V Evropě každý rok přibyde kolem 100 tisíc pracovních míst spojených s novými technologiemi. Podle údajů Eurostatu tato oblast v roce 2011 představovala 6,7 milionu pozic, což v té době bylo 3,1 procenta všech pracovních míst. Mezi léty 2000 a 2010 počet ICT míst každý rok rostl průměrně o 4,3 procenta.
Důvodem je především skutečnost, že počítače a technologie se stávají součástí prakticky všech oblastí a ICT odborníci jsou „všude“ potřeba. Rostou i požadavky na běžné uživatelské počítačové dovednosti. Podle odhadů EU bude do roku 2015 kolem 90 procent všech pracovních pozic vyžadovat alespoň základní znalost práce s počítačem.
Nezájem o technické vzdělávání
Společně s tímto růstem ale klesá počet zájemců o technické vzdělání. V Evropě je tento trend ještě silnější, než v některých dalších oblastech, a zdejší studenti raději upřednostňují ekonomické či humanitní obory.
Česko je v tomto tak trochu premiantem. Prozatím poslední čísla Eurostatu říkají, že u nás v roce 2009 dokončilo vzdělávací proces se zaměřením na IT zhruba 4,2 procenta studentů, což je oproti předchozím letům nárůst. U ostatních zemí sedmadvacítky je ale možné pozorovat často i velice výrazné propady.
Až 900 tisíc neobsazených pracovních pozic v ICT je hodně vysoké číslo. Na nedostatek kvalifikovaných ICT odborníků v Evropě je nutné se dívat také z pohledu konkurenceschopnosti a ekonomiky Evropské unie. Technologické obory totiž často přinášejí přidanou hodnotu a odborníci na toto téma mají jedny z nejvyšších průměrných platů. Pracovní místa v ICT navíc nepodléhají krizím tolik, jako ty v ostatních sektorech. Evropa samozřejmě láká odborníky z celého světa, reálně ale hrozí, že firmy pracovní pozice otevřou jinde.
Problém má řešit zmiňovaná koalice a rozsáhlý program, který v sobě bude kombinovat síly evropských univerzit, škol, vlád a soukromých společností. Začít se má u vzdělávání.
Více žen a lepší obraz
„Vzdělávání ve vědě, technologiích, inženýrství a matematice musí být posíleno a image kariéry v těchto oborech musí být zlepšená,“ uvádí poslední dokumenty EU. Atraktivita technologických oborů se podle nich má v mnohem větší míře zaměřit na ženy, kterých je v ICT oblasti nedostatek.
Program tak počítá nejenom s osvětovými přednáškami, workshopy a dalšími podobnými akcemi na školách, ale zapojené firmy mají začít otevírat více stáží, vznikne platforma pro e-learning a evropské univerzity by v budoucnu měly nabídnout bezplatné online kurzy a přednášky.
„Lidé možná nejsou informovaní o tom, jak atraktivní a zábavná kariéra v ICT může být,“ píše ve svém prohlášení eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroes. „Náš vzdělávací systém lidem možná nedává ty dovednosti, které firmy aktuálně potřebují. A lidé se možná necítí být schopní zažádat o práci v ostatních zemích Evropské unie,“ dodává aktivní komisařka. I proto v rámci programu stále počítá s výměnnými studentskými programy Erasmus.
O přesné podobě celé koalice nyní budou evropští představitelé a zástupci z řad byznysu a univerzit jednat s tím, že finální koncepce bude představena v červnu tohoto roku. Už nyní se ale kromě podpory vzdělávání v ICT mluví také o možnostech získat certifikace či investicích do startupů. Financování má zajistit evropský fond ESF.
Ambice na zvýšení počtu ICT odborníků jsou součástí nového programu pro změnu vzdělávání, kterou EU představila v listopadu loňského roku. Právě informační a telekomunikační technologie jsou jednou z jeho nejdůležitějších částí.
Za spolupráce velkých firem
„Chceme, aby Evropané zaplnili pracovní místa, která budou stát za další ICT revolucí,“ pronesl na toto téma předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který za podporou ICT programu stojí.
V Bruselu v těchto dnech probíhá konference, kde se sbírají náměty na zhotovení kompletní podoby nové iniciativy. Kromě zástupců velkých ICT firem se jednání účastní také evropští úředníci a digitální šampioni některých zemí. Česko na summitu reprezentuje Jiří Braňka z Národního vzdělávacího fondu.
Evropské snahy mají velikou podporu ze strany soukromého sektoru, který si na nedostatek kvalitních pracovních sil dlouhodobě stěžuje. Do akce se tak zapojí například Oracle, Microsoft, Google, SAP, Telefónica, Cisco, Intel či Deloitte.
Mnohé z těchto společností se snaží vzdělávat také pomocí vlastních programů. Německý softwarový obr SAP například spustil projekt HANA Academy, který má naučit všechny zájemce novou databázovou platformu HANA. V Česku už několik let provozuje vlastní soukromou vysokou školu softwarová společnost Unicorn a v loňském roce vznikl projekt iCollege, který školí zejména zájemce o internetové podnikání.
Chytré mozky hledají také Spojené státy. Projekt Code.org se například snaží za pomocí celebrit nalákat mladé lidi k programování.
