Novým ředitelem ČT se stal Petr Dvořák | E15.cz

Novým ředitelem ČT se stal Petr Dvořák

Petr Dvořák
Petr Dvořák
• 
ZDROJ: E15

Ondřej Vrba, ČTK, foto E15

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Novým generálním ředitelem České televize bude někdejší šéf TV Nova Petr Dvořák. Ve druhém kole volby dostal od radních dvanáct hlasů z celkových patnácti. Porazil tak dalšího užšího finalistu, bývalého výkonného ředitele TV Óčko Hynka Chudárka, který dostal tři hlasy. "Jsem přesvědčen, že jsme zvolili dobře," řekl předseda Rady ČT Milan Uhde. Dvořák se ujme funkce 1. října a generálním ředitelem bude do 30. září 2017.

„Petr Dvořák předvedl precizní výkon,“ dodal Uhde s tím, že kdyby Dvořák podle něj dodržel jenom 66 procent toho, co slíbil, bude to dobrý výsledek.

Před finálovou volbou proběhlo první kolo volby. V něm Dvořák získal 13 hlasů, Chudárek sedm. Rada měla na výběr celkem z pěti kandidátů. Kromě Dvořáka a Chudárka to byli ještě výkonný ředitel ČT24 Roman Bradáč, bývalý marketingový ředitel TV Prima a pražského dopravního podniku Jan Svoboda a prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek.

Dvořák před radními naznačil, že by rád spolupracoval například s producentem Fero Feničem, který neúspěšně na ředitele ČT také kandidoval. Po zvolení upřesnil, že by Fenič nemusel spolupracovat jen externě, ale mohl by působit třeba v rámci nových producentských skupin, které Dvořák plánuje.

Personální změny na manažerských pozicích v ČT Dvořák také chystá, ale zatím je nechtěl upřesňovat. Potvrdil také plán vytvořit nový kanál zaměřený na děti a vzdělávání a to do konce roku 2012.

Premiér Petr Nečas na výsledek volby reagovl s tím, že Dvořák byl ve volbě „nejvýraznějším kandidátem“. „Naprosto respektuji rozhodnutí rady ČT. Je to rozhodnutí, ke kterému jistě dospěla po zralé úvaze,“ řekl k výsledku volby po jednání kabinetu premiér Nečas. „Osobně jsem přesvědčen, že pan ředitel Dvořák, kterému blahopřeji ke zvolení, byl nejvýraznějším kandidátem a že i jeho projekt byl nejkvalitnější,“ uvedl Nečas. Dvořákovo zvolení je podle něj přirozeným výsledkem volby.

Volba byla tajná. Uhde návrh na veřejné hlasování nepředložil, i když v minulých dnech uvedl, že tak učiní. Chtěl tak zabránit spekulacím o netransparentnosti volby a ovlivňování radních ze strany podnikatelů a politiků.

Ve hře jsou totiž kromě vlivu na veřejné mínění i další lákadla. Česká televize vlastní některé lukrativní pozemky a je také významným zdrojem zakázek. Nakonec Uhde ale veřejné hlasování nenavrhl. Prý proto, že většina členů rady se v tomto týdnu vyjádřila, že si ho nepřeje.

Dvořák pak ke spekulacím o tom, že se volba generálního ředitele uskutečnila jenom proto, aby se developeři mohli dostat k pozemkům ČT v Praze na Kavčích horách, uvedl: „O prodeji pozemků může generální ředitel rozhodnout jenom ve spolupráci s Radou ČT.“

Kandidáti na nového generálního ředitele ČT - Roman Bradáč a Hynek Chudárek. Autor: CTK

Čtěte také:

Slabá místa míchají bitvu o ČT

Anketa: Co chtějí v ČT prosadit uchazeči o post generálního ředitele

Dosavadní kariéra Petra Dvořáka

Sedmačtycetiletý Dvořák začátkem 90. let spoluzakládal PR agenturu B.I.G., v jejímž vedení je dodnes. Od roku 1993 spolupracoval se skupinou PPF, kterou také zastupoval v orgánech řady firem. Byl například předsedou dozorčí rady eBanky, působil v České pojišťovně, zasedal v představenstvu fotbalové Slavie před jejím prodejem britské skupině Enic.

Se vstupem PPF v roce 2002 přišel do TV Nova. Do křesla jejího generálního ředitele usedl v květnu 2003 po odvolání Vladimíra Železného a zůstal v něm i poté, co Novu koncem roku 2004 koupila americká mediální společnost CME. Skončil loni v červenci, poté působil do konce roku jako viceprezident pro vysílání skupiny CME.

Přehled generálních ředitelů České televize:

Ivo Mathé březen 1992 až březen 1998 (už od vzniku ČT 1. ledna 1992 prozatímní ředitel) - celkem šest let a tři měsíce
Jakub Puchalský duben 1998 až leden 2000 - rok a devět měsíců
Dušan Chmelíček únor až prosinec 2000 - deset měsíců
Jiří Hodač prosinec 2000 až leden 2001 - měsíc
Jiří Balvín listopad 2001 až listopad 2002 (předtím od února 2001 prozatímní ředitel) - celkem rok a osm měsíců
Petr Klimeš prozatímní ředitel od listopadu 2002 do července 2003 - osm měsíců
Jiří Janeček červenec 2003 až srpen 2011 - osm let a jeden měsíc
Petr Dvořák od září 2011

Z kandidátských vystoupení:

Petr Dvořák, bývalý šéf TV Nova

Petr Dvořák Autor: E15

Kandidát na šéfa České televize Petr Dvořák by chtěl dosáhnout úspor ve fungování televize například revizí smluv a jednáním s dodavateli. Problém, který bude podle něj muset ČT do budoucna řešit, je krize programová a krize vlastní tvorby.

Dvořák by se ihned po svém nástupu do funkce zaměřil na výrobu pořadů; ty nekvalitní by zastavil. Do vedení televize by chtěl primárně lidi zevnitř ČT. Spolupracovat by chtěl ale například i s producentem Fero Feničem, který neúspěšně kandidoval na ředitele ČT.

Dvořák připomněl, že dříve působil v čele komerční TV Nova. „Díky tomu více než kdokoliv jiný znám rozdíl mezi komercí a veřejnou službou,“ řekl. Cílem veřejnoprávní televize není podle něj zisk, ale kvalita.

Hynek Chudárek, bývalý výkonný ředitel TV Óčko

Hynek Chudárek Autor: CTK

Chudárek by ve funkci generálního ředitele ČT hledal úspory například v revizi uzavřených smluv s dodavateli. Tam je podle Chudárka možné ušetřit pět až deset procent, tedy 370 milionů korun. Další úspory si slibuje od postupného propouštění asi 500 lidí, protože televize je podle něj přezaměstnaná. „Začneme u managementu,“ řekl Chudárek při dnešním veřejném slyšení uchazečů o post šéfa ČT.

Ve vedení by podle Chudárka mělo být devět lidí, asi polovina současného stavu. Do vedení by přitom chtěl především lidi, kteří již v ČT pracují. „Nestojí za mnou žádná velká televize, ze které bych si přivedl kolegy,“ řekl.

Chudárek také řekl, že hodlá zřídit poradní skupinu pro program. V ní by byli například zástupci profesních svazů, umělců a veřejných osobností. Poradní skupina by měla ČT sloužit i jako reflexe toho, zda je programová strategie ČT dobrá.

Chudárek by chtěl pokračovat také v další restrukturalizaci televize, například v oblasti výkonné dramaturgie. Pokud jde o sledovanost, není podle něj vždy nutné očekávat velký zájem diváků. „Můžeme mít pořad, kde je sledovanost pět nebo šest procent dobrá, protože jsme ji očekávali,“ řekl.

Roman Bradáč, výkonný ředitel ČT24

Roman Bradáč Autor: CT

Podle Bradáče se bude muset televize připravit na úspory. Vzhledem k ekonomické situaci ve společnosti ale nepočítá se zvyšováním koncesionářských poplatků. „Prostředky můžeme získávat úsporami,“ řekl Bradáč. Je podle něj třeba přemýšlet například o změně organizace výroby. Další cestou, kde může ČT získat peníze, jsou koprodukce.

Bradáč by pokračoval v restrukturalizaci televize, kterou zahájilo předchozí vedení, upravil by ale věci, které podle něj nefungují. Počítá přitom s personálními obměnami, a to včetně příchodu lidí zvnějšku. Mimo jiné také plánuje ustavení umělecké rady veřejnoprávní televize či finanční prověrku výstavby studia v Brně. Požadovaných 700 až 750 milionů korun na brněnské studio by totiž podle Bradáče znemožnilo investice do zpravodajského newsroomu v Praze.

Ve vysílání se chce Bradáč více zaměřit na vlastní tvorbu. V rámci zpravodajství navrhuje dvě hlavní zpravodajské relace, a to na ČT1 a na ČT24, kde by se hlavní události vysílaly později než nyní.

Jan Svoboda, bývalý marketingový ředitel TV Prima

Jan Svoboda Autor: e15

Základním problémem České televize je podle Svobody odliv diváků mladších 50 let. Přilákat tyto diváky podle něj mohou nové typy pořadů. Mezi ně řadí Svoboda například tzv. docudramata.

„Je to produkt, který popisuje nebo mapuje nějakou historickou událost formou hranou, formou dokumentární a zčásti se do toho zapojí i odborníci,“ řekl Svoboda. Podobné typy pořadů mají podle něj i silný koprodukční potenciál. Pro dohled nad kvalitou programu i pořadů chce Svoboda zřídit mezinárodní poradní sbor.

Svoboda se zaměřil také na ekonomickou situaci a hospodaření ČT. Například by se podle něj měl změnit poměr peněz, které jsou na provoz a na výrobu pořadů. U výrobních nákladů by se měl podíl peněz podle Svobody zvýšit. Dodatečné příjmy musí televize generovat například z product placementu, tedy umisťování reklamy na výrobky do pořadů. To podle něj ovšem nesmí být na úkor kvality pořadů.

Radomír Šimek, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory

Radomír Šimek Autor: businessworld.cz

Šimek se dnes při veřejném slyšení před Radou ČT ohradil proti informacím, že by s někým jednal o prodeji pozemků ČT na Kavčích Horách. Šimek ve svém vystoupení načrtl větší možnosti ČT v zahraničních koprodukcích.

Televize by se podle něj měla vrátit ke koprodukční spolupráci, která byla obvyklá v 70. a 80. letech minulého století. Je potřeba navázat spolupráci například se studii v Německu a Rakousku, řekl radním Šimek. Finance na koprodukční produkty by podle Šimka mohla ČT čerpat například z evropských fondů. Pokud by byl zvolen do funkce, chce si Šimek nechat předložit seznam námětů, které v posledních letech ČT nerealizovala.

Šimek také navrhuje ve zpravodajství větší spolupráci se zahraničními televizemi v příhraničí. Mladé diváky by chtěl přilákat tvorbou mladých tvůrců; nechal by je soutěžit, aby mezi sebou našli nejlepší náměty a projekty. „Co se týče oslovení mladé generace, tak si myslím, že mají větší úspěch,“ řekl Šimek.

Hospodaření ČT plánuje Šimek prověřit auditem, a to nejen účetním, ale i forenzním, který by zhodnotil oprávněnost jednotlivých výdajů. Na základě výsledků auditu by navrhl plán úspor, jejichž výnos by se mohl vložit do televizní tvorby.

Autor: Ondřej Vrba, ČTK, foto E15

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah