Soud: Za nenávistné diskuze jsou odpovědné weby

Rozsudek je přelomový v několika oblastech – je to poprvé, kdy se evropský soud zabýval odpovědností za obsah komentářů na webových portálech, přičemž operoval s články 8 a 10 Evropské úmluvy o lidských právech. Kdyby se stal precedentem, mělo by to vliv na celý kontinent, neboť úmluvu podepsalo 47 států Evropy kromě Běloruska.

Někteří vydavatelé zvoní na poplach, neboť verdikt podle nich v konečném důsledku povede ke zrušení anonymních komentářů. Ve skutečnosti ale ECHR omezil svobodu vydavatele Delfi nepatrně.

Potvrdil symbolické odškodnění ve výši 320 eur, které estonský soud v roce 2008 přiřkl poškozenému „L“ z jedné estonské lodní společnosti, jemuž anonymní čtenáři na portálu Delfi hrubě spílali a vyhrožovali za (legitimní) rozhodnutí překřížit ledoborcem trasu „ledových silnic“ přes moře v roce 2006. Pan „L“ požádal o stažení komentářů, Delfi mu vyhověl až po šesti týdnech.

Provozovatel zpravodajského portálu má podle soudců povinnost znát obsah svého webu

Zajímavější než samotná kauza jsou argumenty ECHR, který se snažil vybalancovat články 8 (právo na soukromí) a 10 (svoboda projevu) úmluvy. Velký senát konstatoval, že přes důležitost zachování svobody slova na internetu by měl za nenávistné projevy vyzývající k násilí nést někdo odpovědnost.

Provozovatel zpravodajského portálu má podle soudců „povinnost znát obsah svého webu“. „Možnost potenciální oběti nenávistných projevů průběžně monitorovat internet je omezenější než možnost komerčního provozovatele rychle odstraňovat takové komentáře,“ odůvodnil štrasburský soud své rozhodnutí.

V zahraničí je běžné, že poškození se domáhají u soudu stažení komentářů a také vysokých odškodnění. Nejvyšší soud České republiky posuzoval podobnou kauzu (Prolux Consulting versus Měšec.cz) před čtyřmi lety, tehdy nařídil jen odstranit několik vulgarit z komentáře.