Dědek: Pohon na vodík má potenciál, musí ale zlevnit

Dalibor Dědek, Jablotron

Dalibor Dědek, Jablotron Zdroj: Michael Tomeš, E15

Dalibor Dědek, Jablotron
Dalibor Dědek, Jablotron
Dalibor Dědek, Jablotron
4
Fotogalerie

V roce 2016 spoluzaložil společnost Leancat, jenž se zabývá vývojem vodíkových technologií. A této oblasti věří podnikatel Dalibor Dědek – spolumajitel skupiny Jablotron – i dál.

Lze čekat rozšíření byznysu s vodíkem v Česku? Jak si ho představujete?

Zaprvé to chce dotáhnout technologii do konkurenceschopné cenové úrovně. Stacky – soustrojí, které z vodíku vyrábí elektřinu – jsou enormně drahé. Porovnejme si vodík s elektromobily. Nikdo na světě dnes nedokáže vyrobit dostatek elektřiny pro tyto vozy, a hlavně ji nedokáže tak rychle přesouvat. Celá koncepce je na hlavu postavená. Distribuce vodíku je snazší.

Ve kterých oblastech dopravy se může technologie nejvíce uplatnit?

Záleží to na tom, jak se posune výroba vodíku. U dopravy je tématem náhrada fosilních paliv. Všechny dnes používané diesel-agregáty by se daly v budoucnu nahradit vodíkovou technologií. Ta má výhodu v tom, že může několik let pospávat bez ztráty květinky, a když je potřeba ji nastartovat, tak okamžitě běží. Velký potenciál vidím také v energetice, kde je možnost konverze elektřiny vyrobené z alternativních zdrojů. Problém je totiž s jejím uskladněním. Palivové články mohou běžet v režimu, kdy vodík spotřebovávají a vyrábějí energii, a naopak kdy spotřebovávají elektřinu a vyrábějí vodík.

Kdy čekáte větší rozšíření vodíkové technologie?

To je stejné, jako byste se mne zeptal, kdy dojde ropa. Už jako malý jsem četl, že dochází. Až k tomu dojde, vodík se ihned rozšíří. Musí ale zlevnit. V mnoha provozech je přitom odpadním materiálem, takže potenciál je značný.

Co expanzi technologie nejvíc brzdí?

Je to tak trochu pes zakousnutý do vlastního ocasu – ve chvíli, kdy vyvinete produkt, který chcete použít, vázne dodávka vodíku. Není vybudovaná infrastruktura. I proto chceme rozšířit byznys o distribuci vodíku.

Naplňuje zatím vodík potenciál, který jste při založení firmy viděl?

Je to oblast k prozkoumání. Těžko počítat s tím, že by nám vodík přinášel zásadní zisky, testovací stanice nám ale začínají postupně umořovat vstupní investice. Hlavním cílem je posunout poznání a technologii. Naše první myšlenka byla, že pomůžeme prosazení českého patentu na vývoj katalyzátoru v palivových článcích s minimálním množstvím platiny. Proč? Kdyby se vodíková technologie ve velkém rozjela, rychle narazí na nedostatek platiny ve světě. Veškeré prostředky jsme směrovali výzkumu katalyzátorů.

To se podařilo?

Ano, ukázalo se ale, že byť jsme schopni vyrobit elektrody téměř bez platiny, tak v době, kdy se vyrábí palivových článků málo, nikoho moc nezajímá, jestli tam platina je, nebo ne. Protože všechny technologie jsou tak strašně drahé, že to nyní nehraje podstatnou roli. Ty katalyzátory jsou průlomové, zúročí se ale až v momentě, kdy se technologie masivně rozšíří. Pro vývoj jsme potřebovali vytvořit testovací stanice, na kterých se vodíkové technologie zkoušejí.

V tom jsme se prosadili, dodali jsme je do Anglie, Indie, Číny a mnoha dalších zemí. Je to soustrojí s vodíkovým hospodářstvím, které umožňuje měřit palivové články. Vyvíjíme také další komponenty: stavěli jsme vlastní stacky, palivový článek se dostal do reálných produktů. Dělali jsme například vysokozdvižný vozík na vodík. Kde se nám to finančně vrací, je konstrukce a prodej testovacích stanic. Dál jdeme ale s primární myšlenkou vyrábět a dodávat technologie, které umožňují konverzi vodíku na elektřinu.