Anketa: Co chtějí v ČT prosadit uchazeči o post generálního ředitele | E15.cz

Anketa: Co chtějí v ČT prosadit uchazeči o post generálního ředitele

Česká televize
Česká televize
• 

Aleš Borovan

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Koncesionáři České televize mohou zůstat v klidu – v nejbližších letech podle všeho nebudou muset sáhnout hlouběji do kapsy pro hrazení poplatků za televizní přístroj. Vyplývá to z ekonomické ankety, se kterou deník E15 oslovil všech pět kandidátů na křeslo generálního ředitele ČT. Finální volba proběhne ve středu 21. září.

Anketa deníku E15:

1. Developeři mají velký zájem o pozemky ČT na Kavčích horách. Prodáte je? Pokud ano, jakým způsobem?

2. Jak naložíte s 3,7 miliardy korun, které má ČT na účtu?

3. Předchozí ředitel Jiří Janeček sahal v posledních letech do peněžních rezerv pro stovky milionů na hrazení provozních nákladů. Budete v tom pokračovat?

4. ČT1 má v příštím roce na výrobu naplánováno 635 milionů korun. Zvýšíte tento objem a o kolik?

5. Jiří Janeček v letech 2008 až 2009 zajistil odborům růst mezd v ČT o sedm procent. Loni a letos mzdy stagnovaly. Kolik vy slíbíte odborářům?

6. Nové studio ČT v Brně má stát přes 700 milionů korun bez DPH. Původní cena přitom měla být přibližně 450 milionů. Co s tím uděláte?

7. Budete požadovat zvýšení koncesionářských poplatků?

8. Díky úbytku reklamy ČT v příštím roce (a dalších letech) zaplatí na DPH přibližně o 600 milionů více než doposud. Jak to budete řešit, odkud vezmete tyto peníze?

9. otázka vždy vycházela z konceptu daného kandidáta

Petr Dvořák

Petr Dvořák Autor: E15

1. O nakládání s pozemky nerozhoduje v ČT ředitel, ale Rada ČT. Nemám v plánu po svém nástupu navrhovat Radě ČT řešení prodeje jakýchkoliv pozemků.

2. Financování České televize je nastaveno tak, že výběr poplatků směřuje do Fondu televizních poplatků a z něho se financují veškeré náklady ČT, jak akvizice a výroba pořadů, tak i režijní náklady a investice. Je to průhledný systém, který měnit nehodlám.

3. Fond peněžních poplatků není rezervní fond, ten ani ČT ze zákona tvořit nemůže. Z výkazů, které mám k dispozici, vyplývá, že od roku 2004 do roku 2010 byl zůstatek zdrojů z běžného roku vždy kladný. Budu se snažit tento trend udržet.

4. Otázka nestojí tak, že nejdříve naplánuji objem peněz a pak hledám cesty, jak ho utratit. V rámci posilování kvality budeme aktivně hledat projekty s jasnou uměleckou hodnotou. Pokud jich bude více, než bude deklarovaný rozpočtový rámec, budeme hledat dodatečné zdroje pro jejich financování. Pokud jich nenajdeme dostatečné množství, rozhodně se nebudeme snažit za každou cenu rámec vyčerpat.

5. S odboráři budu racionálně vyjednávat a hledat společné řešení a ne jim posílat vzkazy přes média. Odbory vědí, v jaké situaci se ČT nachází a že na každý platový růst musí být zdroje.

6. Tento projekt nelze z otevřených zdrojů zodpovědně posoudit. Obecně je sestěhování brněnského studia z nevyhovujících budov do jednoho centra správné. Ve svém projektu hodlám v práci na výstavbě v Brně pokračovat po provedení finančního a stavebně-technického auditu.

7. Nehodlám v nejbližších letech prosazovat zvýšení poplatků. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude záležet na celkových změnách, kterými bude česká a evropská ekonomika procházet.

8. Je velkým omylem, že vlivem změny zákona o reklamě na ČT přijde televize o 600 milionů korun na platbách DPH. Podle veřejných zdrojů zaplatila ČT na DPH bez nároku na odpočet loni 536 milionů a letos očekává přibližně 570 milionů. Příští rok díky odebrání reklamy a případné výstavbě studia v Brně lze očekávat zvýšení položky na asi 700 milionů korun, což představuje nárůst o 130 milionů. Ty bude muset ČT získat z realizovaných úspor.

9. Největším tahákem vaší koncepce je start dětského programu ČT3. Jeho náklady za rok odhadujete na 165 milionů korun. Reálnější asi bude číslo 200 milionů provozních nákladů za rok plus nutnost doplnit výpadek dětské tvorby z ČT1 – zhruba sto milionů. Odkud přesně je chcete brát?
V oblasti personálních nákladů neočekávám žádný nárůst a jsem přesvědčen, že ČT je schopna realizovat projekt ČT3 v rámci stávajícího počtu zaměstnanců.

Vzhledem k předpokladu, že kanál bude vysílán v rámci veřejnoprávního multiplexu, neočekávám navýšení ani v technické oblasti. Programové náklady budou vznikat v případě programů z archivu ČT jen díky honorářům. V oblasti zahraničních akvizic mám zkušenost, že pořady pro tento typ kanálu nejsou předmětem zájmu komerčních televizí a jejich jednotkové ceny jsou nižší než klasická filmová nebo seriálová tvorba. Částka uvedená v projektu je můj odhad, který v případě realizace samozřejmě projde důkladnou finanční analýzou.

Hynek Chudárek

Hynek Chudárek Autor: CTK

1. ČT určitě v dohledné době pozemky prodávat nemusí a nebude. Finančně je na několik let zabezpečena. Navíc cena pozemků, na rozdíl od budov a zařízení, neustále roste a tím roste i majetek ČT. V případě prodeje tak důležitých věcí, jakými pozemky jsou, bych připustil prodej jen po odsouhlasení dozorčí radou a Radou ČT.

2. Prostředky, které jsou na účtu, souvisí s Fondem televizních poplatků. Jeho čerpání má svá pravidla a ty budu respektovat a dodržovat.

3. Jsem přesvědčen, že Jiří Janeček čerpal finanční prostředky v souladu s již zmíněnými pravidly čerpání Fondu televizních poplatků.

4. Pokud vím, tak na příští rok ČT zatím nemá žádný objem finančních prostředků na externí výrobu stanoven. Do svého projektu jsem uvedl, že navýším do třech let prostředky na externí výrobu o 20 procent, tedy zhruba o 500 milionů korun. Pokud tedy vyjdu z plánu letošního roku, kdy se má objem prostředků pohybovat ve výši přibližně dvě miliardy korun, zvýší se tato částka do roku 2014 na 2,5 miliardy.

5. I když ta čísla jsou trošku jiná, není to podstatné. Pro mě je důležité, že ČT musí výrazně zeštíhlit. Odborářům jsem nic neslíbil, ale jsem přesvědčen, že společně nalezneme schůdnou cestu, která vyvede ČT ze současné situace.

6. Uvedl jsem v projektu, že si prověřím stávající stav celé akce a také nezbytně nutné náklady.
Začnu ji kvalifikovaně řídit, což určitě není doposud probíhající postup. Jsem přesvědčen, že bude možné konečnou částku snížit a celý projekt dokončit co nejdříve.

7. V projektu jsem uvedl a na tom trvám, že ČT má peněz dostatek, a já nebudu, pokud budu zvolen ředitelem, po celé šestileté období inicializovat nárůst ani o jednu korunu.

8. To číslo, které uvádíte, není správné. Představuje zhruba částku, kterou v současné době ČT platí. S omezením reklamy se sice DPH o něco zvýší, ale ne tak zásadně, aby v tom byl pro financování ČT zásadní problém.

9. Hodláte propustit zhruba 500 zaměstnanců ČT. Jak velkou úsporu to podle vás přinese? Tato úspora jen přes průměrný výdělek přestavuje částku ve výši asi 350 milionů korun. Ale bude větší, protože budu pracovat s polovičním managementem a tam úspory budou mnohem vyšší než u průměrného zaměstnance ČT.

Jan Svoboda

Jan Svoboda Autor: e15

1. Bez znalosti dat a faktů se nemohu vyjádřit. Platí, že pokud se bude o jakémkoliv prodeji majetku ČT uvažovat, pak to bude pouze po důkladné analýze. Bezhlavě se zbavovat majetku je nepřípustné. Na druhé straně nelze připustit ani situaci, kdy se majetek využívá neefektivně, pak je lepší ho prodat a peníze investovat do rozvoje ČT.

2. Hovoříme-li o Fondu TV poplatků, pak bych si dovolil použít slovního spojení Fond budoucnosti, a ten jako takový se musí čerpat pouze na strategické aktivity s dopadem na zvyšování kvality ČT.

3. Ne, tento trend se musí jednoznačně zastavit. Každý provoz televize musí být hrazen z jejích výnosů.

4. Přesné číslo lze těžko předjímat bez detailní znalosti hospodaření ČT. Platí ale, že poměr nákladů vynaložených na výrobu versus ostatní náklady se musí zvýšit právě ve prospěch nákladů na výrobu. Cílem je nárůst nákladů na výrobu o tři body, to znamená návrat na 85 procent z celkových nákladů ČT.

5. Než se vstoupí do jakéhokoliv jednání s odbory o výši mezd, musí být definována personální strategie s nutností zvyšování efektivity provozu a výroby televize.

6. Podporuji projekt nového studia v Brně, ale jednoznačně musí být proveden audit nákladů spojených s jeho výstavbou.

7. Budu prosazovat pouze valorizaci koncesionářských poplatků.

8. Možná cesta je změna zákona, po jehož prosazení by bylo umožněno odpočítávat větší část DPH. Ve svém projektu tuto myšlenku neuvádím, jelikož nevěřím, že taková změna by byla snadno prosaditelná v nejbližších letech. Jedinou operativní cestou jsou úspory provozních nákladů spolu se zvyšováním obchodního výkonu – prodej práv, koprodukce, sponzoring či product placement.

9. Sázíte na jiné zdroje příjmu ČT kromě poplatků a reklamy, například sponzoring, merchandising. Jak velký by měly mít podíl na celkových příjmech ČT a jak chcete zabránit systému takzvaných vratek, který občas tyto obchody doprovází?Opakuji, jsem pro zvyšování obchodního výkonu, kde to jen jde. Co se týče dotazu ohledně vratek, pak jedinou cestou je zprůhlednění obchodního procesu, ustanovení ceníku a podmínek slev.

Radomír Šimek

Radomír Šimek Autor: businessworld.cz

1. Nevidím nejmenšího důvodu k prodeji čehokoliv, byť by zájem kohokoliv byl sebevětší. 7. Nevidím nejmenší důvod ke zvyšování koncesionářských poplatků v příštích letech.

Radomír Šimek zodpověděl jen část položených dotazů. Mimo jiné uvedl, že některé údaje (například v otázkách 4, 6 a 8) se nekryjí s informacemi, které má, a proto je obtížné se vyjádřit tak, aby odpověď byla naprosto validní.

Na odpověď dalších dotazů (č. 2, 3, 5, 9) bude podle něj třeba podrobné analýzy aktuálního stavu a možného budoucího vývoje, kterou může generální ředitel provést až po nastoupení do funkce. Informace týkající se konceptu nechce veřejně diskutovat s médii, na to je podle něj určen prostor při obhajování konceptů jednotlivými kandidáty před Radou ČT 21. září.

Roman Bradáč

Roman Bradáč Autor: CT

Současný výkonný šéf ČT24 nereagoval na e-mailem zaslané dotazy, neodpovídal na SMS ani na volání.

Autor: Aleš Borovan

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah