Chystá se malý krok, který může znamenat významný skok v digitalizaci Česka

Zdroj: Česká spořitelna

Bude to zdánlivě drobná změna. Může však znamenat zásadní posun v další digitalizaci Česka. Od 1.ledna příštího roku se postupně lidé budou moci hlásit k elektronickým službám poskytovaným státem stejným způsobem, jakým se již dnes hlásí do elektronického bankovnictví - prostřednictvím bankovní identity. Tu v současnosti využívá již 5.5 milionu Čechů.

Jaké máte možnosti?

Až dosud bylo možné přistupovat k elektronickým službám státu například s pomocí datové schránky nebo eObčanky a čtečky karet. Ty se ale zatím popularitu mezi občany nezískaly. Naopak, bankovní identita se stala průběžně využívaným nástrojem online identifikace. Díky rozšíření využití bankovní identity, která se stane běžným nástrojem pro online ověřování a elektronický podpis, získá každý druhý Čech nový a snadný způsob, jak na internetu prokazovat svoji totožnost. To by mohlo výrazně „rozhýbat“ další digitalizaci Česka.

„V Česku už mají bankovní identitu skoro všichni uživatelé internetu – jednoduše řečeno každý, kdo používá elektronické bankovnictví. Už teď jde o nejrozšířenější prostředek digitální identity,“ zdůrazňuje Filip Haering, předseda představenstva nově založené společnosti Bankovní identita, a.s., kterou založila Česká spořitelna ve spolupráci s ČSOB a Komerční bankou za účelem budování infrastruktury pro poskytování služeb bankovní identity a rozvíjení spolupráce s dalšími bankami.

V první fázi, od počátku příštího roku, budou například řidiči moci využít bankovní identitu k přihlášení se do Portálu občana k ověření, kolik trestných bodů nasbírali, anebo podávat daňová přiznání prostřednictvím chystaného portálu Ministerstva financí Moje daně. V další fázi budou moci využívat bankovní identitu i pro identifikaci klientů vůči poskytovatelům komerčních online služeb.

„Chceme, aby se z bankovní identity stal univerzální prostředek pro elektronické ověřování. Má k tomu všechny předpoklady. Potvrzují to zkušenosti ze zemí, kde už takové řešení funguje. Nejlepším příkladem je pro nás Skandinávie,“ upozorňuje Filip Haering.

Severská inspirace

Severské země jsou lídrem v online komunikaci mezi občany a státem, jak dokazuje index digitální ekonomiky a společnosti DESI sestavovaný Evropskou komisí. V nejlepším Finsku vyšplhal podíl občanů ve věku od 16 do 74 let, kteří loni využili elektronickou formu komunikace se státem, 94,4%. Česko bylo klasifikováno pod průměrem EU.

V severských zemích je bankovní identita využívána jako standardní identifikační metoda. Například ve Švédsku vznikla služba Bank ID už v roce 2003 a využívá ji 98% lidí ve věku od 21 do 40 let. Lidé ve věkové skupině mezi 61 a 70 lety na ni spoléhají v 82% případů.

„Řada z nás má dosud desítky přihlašovacích údajů do různých „zákaznických portálů," někam vám k přihlášení stačí i účet na Facebooku. Ale nové řešení – Bank ID – bude mnohem bezpečnější a komfortnější,“ ujišťuje Filip Haering. „Lidé se nebudou muset učit vůbec nic nového, někam chodit, něco dalšího si zařizovat nebo stahovat. K ověření totožnosti vůči státu – a firmám, které se do projektu zapojí – postačí stejné přihlašovací údaje, jaké používají k přístupu do internetového bankovnictví už teď. Digitální občanka od banky navíc nebude stát uživatele ani korunu.