„Naši výzkumníci a vývojáři nejsou schopni využívat špičkové technické informace, které mají zadarmo k dispozici, aby mohli optimálně nastavit výrobní program. Měli by vědět, jakou techniku využívají jejich konkurenti ve světě a jak je možné ji využít k vlastnímu prospěchu,“ říká předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) Josef Kratochvíl.
Podle šéfa ÚPV by studium těchto dat mělo být vždy prvním krokem, pokud chce firma přicházet s novinkami ve výrobě. „Čeští vývojáři by se neměli zabývat zkoumáním vyzkoumaného a měli by se přesvědčit, zda nedělají zbytečnou práci. S trochou nadsázky se dá říci, že vše už bylo vynalezeno, což samozřejmě neznamená, že zde pro další inovace není prostor,“ doplňuje.
Databáze zlepšovacích návrhů nese název Espacenet, je spravovaná Evropským patentovým úřadem a je v takovém rozsahu jediná na světě. Zástupcům firem je zde volně k dispozici devadesát milionů exkluzivních a inovativních technických řešení z celého světa. U každého najdete dokumentaci s veškerými podrobnostmi včetně technických výkresů, výpočtů či chemických vzorců.
Právě zde mohou zástupci firem zjistit, kam se dnes posunul svět v dané oblasti techniky či průmyslu a především se inspirovat. Teprve poté by měl následovat samotný proces výzkumu. Až posledním krokem je nechat si své inovativní řešení patentově chránit, ať už doma či v zahraničí.
Patentová ochrana? Jen u zlomku vynálezů
Za největší úspěch by zástupci ÚPV považovali, kdyby se mezi podnikatelskou veřejnost rozšířilo povědomí o tom, že tento zdroj exkluzivních dat existuje. „Důležité je to, že ke každému jednotlivému řešení je zde k dispozici takový popis a výkresová dokumentace, aby odborník v daném oboru s jejich pomocí uměl totéž vyrobit kdekoli na světě,“ upozornuje předseda ÚPV.
Výrobci mohou využít drtivou většinu zlepšovacích návrhů, v databázi je patentově chráněn jen nepatrný zlomek. „Ze zmíněných 90 milionů řešení je na našem území patentově chráněno pouze třicet tisíc! Jinými slovy na našem území je možné kromě třiceti tisíc položek vyrábět úplně všechno, co na Espacenet najdete,“ uklidňuje Kratochvíl.
Stejně malý počet chráněných patentů platí na území většiny států světa, jen v menšině nejvyspělejších zemí je patentově chráněných vynálezů řádově více, v každé několik set tisíc. Patří sem Německo, Francie, Británie, Nizozemsko, USA či Japonsko.
| Jak přijít s něčím novým |
|---|
| Jako příklad, jak lze Espacenet využít v praxi, může posloužit fiktivní český výrobce zahradního nářadí. „Firma zde najde a prostuduje všechna řešení přihlášená konkurencí. V databázi se přesvědčí, že jen největší konkurent – společnost Fiskars – jich má přes tisíc. Dále zjistí, že na území ČR je jich patentově chráněno devatenáct. To znamená, že u devatenácti by si měla dát pozor a produkce tohoto konkrétního kusu se vyvarovat, vše ostatní může využít, ať už ve výrobě či k případným inovacím,“ popisuje Josef Kratochvíl. Výrobce pak může dokonce jednotlivá řešení při vývoji svých nových speciálních hrábí nebo zahradnických nůžek kombinovat a vymyslet vlastní ´novinku´. Vyhledávání v databázi je jednoduché. Můžete vyhledávat pomocí klíčových slov (zahradnické nůžky, hrábě) či oblasti techniky a vědy, kterou chcete prostudovat. |
Nositel ceny za nejlepší českou inovaci čelí obžalobě z podvodu
