„Na tomto úspěchu se zásadní měrou podílel nárůst inkasa z veřejného provozování hudby, signifikantní obzvláště v segmentu hudby reprodukované,“ podotkl Andršt. „Míra úspěšnosti při tomto výběru inkasa je každoročně jedním ze zásadních faktorů pro výsledky hospodaření OSA,“ dodal.
Loni v této kategorii svaz vybral 304,5 milionu, o 27 milionů více než o rok dříve. Naopak poklesy v řádech milionů zaznamenal svaz v oblasti vysílání a on-line médií a u poplatků z prodeje fyzických nosičů, zejména hudebních. Inkaso poplatků za prodej cédéček a dalších hudebnin se loni propadlo o téměř třetinu na osm a půl milionu korun.
Pokles tak výrazně zrychlil, neboť mezi lety 2013 a 2012 činil 16 procent. Inkasovaná částka za prodej hudebních nosičů tak loni představovala pouhých 15 procent částky autorských odměn inkasovaných v roce 1998, kdy autorské odměny z prodejů fyzických nosičů kulminovaly.
Stejně jako předloni byl ale tento negativní výsledek významně vynahrazen nejen opětovným navýšením inkasa náhradních odměn za nenahrané nosiče, ale také nárůstem inkasa za přístroje k rozmnožování.
„Náhradní odměny tak i v roce 2014 sehrály významnou roli, kdy alespoň částečně kompenzovaly autorům hudby propad autorských odměn z prodejů hudby, mimo jiné v důsledku toho, že každý z nás si může zcela legálně a bez souhlasu autora pořídit kopii svého oblíbeného alba nebo filmu pro osobní potřebu,“ řekl Andršt.
Tuzemští vlastníci autorských práv loni od svazu dostali téměř půl miliardy korun, což je rovněž nejvyšší částka od založení svazu před 95 lety. Tři pětiny putovaly k autorům, zbývající část až na malou výjimku pak k nakladatelům. Svaz přitom loni ke konci roku zastupoval zhruba osm a půl tisíce nositelů práv, z toho přes pět tisíc žijících autorů, více než tři tisíce dědiců a 109 nakladatelů. Náklady na provoz svazu činily loni 140 milionů korun, což bylo nejméně od roku 2010.
