Ačkoliv mají povinnost bojovat proti závadnému obsahu, americké sociální sítě jako YouTube nebo Facebook přistupují ke zjevným podvodům na svých platformách laxně a i přes upozornění nechávají podvodníky lákající z lidí peníze bez problémů inzerovat. YouTube se brání, že podvodníci našli způsob, jak obejít obranné mechanismy. Podle policie už mají tyto praktiky své první oběti.
Petr Pavel nebo šéf ČEZ Daniel Beneš lákají na YouTube české uživatele na zaručené tipy, jak se dostat k desetitisícům korun měsíčně bez práce. „Vaše peníze pracují pro vás. Cenově dostupné pro každého Čecha,“ stojí na reklamním banneru s Danielem Benešem na populárním portálu pro sdílení videí, který navštěvují miliony Čechů.
I proto policie v Opavě na začátku prosince popsala dva případy tamních obyvatel, kteří se na podobnou reklamu nachytali a jež podvodníci obrali o statisíce korun. Pětaosmdesátiletý muž a dvaašedesátiletá žena totiž podlehli dojmu, že se jedná o investici do akcií energetické společnosti ČEZ, kterou jim doporučuje prezident Petr Pavel a generální ředitel Daniel Beneš. „To pětaosmdesátiletého muže zaujalo, a tak vyplnil údaje ke své osobě a čekal, až jej někdo kontaktuje. Netrvalo dlouho a domnělý finanční poradce se ozval, v ten samý den,“ popisuje policie.
Muž z moravskoslezského kraje dostal od podvodníků heslo pro další komunikaci s jiným pracovníkem, který ho kontaktoval telefonicky a následně mu zaslal odkaz na stažení aplikace pro investování na počítač. Po dalším telefonickém kontaktování sdělil domnělým pracovníkům energetické společnosti IBAN k bankovnímu účtu, číslo platební karty a její platnost, a to včetně CVV kódu.
Během následujících hodin měl podvedený muž dvě hodiny počkat na propojení jeho bankovního účtu s tím investičním, po tuto dobu mu podvodníci doporučili se nepřihlašovat do internetového bankovnictví, aby nepřerušil průběh propojení. Z účtu mu následně zmizelo 150 tisíc korun. Policie zahájila trestní řízení proti neznámým pachatelům. V případě dopadení jim hrozilo pět let za mřízemi.
Podobných reklam, které lákají na rychlé zbohatnutí prostřednictvím velkých sociálních sítí, se v poslední době vyrojila celá řada. Konkrétně na YouTube se objevují často na hlavní stránce jako oficiálně placená inzerce. Když uživatel podobnou reklamu nahlásí jako závadný obsah, neznamená to automaticky, že dojde ke smazání klamavé inzerce, jak se ostatně přesvědčil i sám autor tohoto článku.
„Máme přísné zásady, kterými se musí reklamy na našich platformách řídit. Tyto zásady prosazujeme kombinací automatizovaných systémů a lidské kontroly,“ popisuje ochranné mechanismy mluvčí české pobočky Googlu Alžběta Houzarová. Google, pod který YouTube spadá, se brání, že podvodníci svými pokusy o podvody zahlcují kontrolní mechanismy platformy a zároveň se naučili obcházet detekci závadného obsahu. V praxi to znamená, že systémy, které prověřují nahlášený obsah, vidí něco jiného, než co uživatel nahlásil.
„Rozhodli jsme, že tuto reklamu neodstraníme. Zjistili jsme, že reklama neporušuje zásady společnosti Google, které zakazují určitý obsah a postupy, jež jsou podle nás škodlivé pro uživatele a online ekosystém celkově,“ zní odpověď YouTube na nahlášený podvod.
Sociální sítě mají drtivou většinu svých příjmů z inzerce, Google drží celosvětový podíl digitální reklamy ve výši 40 procent. Jakékoliv změny v přístupu k inzerentům, který by mohly mít vliv na výši tržeb, tak jsou existenční otázkou.
Zároveň digitální platformy v posledních patnácti letech přebraly inzerenty tradičním médiím, která mají pro reklamu přísnější kontrolní procesy. Kontrolní procesy v Googlu, Facebooku a jim podobných jsou navíc postaveny na algoritmech, které například automatizovaně posuzují přijatelnost reklamy nebo příspěvků od uživatelů. Například Google má pro moderaci obsahu jen 31 lidí, kteří umějí Česky, nicméně na YouTube je 9,9 milionu českých účtů, což znamená, že na jednoho moderátora pro Česko připadá 319 354 tuzemských účtů.
V případě YouTube je také problém, že uživatel, který by si chtěl reklamu prověřit, má bohužel smůlu. V Centru transparentnosti Googlu, kde je možné si prohlížet zadané reklamy, totiž po nich není ani stopy. Důvodem je, že v knihovně reklam je možné si prohlédnout pouze reklamy od inzerentů, kteří jsou takzvaně ověření.
YouTube údajně pracuje na tom, aby nakonec všichni jeho inzerenti byli ověření. Od chvíle, kdy platforma osloví inzerenta s výzvou k identifikaci, má zadavatel reklamy 30 dní na zahájení ověření a dalších 30 dní na jeho dokončení. Pokud se mu to nepovede, YouTube mu pozastaví inzertní účet. Celý systém je tak vůči podvodníkům velmi vstřícný: dotyční mohou opakovaně zakládat inzertní účty a propagovat reklamu, jíž vylákají z lidí peníze, a to minimálně po dobu 60 dní, než jim firma inkriminovaný účet smaže.
YouTube není jedinou velkou online platformou, která má s podvody rozsáhlý problém. Například u Facebooku je možné dohledat desítky až stovky reklam s fotkou Petra Pavla, které lákají na zaručené investice. V knihovně reklam společnosti Meta, která je mateřskou společností Facebooku, si lze prohlédnout i reklamy, které už inzerci zaplacenou nemají a nejsou tak již aktivní.
Pro sociální sítě a platformy přitom od letošního září platí nová a přísnější pravidla. „Digital Services Act (DSA) ukládá poskytovatelům hostingových služeb, mezi které spadá právě Google i Meta, povinnost odstraňovat nezákonný obsah. Tato povinnost dopadá i na inzerci, která je formou obsahu zveřejňovaného uživateli na těchto platformách,“ popisuje advokát Zdeněk Smrček z advokátní kanceláře Kučera Associates.
Podle něj je problém, že platformy neodpovídají za obsah u nich zveřejněný, pokud nemají konkrétní informace o protiprávní činnosti nebo nezákonném obsahu. Tato povinnost se jich týká až v případě, že se o protiprávnosti dozvědí, tedy když je například informuje jejich uživatel či takový obsah zachytí jejich systémy. Nicméně platformy nemají povinnost aktivně takový obsah vyhledávat, musejí jen umožnit jeho nahlášení.
„Jakmile se poskytovatel dozví o protiprávnosti uveřejněného obsahu, odpovídá za něj a v případě neodstranění se vystavuje riziku vysoké pokuty,“ říká Smrček. Maximální výše pokuty pro velké online platformy je stanovena na až šest procent z globálního obratu, což jsou v případě Googlu nebo Mety, jejichž tržby dosahují stovek miliard dolarů ročně, miliardy korun.
Problémový je z pohledu právníka také přístup k transparentnosti reklam. „DSA stanoví, že poskytovatel musí zajistit, aby uživatelé mohli jasně, stručně a jednoznačně určit fyzickou nebo právnickou osobu, jejímž jménem je reklama prezentována a která ji zaplatila,“ říká s tím, že DSA nestanovuje konkrétní rozsah informací, které musejí být uveřejněny. Pokud ovšem nelze z uvedených údajů jednoznačně identifikovat konkrétní osobu, může být podle něj povinnost porušena.
Stejně tak se Smržek domnívá, že i nesmazání podvodné reklamy po nahlášení by také mohlo znamenat porušení povinností, jež dle DSA pro platformy platí. „Zde bude hodně záležet na tom, jakým způsobem je podvodná reklama nahlášena a kolik lidí ji nahlásilo. Ze strany poskytovatelů je pochopitelná určitá zdrženlivost při odstraňování reklam, přeci jenom bohužel dnes žijeme v době plné internetových ‚trolů‘, kteří mohou cíleně nahlašovat i zcela legální reklamy,“ upřesňuje.
