Roman Bradáč: Z ČT se stává nedobytný ostrov

Roman Bradáč

Roman Bradáč

„Firma je jako auto, sama jede jenom z kopce,“ bere si ředitel ČT24 Roman Bradáč na pomoc americké přísloví, když obhajuje svůj pohled na nutnost změn uvnitř České televize. Jako jeden z pěti kandidátů na post ředitele ČT má v plánu vyhnout se populismu a nešetřit své kolegy – a to ani ty, které dobře zná.

Máte zkušenosti, to nikdo nezpochybňuje. Občas se ale objeví názor, že nejste jako manažer dost důrazný…

Pokud si jako důrazného manažera představujete brunátného chlapíka, který každých pět minut mlátí pěstí do stolu, pak tyto řeči mají pravdu. Můj styl vedení je opravdu odlišný. Dokážu své názory prosadit důslednou a klidnou komunikací. Nemám zapotřebí každý svůj krok sám vyzdvihovat v médiích. To je přece trochu málo. A myslím, že kvalita manažera se hodnotí podle výsledků, a ty jsou na ČT24 velmi dobré.

Můžete udělat výjimku a zhodnotit rok, který jste v křesle výkonného ředitele ČT24 strávil?

Výsledky ČT24 jsou opravdu mimořádné, a to prosím nechť nezní jako sebechvála. Je to práce celého týmu lidí, který se na ČT24 o zpravodajství stará, nikoli pouze ředitele zpravodajství. ČT24 je dnes všeobecně považována za špičkový, důvěryhodný a respektovaný zpravodajský kanál, který má svoje významné postavení nejen v ČR, ale rovněž v rámci celé Evropy. Její průměrný podíl na trhu (podíl na sledovanosti) byl za 1. pololetí loňského roku 3 %. Ve 2. čtvrtletí letošního roku vzrostl na 4,78 %! Mezi evropskými zpravodajskými kanály se ČT24 opakovaně umisťuje mezi třemi nejlepšími, co se týká podílu na sledovanosti ve své zemi.

V České televizi působíte sedmnáctý rok. Nebojíte se, že vás mohou jako generálního ředitele svazovat staré vazby?

Vůbec ne. Většina mých kolegů jasně cítí, že Česká televize stojí na křižovatce. Jinými slovy, tato instituce, tak jak dlouhá léta fungovala, už fungovat nemůže. Zásadní změny jsou nevyhnutelné a budou pro řadu kolegů nepříjemné. Bohužel i pro kolegy, které velmi dobře znám, ale na toto jsem plně připraven. Je třeba důvody dobře vysvětlit. Víte, v Americe mají takové přísloví, že firma je jako auto, sama jede jenom z kopce.

Chcete tím naznačit, že Česká televize není dobře řízená?

Chci tím říci, že bude potřeba spoustu věcí zlepšit. A jednou z nich je i způsob řízení ČT. Je třeba rozhodně snížit počet manažerů na prvním stupni řízení, více vertikalizovat organizační strukturu. Jasně definovat odpovědnosti konkrétních osob. Významně to zjednoduší a urychlí rozhodovací a schvalovací procesy uvnitř ČT a zároveň to zvýší čitelnost organizační struktury pro lidi mimo ČT.

Jaký je tedy podle vás optimální počet ředitelů na prvním stupni řízení?

Optimální počet je pět plus dva ředitelé regionálních studií.

Sledujete své konkurenty? Který vám je blízko?

Názor si člověk může v některých případech udělat z mediálních vystoupení přihlášených kandidátů. V tisku už jsem zaznamenal některé zajímavé myšlenky, ale převažuje bohužel populismus. Když ten populismus převedete na peníze, zjistíte, že jsou kandidáti, kteří již měsíc před volbou udělali sliby přesahující 2 miliardy korun! Ekonomická realita velí hledat úsporná opatření, stejně tak se musí chovat i Česká televize.

Použil jste slovo populismus. Není to spíš tak, že v minulosti byla snaha vytvářet efektní fasádu ČT bez ohledu na poněkud chátrající inventář?

Bohužel, bylo to tak. Tyto kroky společně s nesmyslným soupeřením s komerčními stanicemi v disciplínách, které patří výhradně do komerčního sektoru, Českou televizi v jejím skutečném poslání hodně přibrzdily. Brzdou ČT je i to, že ČT se příliš v některých oblastech uzavřela světu. Není ochotna přijímat kvalitní náměty zvenčí. Někteří lidé uvnitř jako by se báli a snaží se vytvořit z ČT jakýsi nedobytný ostrov pro dobré nápady. To se musí razantně změnit. Je to problém hlavně dramaturgie takzvaných „velkých kavek“.

A co s tím?

Jednat otevřeně. Pojmenovat choroby, které ČT má. Diagnóza musí být rychlá a dokáže ji stanovit jen tým odborníků z vnitřku televize, nebo lidé, kteří přišli zvenčí, ale měli možnost podnik analyzovat a poznat, na což je třeba minimálně rok. Vzpomeňte na minulé pokusy postavit do čela tak složité instituce člověka zvenku. Léčba samotná je ale věc jiná. Tam naopak je nezbytné přizvat experty zvenčí, kteří zajistí nastavení nových parametrů vnitřní komunikace a hlavně budou bez jakýchkoli vazeb uvnitř realizovat personální politiku, jež zmiňuji. Dle mého je podstatný tým, ze kterého je vedení složeno. Samotná osoba generálního ředitele nemůže být pasována do role ultimativního cara, ale reprezentanta, který je schopen tyto kroky vysvětlit. Pokud jsem se do výběrového řízení přihlásil, věřte, že tento tým mám do detailu připravený.

Můžete být konkrétnější?

Jmenovat konkrétní jména v tuto chvíli určitě nemohu, to jistě chápete.

V souvislosti se zpravodajstvím se často mluví o nízké kvalitě Událostí…

To bych si dovolil opravit – mluví se o nízké sledovanosti Událostí. Je však třeba uvést i souvislosti. Jako jediná televize máme kontinuální zpravodajství, a to logicky znamená, že část diváků vnímá Události jako souhrn zpráv, který den přinesl. Hlavní pozornost na jednu relaci přirozeně klesá. Konkurentem Událostí nejsou Televizní noviny, ale průběžné zpravodajství na ČT24. Poměřování metrem z dob Vladimíra Železného je hodně stará metoda. Případná bulvarizace Událostí by asi přinesla dočasné zvýšení sledovanosti, ale to rozhodně není cesta veřejné služby. Na druhou stranu je ale třeba taky vidět, že Události se vysílají z prostředí, které neodpovídá současným potřebám a možnostem. Jejich proměna však musí být systematická a velmi dobře připravená. Plán je připraven. Týká se formy i obsahu.

Hodně se nyní píše o vnitřních bojích mezi manažery ČT. Co si o tom myslíte?

Víte, já pamatuji už všechny volby GŘ. A vždycky to bylo stejné. Vždy se v ČT našlo více „profíků“, kteří i v období před volbou GŘ pracovali a chovali se loajálně k firmě i v napjatém „předvolebním“ období. A vždy se našli, bohužel, i takoví, kteří účelově napadali své kolegy, poškozovali image pořadů, a většinu svého času věnovali vytvářením mediálních konstrukcí a nafouknutých bublin. Stejně tak je tomu i před letošní volbou. Nic mimořádného. Já jsem se těchto půtek nikdy neúčastnil a ani letos účastnit nebudu. A všimněte si, že toto platí i pro moje nejbližší spolupracovníky. S lidmi, kteří vědomě a záměrně poškozují svoji firmu, je třeba se nekompromisně a rychle rozloučit.

Máte na mysli někoho konkrétního? Myslíte tím třeba Milana Fridricha, ředitele Nových médií ČT, který nedávno kritizoval hlavní zpravodajskou relaci Události?

Nebudu uvádět žádná jména. Každý si může udělat názor sám. Pokud budu zvolen, budu situaci okamžitě řešit. Do té doby nemá smysl být konkrétnější.