Digitální Česko je nedodělek, upozorňuje kritika

Evropa 2020, Barroso

Evropa 2020, Barroso

Strategický a v mnoha ohledech klíčových plán Digitální Česko verze 2.0 obsahuje řadu nedodělků a neúplných zadání. V dokumentu, který zamířil na ministerstvo průmyslu a obchodu, to tvrdí ICT Unie zastupující několik desítek tuzemských technologických společností. Unie požaduje, aby mezirezortní připomínkové řízení zohlednilo 11 navrhovaných připomínek.

Druhá verze Digitálního Česka je součástí Digitální agendy pro Evropu, kterou chce Evropská unie během následujících let uplatnit. Cílem toho snažení má být zejména posílení konkurenceschopnosti firem, vyšší důraz na takzvanou znalostní a informační ekonomiku, zjednodušení zákonů pro éru cloudu a internetu, zavádění jednotného eGovermentu, budování vysokorychlostního internetu nebo třeba vytvoření jednotného digitálního trhu, což by pomohlo provozování služeb typu Netflix, Spotify a dalších. Zároveň se mění pohled na internetové piráty, konkrétně by nemělo docházet ke „kriminalizaci mládeže“.

Špatné propojení

„Toto zadání však dokument Digitální Česko 2.0 v žádném případě nesplňuje. Materiál včetně jednotlivých opatření kopíruje původní úzké zaměření a řešeny jsou pouze dílčí záležitosti informační ekonomiky jako například přechod na vysílání digitální televize, či efektivní využití rádiového spektra,“ píše se v dokumentu, který má E15.cz k dispozici.

Vláda už před aktuálně projednávaným Digitálním Českem 2.0 přijala dva podobné dokumenty – Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní program reforem 2012. V nich ani po řadě připomínek odborníků není ICT prosazováno jako priorita, ale stojí stranou oproti klasickému strojírenskému a výrobnímu průmyslu. A ty části, které se digitální ekonomikou zabývají, nejsou v Digitálním Česku zohledněny. „Očekáváme, že dokument překoná úzký resortní rozhled, kterým se vyznačovala první verze,“ říká ICTU. Tím, že Digitální Česko 2.0 se zmiňovanými dokumenty nespolupracuje, se ale údajně tato šance eliminuje.

Důvodem toho, proč mnoho plánů v původním Digitálním Česku nebylo naplněno, byla právě roztříštěnost mezi jednotlivými vládními resorty. „Digitální Česko zasahuje několik oblastí státní správy, a proto je zřejmé, že při plnění této strategie je nutná spolupráce ministerstev,“ upozorňuje organizace Restart, která se Digitálním Českem zabývá. Na tuto skutečnost ostatně upozorňuje také samotné ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Dále se nebere v potaz, že digitální agenda je významně utvářena evropským legislativním prostředím a politikami a že se v současné době připravuje několik důležitých norem, k jejichž přínosu a rizikům pro rozvoj digitálního prostředí v ČR by vláda měla zaujmout jasný postoj a účastnit se v tomto smyslu jejich utvářením,“ kritizuje dále dokument. Aktuálně nezohledňuje především stanovisko Evropské komise ke cloud computingu, otevřený přístup k údajům v rámci celé Evropy, a síťovou neutralitu.

Na (ne)kvalitě předloženého dokumentu se podle ICT Unie podepsala také nedostatečná komunikace zpracovatelů s odborníky. „Řadě připomínek členů ICTU by se předešlo, pokud by návrh strategie byl konzultován s dostatečným předstihem se zástupci ICT průmyslu,“ tvrdí zpráva.

Co ukáže praxe

ICT Unie z navrhovaných 11 změn jako zcela zásadní vidí především koordinaci při zpracování a implementaci celého Digitálního Česka. Jinými slovy zajistit to, aby body v dokumentu skutečně byly naplňovány a aby jednotlivé instituce k tomu měly pravomoc. To byl problém zejména první verze návrhů. Digitální Česko bylo naplněno ani ne z poloviny (splněny byly zejména body o digitalizaci televizního vysílání a přechod na IPv6) a vláda se obecně ICT příliš nezaobírá. Právě nezájem vlády a korupce jsou jedním z důvodů toho, že Česká republika v této oblasti zaostává za průměrem a čeští občané mají například k eGovermentu převážně záporný vztah.

„Vzhledem k významu a potřebě strategického dokumentu Digitální Česko 2.0 navrhujeme, aby byl materiál po zapracování připomínek předložen vládě s tím, že výše zmiňované považujeme za podmínku, bez níž materiál ztrácí na významu. Ostatní připomínky jsou zásadní.“

Ostatních 10 připomínek zahrnuje již zmiňované mezirezortní propojení a začlenění Národního programu reforem a Strategie konkurenceschopnosti, identifikování návaznosti Digitálního Česka 2.0 na cíle evropské digitální agendy, doplnění řízení investic do ICT, vytvoření pracovněprávního plánu na využití ICT (například práce přes telepresence atp.), vypracování plánu na vzdělávání technologicky zdatných pracovníků, technologie jako součást reformy školství, zaměření se na výzkum a vývoj v oblasti ICT a další.

Důležité by mělo být rovněž hlavní cíle více konkretizovat, přistupovat k nim konkrétněji a provázat je s jednotlivými opatřeními. „Vše by mělo být opatřeno termíny a formulováno tak, aby bylo možné vše jasně vyhodnotit.“

Dobře definovaný program dokumentu a jeho následné naplnění může současnou situaci v českém ICT vylepšit. Otázkou ale zůstává, zda se situace změní. „Tvorbu druhé strategie Digitálního Česka vnímáme (snad správně) jako snahu o dokončení prací na DČ 1,“ uvádí dále Restart. „Po zkušenosti s plněním DČ 1 je však důvěra v takovouto proklamaci již jen poloviční.“