Americká společnost Intel investuje 33 miliard eur do posílení výroby čipů v Evropě. Sedmnáct miliard eur půjde do stavby rozsáhlé továrny u města Magdeburk ve východním Německu ležící asi 250 kilometrů od českých hranic. Dalších 12 miliard eur padne na rozšíření již existující výroby v Irsku. Zbylé miliardy poputují do nových výrobních, výzkumných a vývojových center v Itálii, Francii a v Polsku. Intel také podle informací deníku E15 počítá s investicemi v Brně.
Intel má v moravské metropoli desítky lidí. Jedna z největších technologickým firem na světě s tržní hodnotou 200 miliard dolarů se do Brna dostala nedávno. Od tamní firmy Netcope (dnes Magmio) koupila specializovanou divizi včetně lidí a duševního vlastnictví.
Netcope Intelu poskytl technologii pro programování takzvaných FPGA čipů. Ty se používají mimo jiné u vysokorychlostních síťových karet v datacentrech. Lze jim nastavit specifické funkce, například pro rychlé zpracování instrukcí v rámci elektronického obchodování na burzách.
FPGA je žhavý obor. Konkurent Intelu, americký podnik AMD, dokončuje akvizici FPGA firmy Xilinx za 49 miliard dolarů. Intel za sedmnáct miliard dolarů koupil firmu Altera. Získal také podnik Barefoot Networks, který posbíral investice 225 milionů dolarů od Googlu, Alibaby, Tencentu, Sequoia Capital nebo od Goldman Sachs.
Intel oficiálně své další plány v Brně nekomentoval. Zdroje deníku E15 nicméně mluví o dalším růstu a hledání nových odborníků.
Zapojili se akademici z Cesnetu
Netcope koupenou technologii na Moravě vyvinul s akademickým sdružením Cesnet, které poskytuje síťovou a výpočetní infrastrukturu české vědě nebo univerzitám. Pod vedením Pavla Benáčka se také zapojila Fakulta informačních technologií VUT.
Cesnet v podobném vývoji pokračuje. Letos v únoru s francouzským podnikem Reflex CES dokončil vývoj FPGA akcelerační síťové karty pracující s rychlostí 400 gigabitů za sekundu. Jde o jeden z prvních výrobků tohoto druhu na světě.
Francouzi budou brněnskou technologii prodávat pod svou značkou. Návrhy FPGA čipů zajistí česká firma BrnoLogic. „Z prodeje každé prodané karty budou plynout Cesnetu licenční poplatky,“ sdělilo sdružení.
Čipy za střední a východní Evropy
Nové investice Intelu v Polsku, Německu a v Česku představují posilování přítomnosti čipového gigantu ve střední a východní Evropě. Společnost v Německu v pěti lokalitách zaměstnává tři tisíce lidí a továrna přidá stejný počet vysoce specializovaných odborníků. V Gdaňsku a ve Varšavě pracuje 1500 lidí na vývoji softwaru a regionálním obchodu.
Východní Německo stejně tak posiluje své výsadní postavení ve výrobě čipů na starém kontinentu. Jen v Sasku v okolí Drážďan se vyrobí polovina čipů, které v Evropě vzniknou. Továrny zde mají Infineon, Bosch nebo GlobalFoundries.
„Jsme jednookým králem mezi slepými. Zatímco ještě v roce 2013 se Evropa na celosvětové produkci čipů podílela dvaceti procenty, dnes je to pod deset procent,“ upozornil pro deník E15 Frank Bösenberg, ředitel organizace Silicon Saxony zastupující východoněmecké polovodičové podniky.
Výrobu podporuje EU i Německo pobídkami
Evropská unie kvůli slabé pozici oznámila program Chips Act, v jehož rámci chce do podpory výroby polovodičů investovat 43 miliard eur. Německo samo na přilákání Intelu v rámci veřejných pobídek vynaloží miliardy eur.
„Chips Act vítáme. Od letoška zdvojnásobujeme roční investice na posílení výroby na 3,6 miliardy dolarů,“ sdělil deníku E15 Tomáš Pokorný ze společnosti STMicroelectronics. Tento největší evropský výrobce čipů kromě nových továren rozšíří vývojové centrum v Praze.
