Mezi velmi rychle se rozvíjející oblasti v rámci technologií virtuální a rozšířené reality patří zdravotnictví. V současnosti vznikají například projekty, které mají do budoucna pomoci seniorům. Skrze virtuální a rozšířenou realitu by mohli starší lidé upoutaní na lůžko bez nutnosti pohybu cestovat, navštěvovat rodinu či známá místa.
Aktuálně jsou projekty ve fázi výzkumu a experimentálního vývoje. „Výzkum trvá obvykle dva až čtyři roky, pak se začnou výsledné produkty prodávat,“ říká prezident Asociace virtuální a rozšířené reality Martin Kotek.
V audiovizuálních zážitcích, které umožňuje virtuální realita, se divák stává přímým účastníkem děje s možností do něj vstupovat a případně jej ovlivňovat. „Takto koncipované projekty navozují v uživateli vědomí intenzivně prožívané fyzické aktivity, ve které je oproštěn od svých tělesných a psycho-sociálních omezení,“ nastiňuje možný přínos doktorka Věra Suchomelová z Jihočeské univerzity.
„Vtažení do děje podporuje sebevyjádření a důvěru ve vlastní schopnosti, pomáhá udržovat a rozvíjet kognitivní funkce,“ dodává.
V Česku se tomuto využití virtuální reality věnuje například projekt doktorky Ivety Fajnerové z Národního ústavu duševního zdraví. S pomocí pražské firmy 3DSense vyvíjí virtuální město určené k tréninku duševních schopností. Na obdobném konceptu pracuje i Asociace virtuální a rozšířené reality ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou a s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky.
Právě v něm se v období 10. až 12. května uskuteční festival virtuální reality Czech VR Fest 2018. Představí se zde sedm desítek expertů na využití virtuální a rozšířené reality ve zdravotnictví, průmyslu, marketingu, architektuře, umění i herním průmyslu.
