Nejlepším americkým a izraelským výrobcům bojových dronů vyrůstá konkurence v Číně. Tamní státní gigant Aviation Industry Corporation of China (AVIC) se sice kvalitou dronů zatím nevyrovná špičce, bezpilotní „válečníky“ ale prodává za zlomek ceny a zdaleka tolik nebazíruje na profilu zákazníka. Naposledy uzavřel AVIC kontrakt v Nigérii a zakázek mu rychle přibývá, uvedla agentura Bloomberg.
Africký stát, který patří k největším vývozcům ropy na světě, získá dvojici dronů Wing Loong – Pterodaktyl – druhé generace. Stroj dokáže vyvinout rychlost až 370 kilometrů v hodině ve více než devítikilometrové výšce. Kontrakt v Nigérii je přitom jen jedním z mnoha, zakázek čínskému gigantu rychle přibývá. Spojené arabské emiráty použily čínské drony v občanské válce v Libyi, Egypt jimi útočil na rebely na Sinaji a Saúdy vedená vojska je nasadila v Jemenu.
„Program výroby dronů spolu s dodávkami bojových letounů, transportérů či bojových vrtulníků posunul AVIC do vyšších pater globálního obchodu se zbraněmi. Předloni firma prodala vojenské vybavení za 22,5 miliardy dolarů (téměř půl bilionu korun), stala se tak šestou největší za pěticí amerických firem,“ uvádí Bloomberg s odkazem na data Stockholmského mezinárodního mírového institutu (SIPRI).
Čínské drony mají oproti americké nebo izraelské konkurenci dvě hlavní výhody. Jsou levnější a Čína se příliš nezajímá o to, jak jsou používány, uvádí zástupkyně Evropské rady pro zahraniční vztahy Ulrike Franke. „Čína je ochotna dodávat bojové drony téměř komukoliv,“ říká.
Rozdíl v cenách mezi čínskými a americkými drony je obrovský. Nejlepší drony firmy AVIC se cenově pohybují v rozmezí jednoho až dvou milionů dolarů. Srovnatelné americké modely vychází na více než patnáct milionů dolarů. „Čínské drony možná nejsou tak dobré jako americké. Ale patnáct dronů místo jednoho a žádné obavy z tématu lidských práv? To je dobrá nabídka,“ říká Pawel Paszak, ředitel programu Varšavského institutu, jenž monitoruje dění v Číně.
Mezi roky 2010 a 2020 porazili čínští dodavatelé bojových dronů americkou konkurenci například na trzích v Saúdské Arábii, ve Spojených arabských emirátech, Pákistánu nebo Iráku, vyplývá z dat SIPRI.
Peking odmítá, že by byl tím, kdo pohání světový závod ve zbrojení. Naopak tvrdí, že se snaží zlepšit obranyschopnost svých zákazníků. „Jsme obezřetní a zodpovědní ve vývozu zbraní. To je zcela odlišný přístup, než jaký mají Spojené státy,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.
Za poslední dekádu Čína dodala 220 dronů do šestnácti zemí, vyplývá z dat SIPRI. Novou verzi dronů představil AVIC v roce 2015. Od té doby jich zatím prodal padesát do zahraničí, neznámý počet směřoval čínské armádě.
Pro srovnání – osmnáct amerických dronů General Atomics MQ-9 Reaper získaly Spojené arabské emiráty. Další obchod v hodnotě šesti set milionů dolarů uzavřely Spojené státy v listopadu s Tchaj-wanem, který získá čtveřici těchto strojů.
Vojenské drony vyvíjí též Jižní Korea, Japonsko, ale i Bělorusko. Turecko dodalo drony, které pomohly Ázerbájdžánu porazit Arménii během loňských bojů o Náhorní Karabach. Rusko zase v březnu odsouhlasilo odeslání dronů do Myanmaru a vyvíjí drony pro let na delší vzdálenosti. Vlastní programy chtějí skrze nákupy v Číně zahájit i Pákistán nebo Srbsko.
