Západní svět se každým dnem blíží zákazu sociální sítě TikTok. Původně na čínskou aplikaci tlačili zejména američtí politici, v posledních týdnech se k nim přidaly i evropské orgány včetně českých úřadů. Politici a úřady argumentují dvěma základními důvody: obavami o zneužití dat autoritářskou Čínou a možné šíření pročínské propagandy na Západě. Dosud ovšem není jasné, proč by TikTok měl představovat větší riziko než západní platformy, tvrdé důkazy politikům i úřadům chybějí. Ukazuje se totiž, že problémem jsou sociální sítě jako celek, nikoli jen ty čínské.
Sociální sítě žijí z dat uživatelů, což jim každoročně generuje stamiliardové tržby. Intenzivní debata o tom, zda jsme jako civilizace nepustili podobné služby až příliš hluboko do našich životů, probíhá v euroatlantickém prostoru minimálně od roku 2016, kdy vypukl skandál společnosti Cambridge Analytica. Tehdy se poprvé v detailech ukázalo, s jakými daty mohou politici a nejen oni pracovat při plánování kampaní.
Od té doby se mnohé změnilo, některé sociální sítě například kompletně zablokovaly politickou inzerci. Nicméně problémy s nakládáním s osobními daty, která sítě, jako jsou Facebook, Twitter či Youtube, těží, trvají. To ukazuje například rozhodnutí rakouských úřadů, podle kterých je počínání Facebooku nebo Googlu při sledování uživatelů v EU fakticky protiprávní.
Čínský problém
TikTok ovšem představuje nový problém, protože Čína se za poslední roky vyvinula ze slibného ekonomického partnera v jednu z největších hrozeb pro hegemonii západního světa. Tomu odpovídají reakce politiků a úřadů. Jako první na TikTok tlačil bývalý americký prezident Donald Trump, který prosazoval prodej sítě do amerických rukou, tedy aby americká data zůstávala na americké půdě. To nakonec zablokovaly soudy a jeho nástupce Joe Biden rozhodnutí o zákazu TikToku na počátku roku 2021 zrušil.
Situace v USA se ovšem vyostřila ke konci loňského roku, kdy se opět začalo o zablokování čínské sociální sítě mluvit. Prozatím pouze vyšlo nařízení, aby vládní zaměstnanci ze služebních telefonů vymazali aplikaci, později se přidaly instituce Evropské unie a některé členské státy EU. Přede dvěma týdny i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování pro subjekty kritické infrastruktury, podle kterého musejí firmy a úřady zahrnout hrozbu TikToku do analýzy rizik.
„K varování jsem přistoupil na základě komplexní analýzy informací o aplikaci TikTok, které jsme získali jak z veřejných zdrojů, tak od našich spojenců. Množství sbíraných dat a nakládání s nimi v kombinaci s právním prostředím v Číně a rostoucím počtem uživatelů v České republice nám nedává jinou možnost než označit TikTok za bezpečnostní hrozbu,“ uvedl tehdy ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.
Pokud jde ovšem o data z veřejných zdrojů, na která se NÚKIB odvolává, nelze s jistotou tvrdit, že by byl TikTok zásadně horší než ostatní sociální sítě a ani to, že by se zákazem TikToku vyřešil problém s možným přístupem čínských komunistů k osobním datům českých uživatelů.
Zároveň NÚKIB ve svém rozhodnutí volil poměrně drsné výrazivo, ačkoli vydal pouze varování, tedy nevyužil své právo sociální síť rovnou zakázat. „Varování NÚKIB vydává, pokud se dozví o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ odpověděl na dotaz mluvčí NÚKIB Marek Vala. Dalšími možnostmi úřadu jsou reaktivní opatření, která se vydávají k řešení kybernetického incidentu, a ochranná opatření, jež se využívají ke zvýšení ochrany systému na základě analýzy vyřešeného problému.
Z výše uvedeného plyne, že zřejmě ani NÚKIB nemá dostatek podkladů pro to, aby čínskou sociální síť v Česku zakázal. „Takové varování není pro NÚKIB úplně typické. To, že k němu úřad přistoupil, znamená, že daná hrozba dosáhla určité intenzity a že má NÚKIB dostatek podkladů k tomu, aby mohl varování vydat,“ vysvětluje úřednický postup analytička organizace Globsec Nikoleta Nemečkayová.
Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí plné verze Newsletteru je také jeden odemčený článek z PREMIUM+ a tipy na trendy ze zahraničních webů. Chcete na obsah newsletteru reagovat? Napište mi na e-mail: filip.zelenka@cncenter.cz |
„Pokud chce nějaká státní instituce v demokratické zemi zasáhnout do svobody slova, například zákazem používání sociální sítě, musí mít pro to opravdu závažné důvody a neprůstřelné důkazy,“ rozvádí analytička. Připomíná loňský případ, kdy české ministerstvo vnitra podnítilo vypnutí několika dezinformačních serverů bez legislativní opory.
„Celkově si myslím, že míra intenzity byla adekvátní. Varování je rázné a vysílá jasný signál, ale zároveň nezasahuje do svobody slova celé české populace, což je důležité,“ domnívá se Nemečkayová. Na vhodnosti opatření se shodly i další oslovené expertky na kybernetickou bezpečnost.
Zákaz v USA?
„Tento krok je v souladu s kroky dalších státních orgánů. Česká kontrarozvědka BIS ve svých výročních zprávách varuje před čínskými vlivovými aktivitami. Také v nejnovější zprávě za rok 2021 je zmíněno riziko související s čínským agresivním chováním v kybernetickém prostoru i varování před čínskými technologiemi,“ potvrzuje analytička kyberbezpečnosti Adéla Klečková.
Nicméně ve Spojených státech je debata o krok dále. Tamní politici z obou hlavních politických stran se pomalu přiklánějí k tomu, aby nakonec mohl být TikTok zcela zakázán. Americká administrativa nyní postavila mateřskou společnost ByteDance před dilema: buď TikTok prodá, anebo bude zakázán.
Od začátku úvah o zákazu se ozývají také odpůrci tohoto kroku. „Zákaz by byl zcela neamerickou, nedemokratickou a nevhodnou reakcí na neprokázané riziko, že platforma vlastněná Čínou bude sdílet údaje uživatelů s Pekingem pro nekalé účely,“ napsal například v komentáři pro Washington Post novinář Chris Stokel-Walker, který v minulosti publikoval o čínské sociální síti knihu TikTok Boom.
Většina odpůrců případného zákazu argumentuje, že TikTok není v žádném ohledu horší než ostatní sociální sítě.
„Každá aplikace je určitým zásahem do našeho soukromí a velké množství informací sbírá například Google,“ uvádí kyberbezpečnostní konzultantka společnosti KPMG Eliška Kühnerová, která podporuje varování ohledně sociální sítě. „Problematické jsou ochrana uživatelských dat, jejich ukládání, přístup k nim či možnost jejich kompletního smazání. Existují také aplikace, k nimž patří TikTok, které stahují a ukládají i data, k nimž jim uživatel nedal přístup,“ potvrzuje Klečková.
Data na prodej
V současné době zároveň neexistují důkazy o tom, že by si TikTok v nakládání s osobními daty počínal hůře než západní konkurence. Hlavním argumentem tedy zůstává fakt, že čínské firmy musejí spolupracovat s tamním režimem. Nicméně pokud by neexistoval TikTok, Peking by si mohl stejně tak hrát s daty západních uživatelů. Proč? Protože by mu je ochotně prodaly třeba mateřské společnosti sociálních sítí Facebook, Instagram nebo Youtube.
„Nejde jen o TikTok – je to běžná praxe společností působících v oblasti sociálních médií a reklamy. I americké společnosti poskytující sociální média vystavují vaše údaje Číně. I když to nedělají přímo, dělají to zprostředkovatelé a reklamní technologické společnosti, které od nich data získávají,“ popsal na webu Gizmodo reportér Thomas Germain. „Ve Spojených státech působí stovky data makléřů, nad nimiž není téměř žádný regulační dohled. Celý jejich obchodní model spočívá ve vysávání dat uživatelů a jejich prodeji každému, kdo o ně stojí,“ pokračuje.
Druhá rovina argumentace se opírá o to, že prostřednictvím TikToku může být z Číny do světa vyvážena tamní propaganda. To by v případě, kdy po celém Západě rostou protičínské nálady, mohla být cenná zbraň. „U TikToku platí, že musíme při posuzování kyberbezpečnostních rizik přihlédnout i k netechnickým aspektům včetně důvěryhodnosti dodavatelů a výrobců. S tím neodvratně souvisí politické, podnikatelské a právní prostředí, ve kterém se dodavatel a výrobce pohybují,“ popisuje Nemečkayová.
„Důkazy o tom, že sociální média slouží jako nástroj propagandy, jsou jistě mnohem silnější. Už se to děje. Na Facebooku. Na Instagramu. Na Twitteru. A ano: na TikToku,“ popisuje Stokel-Walker. To ostatně potvrzuje obsahová analýza, která je součástí hloubkové analýzy rizik TikToku pro australský Senát. Podle ní se ve výsledcích u určitého typu dotazů objevuje pozitivní obraz Číny více než u ostatních sociálních sítí. Nicméně stejně tak tomu je u Twitteru. Analýza tak potvrzuje hlavně to, že sociální sítě jsou plné odpadu a dezinformací a bohužel příliš nezáleží na tom, odkud pocházejí.
„Argumenty pro zákaz TikToku se zatím zakládají spíše na obavách než na skutečných důkazech. To nejlepší, co by z tohoto strachu mohlo vzejít, je, že si Kongres konečně uvědomí, že potřebujeme pravidla ochrany soukromí a ochranné mantinely pro děti ve všech aplikacích – nejen v těch, které mají čínské vlastníky,“ shrnuje na stránkách deníku Washington Post technologický redaktor Geoffrey A. Fowler.
„Existuje velmi pádný argument pro to, abychom pečlivěji zvážili roli sociálních médií včetně TikToku v naší společnosti v širším slova smyslu. Zákaz jedné platformy a ignorování ostatních by nic nevyřešilo a zároveň by umožnilo prohlubování hlubších problémů,“ souhlasí Stokel-Walker.
Podobná debata by se určitě měla vést i v Česku. Za posledních patnáct let, během kterých se sociální sítě dostaly do naší těsné blízkosti, jsme si stále jako společnost nevyjasnili, proč jsme s tím nic neudělali. A to navzdory tomu, že už je celkem zřejmé, jaké negativní efekty na naše životy mají. Pokud se stane debata o TikToku akcelerátorem změn, které by toto téma alespoň částečně vyřešily, byl by to úspěch. Na takový pokrok to ovšem zatím nevypadá.
