Český startup bojuje s alzheimerem umělou inteligencí. První zbraň představí za dva roky

U Alzheimerovy choroby je naděje objevit ji dřív, než začne škodit. Ilustrační foto

U Alzheimerovy choroby je naděje objevit ji dřív, než začne škodit. Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Pacientům ohroženým Alzheimerovou chorobou dává naději umělá inteligence. Český startup Neurona Lab ve spolupráci s FN Motol pracuje na projektu, který má v důsledku urychlit a zpřesnit diagnostiku nemoci. Neurona v těchto dnech zároveň oznámila vstup strategického investora, kterým je Aurora Perpetual patřící do biomedicínské skupiny miliardáře Michala Zahradníčka.

Neurona Lab pracuje hned na trojici projektů, které propojují umělou inteligenci a Alzheimerovu chorobu. První má být plně k dispozici už za dva roky, jeho název je Neurona PET. Využívá zobrazovací technologie – magnetickou rezonanci (MRI) a pozitronovou emisní tomografii (PET). „Po dokončení všech fází vývoje bude náš software schopen nejen vyhodnocovat výstupy z těchto zobrazovacích technologií, ale také změny v čase při opakovaných vyšetřeních, a to již během několika minut,“ popisuje šéf Neurona Labu Jan Pavlík s tím, že v současné době trvá toto vyhodnocování desítky hodin.

Cílem metody je konkrétně stanovit množství amyloidu v mozku. Amyloid je peptid přirozeně se vyskytující v lidském těle, který vzniká degradací amyloidového prekurzorového proteinu (APP). „Ve zdravém mozku se APP snadno štěpí a rozkládá. U pacientů s Alzheimerovou chorobou je však metabolismus APP narušen a vzniká beta-amyloid, který se pak v těle hromadí, shlukuje, neodbourává a vytváří nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami. Tělo pak již tyto usazeniny nedokáže rozložit,“ přibližuje Pavlík.

Algoritmus umělé inteligence se v současnosti učí právě definovat množství amyloidu v mozku, zhodnotit změnu v čase při opakovaném vyšetření a upřesnit jeho lokalizaci v mozku.

Celosvětově trpí demencí přibližně 55 milionů pacientů, z toho 60 až 70 procent tvoří Alzheimerova nemoc, která je tak nejčetnější formou demence. V České republice jde o přibližně 150 tisíc pacientů. Spolu s tím, jak jejich počet ve všech vyspělých zemích strmě roste, vzniknou stále větší nároky na zpracování většího a většího objemu dat. Stejně tak bude pro budoucí léčbu klíčové odhalit nemoc včas, což správná diagnostika umožní.

Ve Fakultní nemocnici Motol startup úzce spolupracuje s lékařským týmem neurologické kliniky pod vedení profesora Jakuba Horta. „Konzultujeme s nimi veškeré odborné aspekty a rozhodnutí, dále budou v nemocnici probíhat všechny testy a zkoušení produktů, díky čemuž získáme potřebnou zpětnou vazbu,“ říká Jan Pavlík.

Neurologická klinika bude rovněž klíčovým partnerem v poslední fázi vývoje produktu, a to v rámci certifikace coby zdravotnického prostředku.

Michal Zahradníček vstupuje do Neurona Labu přes svou investiční společnost Aurora Perpetual. Jde o jeho první zásadní investici do oblasti umělé inteligence v medicíně a má ambici Neurona PET uvést na celosvětový trh. „Týmu Neurona Labu poskytneme naši expertizu, zkušenosti v transferu medicínských technologií a infrastrukturu tak, aby mohl produkt co nejrychleji dostat k pacientům a výrobcům umožnil léčit maximum pacientů. Neurona má skvělý výzkum a tým a klíčové předpoklady úspěšně dokončit vývoj AI produktu,“ říká nový investor.

Výši investice ani jedna ze stran nekomentovala, Zahradníčkův medicínský inkubátor 4MEDi má obecně na investice připravenou až miliardu korun.

Další z nadějí ze stáje Neurona Labu je například projekt odhalující počátky Alzheimerovy choroby z hlasu pacientů.