na začlenění AI do svých produktů.
„Stát je jedno velké rozptýlení, stát ničím nepomáhá, jen brzdí. Daňové podmínky jsou určené pro firmy, které rostou pomalu,“ říká Vojtěch Roček, partner investičního fondu Presto Ventures, který průzkum Stepping Up 2024 pomáhal uvést v život. Na vzorku 117 startupistů se snažil zjistit, jaké překážky ve svém rozvoji v Česku vnímají a jaká je aktuálně nálada na trhu.
Minulý rok byl totiž pro tento obor ve znamení značného zpomalení, investice do mladých firem meziročně klesly o tři čtvrtiny ze 46 na 11 miliard korun, uvádí report serveru CzechCrunch. Zhoršené podmínky pro nabírání peněz pro další rozvoj potvrzují i zkušenosti dotázaných: 56 procent z nich uvedlo, že shánění investice je nyní složitější než v minulosti.
„Loňský rok byl pro startupy jeden z nejsložitějších v historii po celém světě, zejména pro ty větší, které se chystaly na velká kola financování. Vidíme ale, že se trh jen vrátil do normální, konzervativní roviny a už se neházejí peníze po startupech. To skončilo a je to dobře,“ myslí si investor Přemysl Rubeš z Presto Ventures.
Ačkoliv počet startupů rok od roku roste, podobná data v českém prostředí nejsou příliš dostupná. Nedávno přitom ze Smart Reportu společností StartupJobs, J&T Ventures a organizace Nápad roku vyplynulo, že se podobné firmy podílejí na tuzemské ekonomice až z pěti procent a zaměstnávají kolem 150 tisíc lidí, což je například dvojnásobek toho, kolik lidí pracuje v zemědělství.
Z průzkumu Behavia dále vyplynulo, že legislativní podmínky drtivá většina z dotázaných nepovažuje za přívětivé pro jejich podnikání. Příznivější daňové podmínky pro investory a startupy by přivítalo 84 procent z nich, po 79 procentech dotázaných by bylo pro zjednodušení a digitalizaci administrativních podmínek a „zavedení smysluplného ESOP“, tedy zaměstnaneckých akcií. „Pokud se nepovede prosadit ESOP v maximální formě, tak se nám nepodaří ani zbytek. To je nutné minimum pro to, aby tady startupy fungovaly,“ říká Roček.
Zákon o zaměstnaneckých akciích byl sice v minulém roce schválen, ale podle zástupců startupového světa neodpovídá praxi a je tak nepoužitelný, nicméně politici vládní koalice by se v blízké době měli pokusit o další úpravu této legislativy. Je tak možné, že pravidla nakonec přiblíží představám startupistů.
Průzkum Behavia také zjistil, že ačkoliv poslední měsíce se pojem umělá inteligence skloňuje na každém rohu, v byznysovém prostředí není její zapojení do produktů největší potřeba. Jen 30 procent startupů by využilo nabrané peníze na integraci AI do svých produktů, drtivá většina, 83 procent, by se naopak zaměřila na posílení marketingu a obchodu. Právě tento byznysový aspekt je dlouhodobou bolestí tuzemských startupů a odlišuje je například od těch amerických, které jsou naopak známé agresivním a aktivním marketingem i obchodem.
Zároveň podle investorů z Presto Ventures zcela neplatí, že by za humny v tomto ohledu byla tráva zelenější, alespoň ne v případě Polska, které se v posledních letech dává za příklad správného ekonomického směřování. „My téměř neinvestujeme polské startupy, protože jejich kvalita je velmi nízká. Slyšíme tam, že místo toho, aby vzali od nás investici, vezmou grant. Na to se soustředí,“ popisuje Roček. Na rozdíl od Česka je polská vláda mnohem aktivnější ohledně financování startupů, v Česku je to spíše doménou soukromých fondů.
I v Česku se nicméně na trhu brzy objeví více peněz ze státních zdrojů, z Národního plánu obnovy (NPO) by do tohoto sektoru mělo brzy přitéct kolem 3,3 miliardy, Evropský investiční fond (EIF) v současné době vybírá první správce z řad investorů, kteří budou finance rozdělovat mezi startupy. „Bojím se, že 3,3 miliardy z NPO zničí místní trh. V Polsku nevidíme ten pozitivní efekt, který by ten obrovský objem peněz od státu měl mít,“ vidí tento plán negativně Roček.
