Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech konečně opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy téměř pětkrát dál, než je Měsíc. Na místo ve druhém Lagrangeově bodu, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce, poletí měsíc. Dalších pět měsíců pak potrvají přípravy a testy zařízení, než teleskop začne snímat kosmos.
Webbův teleskop bude dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času.
Teleskop pojmenovaný po řediteli NASA z doby prezidenta Kennedyho, který v projektech Apollo dotáhl USA na Měsíc, nese instrumenty, které pozorují vesmír převážně v infračerveném spektru. V něm se totiž nejsnáze pozorují hvězdy a jejich planety, jejichž zářivost v něm není tak rozdílná jako v běžném – člověku viditelném – spektru.
Astronomové toho tak uvidí jednak více, ale uvidí také dále, což při pozorování vesmíru znamená jediné: uvidí více do minulosti. Z čím vzdálenějšího konce vesmíru totiž k pozorovateli světlo putuje, tím je technicky starší. A vzhledem k tomu, že světlo z velmi vzdálených galaxií se vlivem rozpínání vesmíru postupně protahuje (červený posuv), je právě infračervené spektrum pro pozorování dalekých, a tedy starých objektů nejlepší. Mimochodem citlivost JWST je tak vysoká, že by jím, čistě teoreticky, bylo možné ze Země pozorovat teplo, které vyzařuje čmelák poletující na Měsíci.
Jde o aparát, který nese celou řadu technických „nej“. Má jedny z největších solárních štítů, je složen z osmnácti patrně nejhladších šestiúhelníkových pozlacených zrcadel na světě (rozdíly se počítají na šíři atomů), je nejdražším projektem ve vesmírné astronomii… Zároveň je ale také jedním z nejvýznamnějších: nese totiž reálné naděje, že jednoho dne lidstvo najde mimozemský život.
