Jeho pád i přes špatná firemní čísla nikdo nečekal. Středoevropské mediální impérium Central European Media Enterprices (CME) Ronalda Laudera a Time Warner uzavřelo na jaře s Adrianem Sarbuem smlouvu na vedení firmy až do roku 2016. Ale nakonec ze smlouvy jsou podstatné jen ty části o zlatém padáku. Po 20 letech k Novému roku opustí Sarbu CME s 5,4 miliony dolarů (asi 104 milionů českých korun). Takže odchod byl oznámen s úsměvem. „Jsem hrdý, že jsem mohl být součástí této společnosti téměř dvacet let a že se nám dařilo úspěšně pokračovat v práci v tomto období plném výzev. CME je skvělá společnost plná talentovaných lidí,“ vzkázal Sarbu svým podřízeným, kteří zakoušeli léta jeho pověstný drsný manažerský styl.
Lauder na oplátku manažerovi, který jeho holding rekordně zadlužil, vysekl kompliment: „Rád bych poděkoval Adrianovi za jeho přispění k úspěchu CME a vášeň, odhodlání a výjimečnou kreativní sílu, kterou projevuje od roku 1995.“ Sarbu je tak po dvou dekádách volný a jako bývalý režisér se konečně zase chystá vrhnout do výroby svého mediálního obsahu. Bezpochyby i pro CME.
Z vůle revoluce ministr kultury
Historie obřího CME, které nyní nabízí televizní program a jiné mediální obsahy 50 milionům lidí, začíná v roce 1993 investicí do české Novy. To však ještě není příběh nejvýznamnějšího manažera CME Sarbua. Ten si na počátku devadesátých let prošel divokou kariérou v domovském Rumunsku. Bukurešťský režisér natočil před rokem 1989 asi 150 krátkých dokumentárních filmů pro studia Sahia. Ten nejslavnější dokument však nafilmoval až s pádem komunistického režimu.
K revolučnímu dění se prý dostal přes čelného kritika Ceauşeskova režimu Silvia Brucana. Když se 22. prosince 1989 zakládala tamní Fronta národní spásy, Sarbu to nafilmoval a vydělal si podle rumunských médií první valuty prodejem těchto záznamů na Západ. Podle některých zkazek zaznamenával i zastřelení Nicolaea Ceauşeska a jeho ženy o tři dny později.
Sarbu se stal poradcem demokratického premiéra Petre Romana a porevolučním ministrem kultury. Právě v této funkci si umetl cestu pro svůj budoucí úspěch, protože prosadil nový audiovizuální zákon, který umožňoval vznik soukromých televizních stanic.
Přestože si Sarbu uchoval vliv na rumunskou politiku, stáhl se do byznysu. Některé jeho podnikatelské aktivity jsou ovlivněny pravděpodobně revolučním kvasem té doby. Nebýt nečitelného monopolu státní tiskové agentury, nejspíše by v roce 1990 nerozjel vlastní agenturu Mediafax, která později expandovala nepříliš úspěšně například i do České republiky. V roce 1993 do skupiny MediaPro přidal komerční rádio a v roce 1995 rozjel nejsledovanější rumunskou televizi PRO TV.
Právě při budování televize se Sarbu střetává s Lauderem, který po úspěchu Novy buduje komerční televize i v dalších středo- a východoevropských krajinách. Šalamounská dohoda nakonec zněla, že PRO TV bude kasírovat příjmy z inzerce už pro CME, ale Sarbu se stane hlavou CME v Rumunsku. Tehdy ještě asi ani Lauder netušil, jak důležitý Rumun z Brašova nakonec pro celou skupinu bude.
Výhodné spojenectví s Lauderem
Dohodou s Lauderem ale nemínil nijak omezit svůj byznys. Ze zbytků MediaPro postavil úspěšnou reklamní firmu či on-line divizi. Jeho někdejší kolega Brăduţ Florescu v jednom rumunském profilu svého nadřízeného popsal jako diktátora: „Ale jeho diktátorství bylo dané vášní a vizionářstvím, pro které strhával každého okolo.“ Podle rumunských médií se ještě se svou televizí podílel na mocenské změně v roce 1996, kdy po éře Iona Illieska nastoupil Emil Constantinecu do úřadu prezidenta.
Postupně se od Rumunska, jak rostla jeho důležitost v CME, odpoutával. V roce 2006 byl jmenován regionálním ředitelem firmy pro Česko, Slovensko a Rumunsko. Stal se tak vládcem české Novy či slovenské Markízy.
O rok později povýšil na provozního ředitele celé skupiny. „Adrian je nejtalentovanější manažer, se kterým jsem kdy pracoval, a jsem hrdý na to, že mohu dnes oznámit jeho jmenování,“ uvedl tehdy Michael Garin, výkonný ředitel CME. To ještě netušil, že ho Sarbu o dva roky později nahradí.
Ředitel červených čísel
Sarbu přejímal CME v roce 2009 během nastupující krize, která seřezala příjmy z reklamy. Paličák Sarbu i tak své vize prosazoval za každou cenu. A tak například neslavně dopadl jeho nápad výrazně zvednout cenu reklamy. Český trh najednou přestal být zlatým vejcem firmy. V obsahu zase prosadil například uvádění turecké telenovely Tisíc a jedna noc na několika stanicích v různých zemích. V Česku zcela propadla. A k tomu již zmiňovaná neveselá provozní čísla.
Není divu, že i přes velkolepý zlatý padák CME na odchodu vydělala. Alespoň při pohledu na tržní hodnotu firmy. Zatímco za Sarbuova působení šly akcie o desítky procent dolů, po oznámení jeho odchodu vylétly akcie CME mnohonásobně nahoru.
Sarbu opět režisérem
Jak sám Sarbu řekl, odchází až ke konci roku, aby zajistil „vzorný přechod“. Jeho součástí bude bezpochyby i finalizace budoucí spolupráce mezi CME a odcházejícím manažerem. Podle toho, co se ví, CME investuje miliony dolarů do Sarbuova soukromého produkčního byznysu. Bývalý režisér se opět bude moci vrátit od finančních uzávěrek k výrobě obsahu. Už nyní se ukázal jako producent, například u Donšajnů Jiřího Menzela. V nové firmě by měl vyrábět celovečerní firmy, především pro CME. Pokud se v CME udrží politika jeden obsah pro všechny trhy, tak Sarbu má o výdělek postaráno. Na Rumunovy budoucí „celovečeráky“ se mohou těšit diváci od české Novy až po stejnojmennou chorvatskou stanici.
