Vesmír - na jeho objevování se podílejí české technologie | E15.cz

České technologie míří do vesmíru

Michal Tomeš

Na dvaapůlnásobek loni meziročně stouply tuzemské příspěvky do Evropské kosmické agentury. Dokazuje to, že domácí firmy výrazně zintenzivnily práci na zakázkách pro evropské vesmírné projekty. Čím dál více českých podniků tak proniká ke špičkovému technologickému know-how spojenému s kosmickými programy.

Zatímco v roce 2009 vydal stát na projekty ESA přibližně 7,3 milionu eur, letos je to 47,5 milionu eur, zhruba 1,2 miliardy korun. Tři čtvrtě této částky směřovaly do ESA z rezortu ministerstva dopravy, více než třemi sty miliony přispělo ministerstvo školství. „Pro Česko, ale i ostatní členské státy je členství v ESA esenciální,“ říká Petr Bareš z České vesmírné aliance, jež sdružuje pracoviště, která se zabývají vývojem kosmických technologií.

Jeden z hlavních rysů hospodaření Evropské kosmické agentury spočívá v návratu podstatné části příspěvků členských zemí v podobě kosmických zakázek. Celkem by tak české firmy a výzkumníci měli dosáhnout na projekty v souhrnné hodnotě až 95 procent vloženého kapitálu po odečtení nákladů na fungování agentury. Výše příspěvků do ESA roste v souvislosti s tuzemskou účastí na dobrovolných programech, jež mají podpořit odvětví s největším potenciálem.

Britský fyzik Stephen Hawking zemřel, bylo mu 76 let

„Česko zatím nemá kapacity na to, aby samo postavilo a na družici dodalo například celý velký dalekohled,“ říká delegát pro ESA Ondřej Šváb z ministerstva dopravy. Česko ostatně působí v ESA jen deset let na rozdíl od západních zemí s více než čtyřicetiletou tradicí společného vývoje. Pro české firmy je tak řešením účast na velkých projektech pod hlavičkou konsorcií, ve kterých působí jako subdodavatelé.

„Vývoj technologií od nuly na vlastní pěst je příliš dlouhý a riskantní. I velké zahraniční firmy potřebují nejdříve zakázky ESA, aby rozvinuly technologie. Teprve poté mohou přecházet ke komercializaci,“ vysvětluje Bareš. Výrobky tím získávají certifikaci nejvyšší technologické úrovně.

Příspěvky Česka do Evropské kosmické agentury (v milionech eur)Příspěvky Česka do Evropské kosmické agentury (v milionech eur)Autor: E15

V Česku se vývojem a výrobou kosmických technologií zabývá dvacítka firem. Některé patří pod zahraniční koncerny, často jsou to ale malé společnosti s několika zaměstnanci, které se soustředí na řešení specifických úkolů. Mezi ty nejvýznamnější patří brněnský Frentech, který dodává gyroskopy pro projekt globálního kosmického internetu One Web nebo mechaniku pro kosmické nosiče Ariane 5. Vesmírná divize firmy BD Sensors zase poslala na oběžnou dráhu svou elektroniku na palubě některých družic.

Mnoho vesmírných technologií zůstává však na zemi – společnost MCE Slaný nedávno získala zakázku na šestisettunový deflektor, který bude sloužit k odvádění spalin při startu raket Ariane 6. České firmy také dlouhodobě pracují na vývoji družicových systémů, které se uplatňují například v zemědělství nebo dopravě. „Z pohledu míry zapojení českého průmyslu do velkých evropských projektů nedosahuje spolupráce takového objemu, aby plně vytížila kapacity českých firem v oblasti kosmických aktivit,“ říká Šváb. „Podniky mají zhruba trojnásobný potenciál oproti dosud řešeným projektům, ale pro jeho naplnění je třeba více času, trpělivost, dostatek finanční podpory a také dostatečné interní personální kapacity,“ dodává.

Astrofyzici opět ověří Einsteinovu teorii

Evropská kosmická agentura je pro český vesmírný vývoj a výzkum zásadním partnerem, neznamená to však, že by představovala jedinou možnou cestu. Příkladem je česká družice VZLUSat-1, která vyletěla do vesmíru loni v červnu z indického kosmodromu Šríharikota. Projekt zastřešoval Výzkumný a zkušební letecký ústav, který ke spolupráci přizval několik českých firem a univerzit. Cílem projektu bylo testování vývoje, konstrukce a provozu materiálů a vědeckých přístrojů, které se na palubě nacházejí.

Jedním z nich je miniaturní rentgenový dalekohled, který pozoruje „kosmické počasí“ a další astrofyzikální jevy. Dalším cílem mise bylo testování kompozitních materiálů, které slouží k odstínění radiace, a potenciálně tak před ní mohou chránit posádku na velkých kosmických lodích.

Jak tečou peníze do ESA a zpět
Úspěšnost členských zemí v čerpání financí z Evropské kosmické agentury hodnotí agentura principem geografické návratnosti, takzvaným geo returnem. Procentuálně sleduje návratnost financí do daných zemí. V případě potřeby může ESA vypisovat výzvy a zakázky omezené pouze na určitou skupinu, například pro střední a malé firmy nebo pro společnosti z určitých zemí. Vždy je ale hlavním kritériem výrobku kvalita, která musí být na špičkové úrovni. Návratnost se vyhodnocuje vždy po čtyř až pětiletém finančním období.

I v případě práce na individuálních projektech se firmy a vědci mohou obrátit na stát, který je dokáže finančně podpořit. Na kosmické projekty pravidelně poskytuje peníze Technologická agentura ČR, která na družici VZLUSat-1 přispěla více než patnácti miliony korun. Výjimkou ale není ani spolupráce s jinými agenturami než ESA. Výzkumníci z holešovického Advacamu nedávno navázali spolupráci s NASA. Dodávají osobní dozimetry, které se už zkoušejí na vesmírných misích. Díky spokojenosti Američanů by se tak měla spolupráce ještě prohloubit.

Národní kosmický plán počítá se vznikem jednotné kosmické agentury, která by zastřešila také aktivity mimo ESA, což by uvítali jak vědci, tak některé firmy. Dosud se však toto téma na politické úrovni neřešilo. Ministerstvo dopravy zatím zastřešuje průmyslové projekty a ministerstvo školství se soustředí především na vědu. Podle Jana Koláře z České kosmické kanceláře je však hranice mezi oběma částmi příliš tenká a peníze by tak měly jít z jednoho rozpočtu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!