Pohon na vodík pomalu proráží v dopravě

Takto si Airbus představuje letadla na vodík.

Takto si Airbus představuje letadla na vodík. Zdroj: Airbus

Takto si Airbus představuje letadla na vodík.
V Paříži vyplula na cestu kolem světa loď Energy Observer.
Ekologický katamarán Energy Observer na vodík
Ekologický katamarán Energy Observer na vodík
Ekologický katamarán Energy Observer na vodík
13
Fotogalerie

Na silnici, kolejích, vodě i ve vzduchu si postupně klestí cestu vodík. Vlaky, lodě i letadla si buď spalováním vodíku, nebo využitím palivových článků k výrobě elektrické energie razí svoji cestu. Ačkoliv je technologie zatím stále v plenkách, vývojáři vodíku věří. Spolu s elektromobilitou představuje jednu ze zajímavých ekologických alternativ k fosilním palivům.

Železniční doprava

Velké úsilí investují do testování vodíkových vlaků Němci. U českých sousedů předloni vyjela vůbec první jednotka v ostrém provozu. Pravidelně jezdí v Dolním Sasku, které objednalo čtrnáct vodíkových vlaků, dalších 27 objednal dopravní svaz Rhein-Main-Verkehrsverbund pro využití kolem Frankfurtu nad Mohanem.

Po stejné technologii pokukují i dopravci v Česku. Nákup vodíkových vlaků zvažuje Arriva na trať z Liberce do Pardubic či Ústí nad Labem, ale také České dráhy, jak minulý měsíc na konferenci o budoucnosti železnice naznačil generální ředitel ČD Václav Nebeský. „Vodík má největší šanci uspět v těžké dopravě, zejména u nákladních vozů na železnici, ale i v lodní dopravě. Pilotní vlakové projekty ukazují, že je transformace možná,“ říká Miroslav Lopour, manažer strategických projektů v energetickém týmu Deloitte.

Automobilová doprava

K lídrům v rozvoji vodíku obecně, nejen v automobilové dopravě, patří Japonsko. Jako první automobilka na světě spustila sériovou výrobu vodíkového automobilu – modelu Mirai – Toyota v roce 2015. Do konce loňského roku celosvětově prodala přes deset tisíc těchto vozů, hlavně v USA a na domácím trhu. Vlastní modely prodává i Hyundai. Ačkoliv evropský Green Deal směřující k využití čistších energií alternativním palivům nahrává, výrazně napřed je v automobilové oblasti elektromobilita.

„Největší nevýhodou vodíku oproti elektromobilům je vyspělost technologie. Zejména u lehké dopravy mají e-mobily obrovský náskok, výrobci investovali ve velkém. Nevýhodou je i absence rozsáhlé infrastruktury,“ míní Lopour.

V Česku dnes nejezdí prakticky žádná vodíková vozidla kvůli absenci čerpacích stanic. To se ale má změnit. „Do roku 2030 by však tuzemské silnice mohlo brázdit až 90 tisíc těchto vozů,“ uvedlo loni ve svém odhadu ministerstvo průmyslu a obchodu. Příští rok má také Toyota začít prodávat model Mirai i v Česku. Vznikají zároveň první čerpací stanice, oznámil Unipetrol. První tři veřejné plnicí stojany s vodíkem vzniknou na stávajících stanicích Benzina v Praze, Litvínově a Brně.

„Jsme připraveni začít nabízet náš vodíkový model Mirai na českém trhu ihned po zprovoznění první veřejné čerpací stanice na vodík. Bezemisní provoz, dojezd přes 600 kilometrů a doba tankování srovnatelná s konvenčními palivy činí z auta na vodíkové články bezkonkurenční alternativu k vozům na benzín i naftu, i k elektromobilům,“ uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.

Letecká doprava

Desítky miliard eur bude potřebovat výrobce letecké techniky Airbus k tomu, aby do roku 2035 sestrojil – prý jako první – osobní letadlo na vodíkový pohon. Koncem září to řekl šéf podniku Guillaume Faury deníku Le Parisien. Ve hře jsou tři koncepty – proudové letadlo s až dvěma sty sedadly a doletem 3500 kilometrů, jeho futuristická varianta s dvěma sty sedadly nebo menší vrtulové letadlo s asi stovkou sedadel.

S vodíkem si úspěšně pohrává i společnost ZeroAvia, jejíž letadlo Piper uskutečnilo svůj první let začátkem října na letišti Cranfield blízko Londýna. Letiště patří cranfieldské univerzitě, kde proběhl veškerý výzkum a vývoj stroje. Podle generálního ředitele ZeroAvia je letadlo unikátní svou velikostí.

„I přesto, že některá experimentální letadla s využitím vodíkových palivových článků už v minulosti letěla, velikost tohoto komerčně dostupného letadla ukazuje, že platící cestující by mohli velmi brzy létat se skutečně nulovými emisemi,“ řekl generální ředitel ZeroAvia Val Miftakhov stanici CNBC.

Námořní doprava

Mediální pozornosti se pravidelně dostává futuristickému plavidlu Energy Observer, které opakovaně obeplulo planetu a údajně neprodukuje žádné skleníkové plyny ani jemné částice. Třicet metrů dlouhý a dvanáct metrů široký katamarán pluje až dvacet kilometrů za hodinu díky solárním panelům a dvěma větrným turbínám na palubě. Na letošní čtvrté cestě kolem světa zamíří mimo jiné do Japonska.

Právě zdejší průmysl sází na vodík ve velkém – Kawasaki Heavy Industries například loni v prosinci slavnostně pokřtila první loď na světě pro přepravu zkapalněného vodíku, která má být zcela dokončena letos na podzim. Zatím ještě naftou poháněný tanker bude přepravovat zkapalněný vodík z Austrálie do Japonska. Sama loď má představovat symbol japonského důrazu na rozvoj vodíkové technologie.

Podívejte se, jak vypadají dopravní prostředky, na kterých se vodíkový pohon dnes testuje:

Jak na vodík
Při spalování vodíku nevznikají žádné skleníkové plyny. Aby se ale mohl vyrobit, musí být voda za pomoci velkého množství energie nejprve rozdělena na vodík a kyslík. To je klimaticky šetrné, jen pokud se využije elektrická energie bez emisí skleníkových plynů, nebo jen s jejich minimem. Tedy například ze slunce nebo z větru.