Technoverse Newsletter – Největší sociální síť světa Facebook je kritizována zejména za nedostatečný boj s dezinformacemi a toxické prostředí, v němž se nezřídka vyskytují výhrůžky smrtí. V současné době má ovšem síť Marka Zuckerberga další a rychle bobtnající problém: finanční podvody. Právě Facebook se totiž stal hlavním rejdištěm podvodníků, kteří na sociální síti hledají své oběti a úspěšně z nich tahají peníze.
Sdružení britských firem UK Finance tvrdí, že až 61 procent finančních podvodů se šíří kvůli Facebooku, podobná data má k dispozici i banka z Velké Británie TSB, podle níž se až 80 procent podvodů spáchaných na jejích klientech děje skrze platformy společnosti Meta, tedy Facebook, Facebook Marketplace, WhatsApp a Instagram.
Zároveň v oblasti kybernetické kriminality vidíme jen na velmi malou výseč celého problému, protože velká část případů se zkrátka nikdy neřeší a policie se k nim nikdy nedostane.
„Stále se zvyšuje aktivita útočníků, neustále vylepšují produktivitu. Rozhodně neklesá zločinnost. Mění se, posouvá se do digitálního světa a s tím i výrazně klesá její nahlašování,“ řekl mi nedávno v rozhovoru zakladatel Resistant AI Martin Rehák, který za pomoci umělé inteligence bojuje zejména proti finančním podvodům. „FBI nedávno uvedla, že si myslí, že se dozvídají jen o jednom procentu ransomwarových incidentů. To je problém, nevíme, kolik jich je, v Česku to bude ještě méně než jedno procento,“ doplnil.
Chcete na obsah newsletteru reagovat? Máte tip, o čem by měl být další newsletter? Napište mi na e-mail: filip.zelenka@cncenter.cz Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. |
Ačkoliv jsou tedy ransomwarové útoky záležitostí spíše firem a nejde tedy ve většině případů o jednotlivce, princip je podobný a k jejich vyřešení dojde jen u velmi malé části z nich. Právě sociální sítě jejich výkonnost zvyšují – v Česku se objevují zejména podvody, které využívají k nalákání lidí známé tváře byznysmenů či celebrit. Proti takovým podvodům se dá jen těžko bránit, jelikož jejich princip spočívá v podstatě v dobrovolném odevzdání peněz, například pod záminkou investice či vydávání se za známý obchod. Jak podvodníci fungují v Česku, popsal podrobně pro Seznam Zprávy Pavel Kasík.
„Sociální sítě se v posledních letech staly Divokým západem online nakupování. Kvůli tomu jsou zákazníci čím dál více vystavováni nemilosrdným podvodníkům, stovky nových obětí jsou zasaženy každý den a organizovaní zločinci na tom vydělávají desítky milionů liber ročně,“ uvedla nedávno pro list Guardian Liz Zieglerová, která má v bance Lloyds Banking Group na starosti oddělení prevence proti podvodům.
Právě růst obliby online nákupů hraje do karet podvodníkům, jelikož internetové obchody začínají využívat i lidé, kteří nemají příliš vysokou internetovou gramotnost a podezřelé obchody podle varovných znaků nerozpoznají. Samotné platformy, v tomto případě zejména Facebook, dělají jen velmi málo pro to, aby podobným případům předcházely.
Podobných podvodů tak bude zřejmě přibývat, což by mohl být pro reputaci Facebooku mnohem větší problém než dezinformace, na jejichž problematičnosti se neshodnou všichni. Ovšem okrádání lidí o peníze je mnohem vážnější argument, proč dostat sociální sítě pod větší dohled a kontrolu.
AI k ničemu. Způsob, jakým mediální manažeři přemýšlejí o využití umělé inteligence, je špatný, jelikož se snaží pomocí AI ušetřit na lidech. Lepší by totiž bylo, kdyby se média snažila najít způsob, jak díky AI dělat lepší obsah. To se ovšem neděje, výsledky jsou tak rozporuplné.
Škodí digitální nomádi? Trend práce mimo kancelář se za poslední roky výrazně rozmohl, digitální nomádi proto vyhledávají levné destinace po celém světě, odkud mohou vykonávat své korporátní povolání. Jejich přítomnost ovšem výrazně ovlivňuje ceny produktů a služeb v místě, kde se koncentrují, což ve výsledku škodí místním obyvatelům.
Umělá inteligence na míru. Konverzačních platforem na bázi umělé inteligence se vyrojila celá řada. Americká služba Characters.ai se však zaměřuje na vytváření chatbotů, které dokážou komunikovat jako existující či smyšlené osobnosti na základě vstupních dat. Pokud jste si někdy chtěli pokecat s Tonym Starkem nebo Albertem Einsteinem, je to služba přímo pro vás.
Deglobalizace bolí. Když byla globalizace na vzestupu, hlavním imperativem pro vybudování výrobních kapacit byla cena. Ve světě, do kterého se vrátila válka, musí ovšem státy i firmy přemýšlet jinak a brát v potaz bezpečnost a geopolitické zájmy. To ovšem neznamená, že to je například pro Tchaj-wan výhodné. Nyní se proto ukazuje, že vybudování kapacit například na výrobu čipů na Západě je diametrálně odlišně drahé, než je tomu například v asijských zemích.
