V Česku se začal rodit plán na vytvoření mezinárodního centra pro návrh špičkových čipů. Podle informací deníku E15 se na jeho vybudování chce podílet Tchaj-wan, který je díky společnostem jako TSMC největším výrobcem čipů na světě. Tchajwanská vláda by do projektu mohla dát vyšší stovky milionů korun. Projekt ale naráží na odpor společností, které už v Česku čipy navrhují. Bojí se totiž, že by jim Tchajwanci mohli odlákat už tak nedostatkové odborníky.
V tuzemsku se designem čipů zabývá několik předních světových společností. Jejich aktivity se dělí mezi Prahu a Brno. V hlavním městě má například zhruba dvousethlavé vývojové centrum největší evropský polovodičový výrobce STMicroelectronics. Dále jde o japonský Renesas Electronics dodávající i Applu nebo o ASICentrum spadající pod Swatch Group. V Brně zase zakořenil americký Intel, čínský Espressif nebo nizozemský NXP Semiconductors. Do mixu zapadají i tuzemské firmy Codasip nebo Tropic Square.
Tyto a další podniky se k projektu tchajwanského čipového centra zatím odmítají oficiálně vyjadřovat. Zejména pražské firmy ale podle několika zdrojů investici Tchaj-wanu nechtějí.
„Hlavně zahraniční firmy působící na našem trhu vnímají jako riziko, že jim centrum odláká lidi. Jejich zájmem bude, aby Tchaj-wan nepřišel, zatímco zájem Česka je přesně opačný,“ popsal deníku E15 jeden ze zdrojů blízkých jednání, který nechce být jmenován. „Je to špatné přemýšlení, příliv zvedá všechny lodě,“ dodal zdroj.
V zákulisí se také vedou debaty, kdo by přesně měl čipové centrum provozovat a kdo za jeho vyjednání slízne úspěchy. Kolem projektu se točí technické univerzity. „Věřím, že podstatnou roli bude vedle průmyslu hrát akademická sféra představovaná zapsaným ústavem Cyber Security Hub, který zřídily univerzity ČVUT, VUT a Masarykova univerzita,“ uvedl Tomáš Pitner z Fakulty informačních technologií VUT.
Tým kolem Pitnera už spolupráci s Tchaj-wanem rozjel. Tchajwanská vláda prostřednictvím pěti tamních univerzit zaplatí dvaapadesáti českým magisterským a doktorandským studentům stipendia (až 1,8 milionu korun) na čipové obory. Studenti by měli na Tchaj-wan vyrazit už v akademickém roce 2023/2024.
„Po návratu do Česka budete moci najít špičkové místo v nově budovaném polovodičovém centru nebo u některé z řady firem,“ lákají studenty stipendijní prospekty.
Právě posílení vzdělávání v oblasti polovodičů má dlouhodobě vyřešit problémy s akutním nedostatkem těchto odborníků. To by následně mohlo zmírnit obavy firem, které se příchodu Tchajwanců obávají. „Tyto obavy jsou důvod, proč to chce vzdělávat více lidí,“ doplnil Pitner.
ČVUT loni otevřelo novou polovodičovou laboratoř Nanolab, která doplňuje již nějakou dobu fungující pracoviště na CEITEC v Brně. Docent Jan Voves, jenž Nanolab vede, rovněž rozjel spolupráci s Tchaj-wanem, konkrétně s vysokou školou National Taiwan University of Science and Technology.
Čipové obory na Fakultě elektrotechniky ČVUT ročně absolvuje třicet až čtyřicet magistrů. „Už během studia si je firmy rozeberou,“ shrnul složitou personální situaci Pavel Hazdra, vedoucí katedry mikroelektroniky.
Nedostatek lidí už Česku zazdil některé investice. V minulosti se zde rozhlížel třeba Intel, který si nakonec kvůli větší zásobě talentů vybral polský Gdaňsk. Intel později návrh čipů v Brně spustil, ale pouze díky koupi části tamního startupu Netcope zaměřeného na čipy pro zrychlení síťové komunikace. Na Moravě v této oblasti vznikla expertiza, proto tam nyní loví lidi i Nvidia.
V Česku dále koncem roku vznikl čipový klastr, za jehož vznikem stojí tým kolem ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové. Ideálně má sdružovat zdejší čipové firmy a organizace. „To by mimo jiné mohlo být dobré k tomu, aby stát měl jeden kontaktní bod,“ naznačil Evžen Englberth z české firmy Tropic Square, která vyvíjí bezpečnostní čip.
Klastr nyní vede bilaterální jednání s firmami a CzechInvest už začal registrovat zájem prvních potenciálních zahraničních investorů. První valná hromada klastru proběhne na jaře.
Kolem čipů jsou v chodu i další akce. „Naše náměstkyně Jana Havlíková jedná o konkrétních formách spolupráce s Tchaj-wanem a o zahrnutí čipů do zákona o investičních pobídkách,“ uvedla Jana Soukupová z úřadu ministryně Langšádlové.
Tchaj-wan se o spolupráci s Českem začal zajímat vzhledem k dobrým politickým vztahům. Díky tomu u nás do startupů začal investovat státní fond Taiwania Capital.
Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová na přelom března a dubna chystá na asijský ostrov další oficiální cestu s doprovodem zdejšího byznysu. Zájem o úzkou spolupráci oznámil i budoucí prezident Petr Pavel, který už si volal s prezidentkou Cchaj Jing-wen. Pavel uvedl, že Tchaj-wan je majoritním výrobcem některých technologií a je proto v našem zájmu, abychom s ním udržovali obchodní a vědecké vztahy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
