Evropa rozjede nejmodernější výrobní linku na čipy na světě. Přístup k ní získá i Česko

Laboratoře belgické výzkumné čipové instituce Imec

Laboratoře belgické výzkumné čipové instituce Imec Zdroj: Imec

Jan Sedlák

V Evropské unii vznikne vysoce moderní pilotní prototypová linka na výrobu nejpokročilejších čipů. Belgická výzkumná organizace Imec, která je klíčovým světovým centrem pro vývoj polovodičů budoucnosti, na ni má schválené financování ve výši 2,5 miliardy eur, asi 62 miliard korun. Díky tomu se rozjede linka schopná produkovat čipy modernějším procesem, než jaký aktuálně zvládá světový lídr v zakázkové výrobě, tchajwanská společnost TSMC. K lince Imeku by měla získat přístup i Česká republika.

TSMC dnes na základě návrhu zákazníků vyrábí čipy pomocí třínanometrového procesu, odběratelem je hlavně Apple. Obecně čím méně nanometrů, tím modernější čipy mohou být. Tchajwanský kolos chce ve druhé polovině příštího roku začít s první fází dvounanometrové technologie výroby. Imec míří ještě dál, kde už firmy jako TSMC a Intel nemluví o nanometrech, ale angstromech. Jde o menší jednotku vyjadřující velikost atomů.

Pilotní linka Imeku je jedním z výsledků takzvaného evropského zákona o čipech (Chips Act), který během svého předsednictví v Radě EU pomohlo vyjednat Česko. Chips Act chce posílit roli Evropy v čipovém průmyslu. Linka Imecu má umožnit univerzitám, firmám či startupům levně vyrábět prototypy nejmodernějších čipů a nespoléhat se tak na Tchaj-wan či Jižní Koreu. „Evropskému výzkumu a vývoji to umožní překlenout složitou cestu z laboratoří do výroby,“ vysvětluje Stanislav Černý, prezident českého národního polovodičového klastru.

Evropa dnes nemá nejmodernější továrny, posiluje hlavně ty s méně náročnými čipy pro průmysl či automobilky. Nejlepší čipy tady ani nemá kdo odebírat, Evropě totiž chybí podniky jako Apple, Qualcomm nebo Nvidia. Moderní pilotní linka má podpořit vznik nových firem, které mohou poptávku po lepší výrobě vyvolat.

Evropská komise a belgická vláda proto do linky investují 1,4 miliardy eur. Zbytek přihodí soukromé firmy, zejména nizozemský gigant ASML, který drží světový monopol na produkci strojů nutných pro nejpokročilejší polovodičovou výrobu. Kromě toho vzniknou další tři linky zaměřené na jiné specifické technologie. Fungovat budou ve Francii, Německu a ve Finsku.

Klíčovou součástí rovněž bude jednotný evropský software pro návrh čipů. Ten budou moci zájemci využít a poslat z něj svůj návrh do prototypové výroby. Nebude tak nutné platit vysoké licenční poplatky dodavatelům softwaru pro návrh čipů, jako jsou americké firmy Cadence či Synopsys. Dodavatelé evropské platformy se začnou vybírat v červenci, mezi zájemci figuruje i brněnská firma Codasip.

Česko obecně chce prostřednictvím polovodičového klastru, který zahrnuje čipové společnosti a technické univerzity, situace využít. „Pracujeme na zapojení do softwaru pro návrh čipů a samotných pilotních linek. Pozice ve vyjednávání je aktuálně dobrá,“ popisuje prezident Černý.

Otevírá se rovněž možnost mít v Česku jedno z evropských čipových kompetenčních center, která budou zdarma zprostředkovávat napojení na linky a software. Výzvy vypsané Evropskou unií má zpracovat ministerstvo školství, které se bude muset poprat se silným zájmem dalších zemí.

S Imekem u nás dlouhodobě kooperuje například vědecké brněnské centrum Ceitec, který rovněž provozuje laboratoř na výrobu prototypů čipů. „S Imekem děláme na projektech zaměřených na vývoj nových technologií a materiálů,“ upřesňuje Michal Urbánek z Ceiteku s tím, že k nové lince Imeku se půjde dostat například přes elektrofakultu VUT. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!