My, holky z IT. Proč mají ženy v Česku stále pocit, že technologie jsou uzavřený pánský klub

Pravděpodobně málokdo z IT komunity v Česku neslyšel o Ditě Formánkové. Obzvlášť mezi ženami. Dita je bývalou datovou analytičkou a zakladatelkou Czechitas – nejvýraznější organizace nabízející ženám vzdělávací kurzy a kariéru v oblasti informačních technologií. Té dala základy v roce 2014 a její výraznou tváří zůstává dodnes. Z víkendových kurzů v Brně pro holky programátorky se podařilo vybudovat vzdělávací síť workshopů, on-line kurzů a mentoringu na digitální dovednosti, tvorbu webu, datovou analýzu, umělou inteligenci, testování i kybernetickou bezpečnost. 

Sama se vymyká našim dalším dvěma příběhům žen. Vyrůstala obklopená počítači a její rodina ji na cestě k technologiím podporovala. „I když mě dnes živí vzdělávání, považuji se za člověka, který je stále jednou nohou v technologiích. Nejde jen o příležitosti, jak získat perspektivní, flexibilní a dobře ohodnocenou práci, ale jak ovlivňovat svět kolem nás, který se opravdu rychle mění,“ říká. 

Dříve se Dita snažila motivovat ženy ke studiu IT proto, že je to zajímavá kariérní příležitost, teď jde podle ní ale už prakticky o nutnost. „Pokud budou ženy dál představovat jen deset procent lidí, kteří programují nové služby nebo aplikace, pak hrozí riziko, že budou tyto produkty diskriminační,“ upozorňuje. Stačí si vzpomenout na to, když Apple v roce 2018 přišel s iPhony XS Max, jež byly příliš velké, než aby je dokázala vzít do dlaně žena. 

Předsudků jsou plná i data, se kterými nyní pracují nástroje umělé inteligence. Jen si zkuste do ChatGPT zadat pokyn, aby vám ukázal fotografii výkonného ředitele společnosti – pravděpodobně to bude muž. „To je přesně to, co chybí mladým holkám. Představit si samu sebe v nějaké roli a říct si: Chci být také taková. Přesně tohle chci dělat,“ říká.