Dnes začíná platit přísnější ochrana osobních údajů. Česku takříkajíc chybí kompas.
Nejméně několik měsíců bude v Česku platit bez výjimek evropské nařízení o ochraně osobních údajů známé jako GDPR, jež výrazně zpřísňuje nakládání s osobními údaji. To dělá vrásky médiím, jimž předpis komplikuje například práci se záběry z akcí, na nichž se pohybuje více lidí. Pokud by média chtěla vyhovět liteře nařízení, musela by mít od každého, kdo se objeví v záběru, souhlas. „Ano, tyto obavy jsou legitimní,“ říká advokátka Katarzyna Žák Kryžanková, která se problematikou GDPR zabývá.
Teprve v polovině dubna prošel prvním čtením ve sněmovně adaptační zákon, jednoduše řečeno předpis, který má uvést do souladu ochranu údajů plynoucí z GDPR a právo na svobodu projevu a šíření informací. Teď se jím zabývají sněmovní výbory. Návrh vyjmenovává oblasti a situace, v nichž mohou média, vědci a umělci nakládat s osobními údaji volněji.
Poslancům, které deník E15 oslovil, se ale tento způsob konstrukce výjimek nelíbí. „Pro oblast novinářské činnosti bychom měli vymoci paušální výjimku z většiny povinností plynoucích z GDPR,“ říká poslanec Patrik Nacher (ANO). I proto hodlá podat pozměňovací návrh, který by výjimku formuloval opačně – vyňal by novinářskou činnost z režimu GDPR pouze s ponecháním možnosti domáhat se nápravy v případě „nepřiměřeného zásahu do práva na ochranu osobních údajů“. O změně vyjednávají zástupci médií také s ministerstvem vnitra, které předkládalo původní zákon.
Změna má zřejmě ve sněmovně slušné šance. „Podporuji co nejširší výjimky, aby média mohla působit co nejsvobodněji,“ říká člen sněmovního volebního výboru a poslanec Pirátů Tomáš Martínek. Také podle šéfa ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) by rozšíření výjimek mělo smysl. „Výjimky, které si zakotvily sousední země, bychom měli mít také. Bylo by hloupé, kdybychom pro vědce měli přísnější podmínky než Německo – výzkum by nám pak logicky utíkal do Německa,“ říká Benda.
Ministerstvo vnitra připouští, že s poslanci i zástupci médií nadále jedná. „Výsledky nicméně nelze předjímat,“ uvádí mluvčí úřadu Ondřej Krátoška. Paušální výjimka však podle něj neodpovídá textu GDPR.
| Evropské Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé jako GDPR, upravuje práci s osobními údaji. Považuje za ně informace, jež umožňují identifikovat konkrétní osobu. GDPR se týká každého, kdo zpracovává údaje – od marketingových firem po nejmenší spolky, jež mají evidenci členů. GDPR posiluje kontrolu osob nad jejich údaji a stanovuje firmám povinnosti spojené s bezpečným uložením a správou dat. Kvůli uchování uměleckých a akademických svobod a svobody projevu a šíření informací umožňuje GDPR státům, aby si určily výjimky z nařízení. |
