Na českém trhu se začíná prodávat procesor z Číny. Dodává ho sem tchajwanská společnost QNAP v rámci svého síťového úložiště určeného pro domácnosti a menší firmy. Osazený procesor vyvíjí čínský podnik Zhaoxin, který je vedle amerických firem Intel a AMD jediným na světě, kdo drží licenci na vývoj takzvaných x86 čipů.
Čína se o zahraniční expanzi v této oblasti pokouší vůbec poprvé. Čínské čipy je možné ve výrobcích prodávaných na tuzemském trhu vidět už několik let. Používají se například v telekomunikačních a síťových prvcích od Huawei nebo v některých čínských chytrých telefonech. Jde ovšem o specializované čipy, zatímco technologie od Zhaoxinu spadá do kategorie univerzálních procesorů, jak je známe nejenom z osobních počítačů.
Zhaoxin funguje od roku 2013. Jde o společný podnik šanghajské vlády a tchajwanské společnosti VIA Technologies. Ta se k technologii x86 dostala díky Intelu. Americká ikona koncem devedasátých let nezvládala uspokojovat poptávku a technologii licencovala firmám VIA a AMD. VIA později hledala strategického investora. Čína v té době zkoumala způsoby, jak se dostat k vlastním procesorům. A zrodil se Zhaoxin.
„Evropská unie nyní hledá způsoby vývoje vlastních čipů. Je škoda, že takto nepřemýšlela v době, kdy VIA hledala partnera, mohli jsme mít technologii x86 v Evropě,“ popisuje pro deník E15 slovenský technolog Juraj (své celé jméno nechce zveřejňovat), který procesory Zhaoxin několik let kupuje a testuje. Dle jeho závěrů jsou sice výkonem za Intelem a AMD, pro běžné uživatele jsou ale plně dostačující.
Zhaoxin je jednou ze snah Číny na osamostatnění v polovodičovém průmyslu. Vláda Spojených států na řadu čínských společností uvalila embargo, takže mají problém se k čipům a k jejich výrobě dostat. To v Číně mobilizovalo investice včetně vládní podpory přesahující sto miliard dolarů. Podobně se například Huawei snaží rozvíjet operační systém HarmonyOS jako náhradu za Android.
Podle kritiků, mezi něž mimo jiné patří nizozemská společnost ASML dodávající nejvyspělejší stroje na výrobu čipů, mají sankce opačný efekt. „Nebýt amerických sankcí vůči Huawei, HarmonyOS by jako náhrada Androidu neměla prakticky žádnou prioritu. Ještě v roce 2018 byly primární cíle naprosto jiné a Huawei neměla jediný důvod rušit oboustranně výhodnou spolupráci s Googlem a s dalšími západními dodavateli,“ nastiňuje pro deník E15 Martin Děcký, který se jako výzkumník v Německu donedávna na vývoji HarmonyOS podílel.
Výrazný vzestup Zhaoxinu prozatím nelze očekávat. Podle čísel Mercury Research má celosvětový podíl 0,1 procenta. Dostupnost zařízení s jeho procesory na zahraničních trzích ale podíl začíná zvyšovat. V Asii se začal prodávat první počítač a v Číně notebooky. Začínají jít na odbyt, vyjdou totiž na asi šest tisíc korun. V Česku zařízení QNAP s čínským procesorem prodává e-shop CZC. Podle jeho obchodního specialisty Lukáše Komárka prozatím o prodejích nelze podávat závěry, protože jde o nový produkt. QNAP prodeje nekomentuje.
