Pracoviště CERN neboli Evropského sdružení pro jaderný výzkum vyroste na předměstí maďarského hlavního města v roce 2013. Investici za 40 miliard forintů (asi 4 miliardy korun) získal fyzikální ústav Wigner, který náleží pod maďarskou akademii věd. V nabitém tendru Maďaři porazili 30 konkurenčních zájemců, většinou mezinárodních společností.
CERN je jedno z největších vědeckých pracovišť na světě. Jeho hlavním výzkumným střediskem je Evropská laboratoř pro fyziku částic, která leží na švýcarsko-francouzské hranici nedaleko od Ženevy. Jádro zdejší laboratoře i celého CERNu tvoří slavný Velký hadronový urychlovač částic, který pracuje s kvarky - nejmenšími částicemi, které lidstvo zná.
Maďaři budou zpracovávat data ze slavného urychlovače částic
Toto zařízení je umístěné sto metrů pod zemí a při pokusech s částicemi využívá 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel. Zdejší středisko dosáhlo významných vědeckých úspěchů – naposledy v loňském roce, kdy se tu podařilo na 15 minut udržet částice antivodíku. Maďarská pobočka CERNu bude zpracovávat mimo jiné právě data z Velkého hadronového urychlovače.
Uvnitř CERNu. Podívejte se, kde simulují velký třesk
Kapacita maďarského pracoviště bude tak velká, že by dokázala za vteřinu přenést 2000 hudebních souborů MP3, snažil se vysvětlit velikost projektu Vilmos Valyi-Nagy z ministerstva. Kromě CERNu bude pracoviště poskytovat konektivitu dalším vědcům z celého světa, dodal.
Vědci v laboratořích CERNu se zabývají výzkumem hmoty a částic, které ji tvoří. V přístrojích, které se nazývají urychlovače, se částice navzájem srážejí, což vědcům umožňuje zkoumat síly, které částice hmoty drží pohromadě. Simulují tím podmínky, které se jinde v přírodě nevyskytují a které probíhají pouze na exotických místech, jako jsou horká srdce hvězd. Obecnějším smyslem studie hmoty je snaha o to získat představu o tom, jak vznikl a funguje vesmír. V CERNu ale vznikl například i projekt World Wide Web neboli www.
