Do novin by se případ nedostal – zarazil by ho cenzor. Fotka ale obletěla (a pobouřila) Čínu díky sociální mikroblogové síti Weibo a Jang dostal padáka. To je jen poslední ukázka rostoucí síly této služby.
Sina Weibo, jak se síť jmenuje celým jménem, je čínská obdoba amerického Twitteru, který je v zemi zablokovaný stejně jako Facebook. Vznikla teprve před třemi lety, ale už má 324 milionů uživatelů oproti půl miliardě u Twitteru, jemuž však pomáhá tříletý náskok. Vzhledem k dosavadnímu růstu počtu uživatelů a také počtu Číňanů se předpokládá, že Weibo svůj americký vzor brzy předežene. V zemi, kde vládne cenzura, má totiž mnohem důležitější roli než Twitter ve svobodných společnostech.
Státní cenzura na něm sice funguje, ale miliony pohotových zapisovatelů jsou vždy o krok napřed před těmi, kteří zakázaná témata ze sítě mažou. Vymazat slova, jako je Po Si-laj nebo Čchen Kuang-čcheng, tedy padlých čínských komunistů, trvá přece jen několik hodin. Vláda musí na sociální síti zaměstnávat své lidi, aby tam lobbovali za její zájmy.
„Weibo je místem, kde se svede boj o čínskou demokracii. Ne noviny, ale internet je místem, kde se v Číně utváří veřejné mínění,“ prohlásil minulý týden v Praze Michael Anti, čínský blogger a celebrita sítě Weibo, který přijel na pozvání Fóra 2000. Svoji sílu ukázalo Weibo třeba při železničním neštěstí ve Wen-čou nebo při letošních povodních v Pekingu. Díky tlaku od uživatelů Weibo se úřady musely oběma katastrofami zabývat mnohem opatrněji a průhledněji.
Díky těmto bezesporu chvályhodným funkcím vzniká v západních médiích mylný dojem, že je Weibo politické, avšak není. Většina z 324 milionů mikrobloggerů se nechce bavit o Tibetu nebo o masakru na náměstí Nebeského klidu (dva blokované termíny), ale o mnohem banálnějších věcech. Nejpopulárnějším „weibařem“ není politický aktivista, ale herečka. Jao Čchen má skoro 21 milionů fanoušků. Na její profilové fotografii se střídají obrázky koťátek, teď je tam kreslené vajíčko. Zní to banálně, ale právě díky tomu je Weibo pro Evropany skvělou sondou do života obyčejných Číňanů.
Služba však není jen klonem Twitteru. Hlavní rozdíl spočívá v počtu znaků: mikroblog umožňuje délku příspěvku 140 čínských znaků, zhruba osmdesát slov. Zprávy proto mohou být hlubší než u Twitteru. Další rozdíl je v užívání emotikonů, tedy různých smajlíků. Weibo umožňuje například získávat údaje o vývoji všeobecné nálady na síti měřením výskytu emotikonů. Ano, jsou to detaily, ale umožňují dobrý vhled do čínské společnosti.
