E15: Jak se to stane, že lékařka z Velké Británie učiní takový velký objev v Brně?
Jednoduše. Vybrala jsem si Masarykovu univerzitu, protože jsem chtěla pracovat v oblasti výzkumu lidských embryonálních buněk. Samozřejmě na výzkumu těchto buněk by bylo možné pracovat i jinde, nicméně k řádné práci potřebujete vhodné prostředí i financování. Právě v Brně se naskytla šance - profesor Petr Dvořák (přednosta Biologického ústavu LF MU a proděkan pro vědu a výzkum LF MU - pozn. red.) je mezinárodní kapacita v tomto oboru, prostředí zde je vynikající, navíc se podařilo sehnat sponzora mé účasti, program SoMoPro. Chtěla jsem získat další znalosti o tom, jak správně pěstovat lidské embryonální kmenové buňky, pracovat na translačním výzkumu.
E15: Jak dlouho jste pracovala na výzkumu účinků PTP1B?
Tři a půl roku.
E15: Kolik lékařů se na něm podílelo?
Celkem čtyři lidé,včetně mě.
| Translační medicína |
|---|
| Moderní koncepce v biomedicínském výzkumu zdůrazňující těsnější propojení laboratorního výzkumu s klinickou praxí s cílem zlepšit zdravotní stav pacienta. |
E15: Co znamená váš objev s kolegy na Masarykově univerzitě pro světovou medicínu?
Dokázali jsme, jak moc flexibilní lidské kmenové buňky jsou. Kmenové buňky jsou nyní velice hojně využívány k výzkumu. Pokud je však chceme využívat k léčbě pacientů, budeme muset být schopni zajistit, že z nich zvládneme vypěstovat homogenní populace jiných buněk pro testování nových léčiv, případně pro jejich přímou aplikaci do těla pacienta.
E15: Kdy vás poprvé napadla myšlenka, že chcete být lékařkou-vědcem?
Už když jsem byla malá, chtěla jsem být vědcem. Opravdu, od malička jsem se chtěla stát specializovanou bioložkou. Každé dítě má sen, ten můj se vyplnil.
E15: Jaký je váš další cíl v oblasti výzkumu?
Ráda bych svůj výzkum rozdělila do dvou oblastí. Tou první je základní vědecké bádání, druhou je pak translační medicína. V té se chci zaměřit na práci s pacienty trpícími schizofrenií. Aktuálně nemáme představu, co se v jejich mozku děje, co způsobuje jejich onemocnění, ani jak by jej bylo možné léčit. Ráda bych však získala kožní buňky těchto pacientů, ty transformovala na kmenové buňky a z nich následně vypěstovala neurony. Právě na nich pak bude možné testovat účinky a efekty léků, které by následně mohly být pacientům podávány v té nejúčinnější variantě, aniž bychom riskovali, že ohrozíme pacientův život.
Ale k tomu je zatím dlouhá cesta, po které už však kráčíme. Lidstvo bude schopné pěstovat orgány z pacientových vlastních kmenových buněk, čímž de-facto vytěsníme případy odmítnutí orgánu po transplantaci. Jen nevíme, kdy to přesně nastane.
| Yuh-Man Wadeley (51) |
|---|
| Britka původem z Tchaj-wanu. Působila na King`s College v Londýně, odkud v roce 2011 přešla díky programu SoMoPro na Masarykovu univerzitu. Zde působí dodnes na biologickém ústavu lékařské fakulty. Vzdělání získala na Kaohsiung Medical University na Tchaj-wanu a na University of Cape Town v Jihoafrické republice. Ve svém výzkumu se zajímá zejména o otázky spojené s formováním lidského mozku, se vznikem nervových buněk a vývojem nervové soustavy u jedince. |
| Program SoMoPro |
|---|
| Regionální grantový program zaměřený na podporu příchodu špičkových zahraničních vědců na vědecká pracoviště Jihomoravského kraje a na reintegraci českých vědců po pracovní zkušenosti v zahraničí. Program je financován z rozpočtu Jihomoravského kraje a Evropské komise v rámci 7. rámcového programu a je zaměřen na přírodovědecké, lékařské a technické obory. Na Masarykově univerzitě bylo dosud ve třech výzvách podpořeno 29 výzkumných projektů v celkové výši 112 miliónů korun, z toho 9 projektů již bylo ukončeno, 10 projektů začalo v letošním roce. |
