Rusko zpřísňuje podmínky veřejných zakázek na nákup elektroniky a výpočetní techniky. Státní správa by podle záměrů Moskvy měla upřednostňovat ty počítače, tiskárny, mobilní telefony, kamery nebo klávesnice, které sjely z výrobních linek v Rusku či jiném státu Eurasijské hospodářské unie, kam spadá také Bělorusko, Kyrgyzstán, Kazachstán a Arménie.
Nařízení, které se týká nákupu stovky konkrétních položek, ovšem platí jen v případě, že se tendru účastní alespoň dvě firmy ze zmíněné Eurasijské hospodářské unie. Aby jejich produkce mohla být považována za domácí, musejí získat příslušnou homologaci či mít s Ruskou federací uzavřen pětiletý speciální investiční kontrakt, připomíná ruská verze magazínu Forbes.
Podobné nařízení Moskva již dříve vydala rovněž pro instalaci počítačových programů ve státní sféře. „Preference domácích výrobců v oblasti IT je dlouhodobějším trendem. Jde o snahu posílit hi-tech odvětví v Rusku a získat nezávislost, i když to je cesta, která může ve svém důsledku mít vliv na kvalitu. Nezapomeňme navíc, že se taky budou blížit prezidentské volby a podpora domácích výrobců je prostě populární věc,“ uvádí Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd UK, který se na hospodářské souvislosti postsovětského prostoru zaměřuje.
Pochybnosti o ekonomickém přínosu rozhodnutí vyjadřuje ale také ruský antimonopolní úřad. Omezení importu podle něj povede jen k prodražení zakázek až o desítky procent, aniž by se vyšší cena nutně odrazila na kvalitě výrobků.
Andrej Solovjev z portálu MobileImho.ru však takto vážné obavy nesdílí, protože již nyní podle něj v Rusku působí dostatečně velké množství domácích firem, uvádí server Nation News. Mezi ně patří například státní Rostec, která plánuje produkci „ruského iPhonu“, jehož cena nemá překročit 130 dolarů (3 140 korun), nebo moskevský výrobce mikroprocesorů MCST.
