Deník Dnes mění šéfredaktora, Slonkovou nahradí Plesl

Slonková výpověď podle svých slov podává pro názorové neshody s vedením firmy o obsah deníku. „Moje názory na obsah se diametrálně rozcházejí se zbytkem vedení firmy,“ citoval ji server MediaGuru.cz.

Slonková přitom byla jednou z hlavních tváří změn, které nastaly s příchodem nového vlastníka vydavatelství Mafra, skupiny Agrofert šéfa hnutí ANO a současného ministra financí Andreje Babiše. Ten Mafru koupil loni v červnu. „Věřím v nezávislost tohoto listu. Věřím dohodám s majitelem Andrejem Babišem a vedením společnosti, které garantují svobodný obsah,“ uvedla tehdy ke svému nástupu.

Novým šéfredaktorem se stane dosavadní šéfredaktor týdeníku Týden Jaroslav Plesl. Do doby jeho nástupu povede redakci její ředitel Jiří Kubík, oznámila Mafra. „Je mi ctí, že dostávám příležitost vést deník, který od roku 1989 udává směr moderní české žurnalistiky,“ uvedl ke svému nástupu Plesl.

Jaroslav Plesl | Zdroj: reprofoto Ceska televizeJaroslav Plesl

Slonková do čela deníku nastoupila od letošního ledna, kdy nahradila Roberta Čásenského, který z deníku odešel po osmi letech a nyní připravuje vydávání reportérského měsíčníku.

Po oznámení příchodu Slonkové opustila redakci Dnes řada jejích dlouholetých členů. Odešel například Jaroslav Kmenta či Jana Klímová. V lednu společnost opustili zástupkyní šéfredaktora pro magazíny Martina Riebauerová a šéf čtvrtečního Magazínu Martin Moravec. Odešli i další lidé z Čásenského éry, redakci naopak doplnili lidé z bývalého působiště Slonkové – serveru Aktuálně.cz

Slonková již v redakci Dnes v minulosti pracovala, konkrétně od roku 1991 až do roku 2003, kdy přestoupila do Hospodářských novin. Věnuje se zejména kauzám, které souvisí s korupcí či podvodům při financování politických stran. Popisovala i finanční machinace ve státních firmách.

Vydavatelskou skupinu Mafra získal Babiš loni od německé společnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft a začlenil ji do mediální divize Agrofertu. Mafra vedle vydávání celostátních listů Dnes a Lidové noviny provozuje internetové portály iDnes.cz a Lidovky.cz. Její aktivity zahrnují i virtuálního mobilního operátora Mobil.cz.

Profil Sabiny Slonkové (41)
Sabina Slonková | Zdroj: ctk
Už na střední škole působila v redakci Dnes, nejprve na praxi jako sekretářka, psát začala pro černou kroniku; od roku 1991 se stala členkou redakce, zabývala se bezpečnostní problematikou, věnovala se řadě známých kauz; v letech 2003 až 2005 působila v Hospodářských novinách, na podzim 2005 patřila mezi zakládající členy redakce zpravodajského serveru Aktuálně.cz, kde dosud působila jako šéfreportérka
Jako novinářka se věnovala zejména korupci nebo propojení politiky a podsvětí. Sledovala například podezřelé pozadí financování politických stran lídrů. Poslední roky se zabývala i finančními machinacemi ve státních firmách.
Spolu s kolegou Jiřím Kubíkem se Slonková psala například o kauzách Olovo či Bamberk (tedy podezření, že vedení ČSSD v půli 90. let navázalo kontakty se skupinou česko-švýcarských podnikatelů, kteří straně údajně slíbili půjčku výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR). Dlouhodobě se věnovali také aktivitám šéfa poradců tehdejšího premiéra Miloše Zemana Miroslava Šloufa či generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby.
Veřejnosti známým se její jméno stalo zejména v roce 2000 v souvislosti právě s kauzou Olovo, tedy zveřejněním dokumentu, který vznikl v okruhu poradců tehdejšího premiéra Miloše Zemana a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni sněmovny Petře Buzkové (ČSSD).
Slonková a její kolega z MfD Jiří Kubík odmítli prozradit svůj zdroj informací a byli obviněni z nadržování pachateli trestného činu. Úřad vlády je dokonce ve svém trestním oznámení podezíral z toho, že kauzu sami připravili a dokument nechali nahrát do počítače pracovníka úřadu vlády. Trestní stíhání novinářů nejprve zastavil prezident Václav Havel, oba novináři však trvali na tom, aby vyšetřování pokračovalo. Státní zastupitelství poté jejich stíhání zastavilo.
V létě 2002 policie odhalila plán na zavraždění Slonkové, za kterým stál bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba. Důvodem chystaného činu byly údajně články, ve kterých Slonková poukazovala na Srbovy podezřelé praktiky na ministerstvu. Soudy nakonec Srbu poslaly na 12 let do vězení, s mnohaletými tresty odešli od soudu i lidé, kteří se na vraždě měli podílet. V roce 2010 soud v Plzni vyhověl Srbově žádosti o podmínečné propuštění.
Slonková získala několik významných novinářských ocenění, mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky (2002) a Cenu Karla Havlíčka Borovského (2005) (Zdroj: ČTK).