Z očekávaných hitů se podařilo skutečně uspět jen adaptaci Avengers, která strhla většinu rekordů Temného rytíře a Avataru v rychlosti vydělávání. Uspěla také teenagerská fantasy Hunger Games, adaptace globálního bestselleru Susan Collinsové. Slušně se daří také animovanému Madagaskaru 3, který překonává předchozí díly, a pixarovskému filmu Rebelka. Nicméně právě Rebelka ukázala, že na diváky přestává zabírat marketingové lákadlo 3D. Během premiérového víkendu totiž hned dvě třetiny všech diváků sledovaly Rebelku jen ve 2D, zatímco na dražší trojrozměrné projekce si našla cestu jen třetina diváků.
Komerční výkon dalších očekávaných projektů prvního pololetí však již představují mírná zklamání či velké finanční problémy pro studia. Mezi mírná zklamání se zařadilo třetí pokračování sci-fi komedie Muži v černém, které s domácími tržbami dosahujícími 170 milionů dolarů zůstalo daleko za prvním dílem (250 milionů dolarů) a mírně i za druhým.
Ovšem třetí Muže v černém zachraňuje mezinárodní úspěch a celosvětové tržby přesahující 600 milionů dolarů, jež působí dobře i v kontextu rozpočtu 225 milionů dolarů. K mírným zklamáním se zařadil také Diktátor Sachy Barona Cohena, který ve Spojených státech utržil necelých šedesát milionů dolarů. V horší situaci se ocitá řada vyložených propadáků. Těm vévodí sci-fi John Carter: Mezi dvěma světy, jejž šéfové studia Walt Disney označili za svůj nejhorší propadák v dějinách. Údajně na něm prodělali přes 200 milionů dolarů. O mnoho lépe na tom není ani akční sci-fi Bitevní loď (studio Universal), jejíž rozpočet přesáhl 200 milionů dolarů a domácí tržby se vyšplhaly jen k 64 milionům dolarů.
Propadl také stopadesátimilionový Hněv Titánů (Warner Bros.) s tržbami 83,7 milionu dolarů, Temné stíny Tima Burtona, za něž studio Warner Bros. zaplatilo stejnou částku a jejichž americké tržby dosáhly jen 75,9 milionu dolarů, a nepřesvědčil ani Prometheus Ridleyho Scotta (20th Century Fox).
