„Malých nedigitalizovaných kin, které hrají nepravidelně, může být 150 až 200. Není jich málo,“ řekl Petr Vítek ze sdružení Pro-Digi. V drtivé většině jde o kina v nejmenších městech a obcích. Ve městech nad deset tisíc obyvatel je „nedigitální“ kino naprostou výjimkou.
Jednou z možností je vybavování kinosálů přehrávači DVD či Blu-ray disků a promítání jejich prostřednictvím, byť divácký zážitek není na tak vysoké úrovni jako u digitalizovaných kin. Cestou je také rozšíření činnosti kina o další typy akcí než jen promítání.
„Sázíme na alternativní zábavu. Zvýšili jsme počet divadelních představení či estrád. Díky Blu-ray můžeme pouštět fotky ve vysoké kvalitě, populární tak jsou i besedy s cestovateli po exotických zemích,“ řekl Jaroslav Pulkrábek, ředitel Městského kulturního střediska Vimperk, které provozuje tamní kino Šumava.
V malých obcích se digitalizace kina, do kterého chodí na představení pět deset diváků, nevyplatí. Také podle Vítka je šancí rozšířit možnosti daného prostoru. „Musel by to dělat někdo, kdo o to má zájem. Kino se dá použít i na jiné účely, a když se ho ujmou nadšenci, mohli by lidi přilákat,“ uvedl Vítek.
To potvrzuje i ředitel vimperského kulturního střediska. „Většinou tyto akce přilákají více lidí, než byla průměrná návštěva filmových představení. Neříkám, že nikdy v budoucnu digitalizovat nebudeme, ale v této chvíli by se nám to ekonomicky nevyplatilo. Přece jen neplatí, že by digitální projektor přilákal více diváků do kina,“ míní Pulkrábek.
Podle údajů Unie filmových distributorů jen asi 36 procent menších českých kin přešlo na digitální promítání. Ze zhruba 430 stálých kin je jich digitalizováno něco přes 160. Dále má digitalizaci za sebou všech 27 multiplexů, které mají 214 sálů. Podle sdružení Pro-Digi je vybaveno digitální DCI technologií 392 sálů, což představuje asi 60 procent ze všech.
Starosta: Volba byla kino digitalizovat nebo zavřít
Kino Beseda v pražských Klánovicích je aktuálně jedno z posledních, které dosud v České republice prošlo digitalizací. „Otázka nezněla, zda náš biograf digitalizovat, ale zda kino vůbec zachovat,“ říká Petr Soukup (ODS), starosta městské části Praha Klánovice, která je jeho zřizovatelem.
E15: Váhali jste s digitalizací?
Klánovice jsou spjaty s českou kinematografií, provoz kina je zde nepřetržitý od první republiky. Byla zde i filmová škola – školicí středisko promítačů. I přesto bylo rozhodování, jak postupovat dál, těžké, a to především z finančních důvodů. Podpora státu byla vzhledem k celkovým nákladům nízká. Přesto děkujeme Fondu na podporu české kinematografie za příspěvek ve výši 300 tisíc korun. Bez něj by se nám nepodařilo digitalizaci provést. Výrazně pomohl i přístup provozovatele kina – společnosti Nadosah a také Výrobního družstva invalidů Meta, které nám ve spolupráci s firmou AV Média poskytlo slevy a dary.
E15: Kolik digitalizace klánovického kina stála a za jak dlouho by se mohla investice vrátit?
Finanční vypořádání dosud neproběhlo, neboť dotaci 300 tisíc korun jsme obdrželi v letošním roce. Celkové náklady na digitalizaci se vyšplhaly na dva miliony korun. Náklady kromě státní dotace hradila městská část Praha Klánovice. Investice není z našeho pohledu návratná.
E15: Je o promítání v kině po digitalizaci větší zájem? Pokud ne, čím si to vysvětlujete?
Zájem je větší. Návštěvníci zejména oceňují charakter našeho kina, vstřícnost provozovatele a možnost sledovat v přiměřeném čase novinky. Důležitou aktivitou Kina Beseda je promítání pro školy a předškolní zařízení, bez digitalizace by školy v okolí přišly o oblíbenou formu vzdělávání. Filmy s vhodnou tematikou by prostě ve starém formátu nebyly k dispozici.
