České firmy s nasazením AI dlouho otálely. Teď prozřely, avšak technologická připravenost Česka je nedostatečná
My Češi jsme šikovní a technicky zdatní. Ze své podstaty jsme ale zpravidla skeptičtí k novým věcem a obecně neradi riskujeme. Dlouho jsem proto sledoval, jak tuzemské firmy často ignorují nástup umělé inteligence v míře, která by mohla proměnit firemní procesy a lidem prakticky zefektivnit práci. Teď vnímám definitivní prozření.
Na umělou inteligenci už dnes nikdo kompetentní nemůže nahlížet jako na módní vlnu. A už vůbec před ní firmy nemohou přivírat oči. A tak v poslední době registruji, že ji společnosti začínají skutečně integrovat, a to ve čtyřech základních oblastech.
Velkým tématem je dnes takzvané spontánní využívání AI, kdy se lidé snaží více či méně složité úkoly plnit prostřednictvím ChatGPT. Jde totiž o jakési běžně přijímané synonymum pro celou tuto technologii, pro celou novou éru, ve které dnes žijeme. Jenže pouze o velkých jazykových modelech (tedy LLM) to už není.
Čím dál více rostou i zakázkové AI projekty, což pozorujeme i u nás, kde si firmy zadávají vyřešení konkrétních případů. Jako příklad mohu zmínit Grohe a jejich aplikaci pro takzvanou product recognition. Firmy se ale postupně učí přemýšlet také nad tím, jak nasadit AI do firemních IT systémů (embedded AI), které používají a které jsou pro ně nedílnou součástí procesů. Typicky to může být Joule od SAP.
Poslední oblastí jsou „of the shelf softwares“, většinou úzce zaměřená řešení na konkrétní témata. Některá z nich už mají zajímavý počet klientů, kteří je používají.
Adopce AI roste, ale podle mého odhadu jsou ve všech těchto oblastech i ty nejprogresivnější firmy na úrovni dvou až tří procent z celkového potenciálu vůči možnému stavu za následujících pět let. Vnímám, že se střední i větší firmy opravdu snaží dohnat to, co dosud v AI zanedbávaly. Bude ale třeba prioritizovat AI jako strategickou inovaci pro firmu s odpovídajícími rozpočty vzhledem k potenciálu, který umělá inteligence pro podniky představuje.
Významným problémem, se kterým se potkáváme ve všech případech, jsou vstupní data. AI zkrátka příliš dobře nefunguje bez dat, a proto je teď velký tlak na jejich sběr a orchestraci. Pokud firmy již dříve pokročily v digitalizaci, daty povětšinou disponují, ale bez aktualizovaných podnikových systémů se k nim dostáváte složitě.
Klíčový je přechod na cloud
Proto je klíčové, aby firmy přešly na moderní, cloudové systémy, ať už jde o ERP (podnikový informační systém), CRM (řízení vztahů se zákazníky) nebo DXP (rozhraní ke správě webu). AI totiž podstatným způsobem redefinuje pohled na softwarovou architekturu a nasazené technologie.
Je velmi žádoucí, aby české firmy toto zohlednily a modernizaci svých systémů urychlily. Jinak hrozí, že ztratí obrovský potenciál vůči konkurenci, který se nyní díky AI otevřel. Česko je oproti zbytku Evropy nadprůměrně technicky zdatné, ale podprůměrné v investicích do technologií a inovací.
Podobná data sdílel i Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, který ze Singapuru přivezl nástroj zvaný AI Readiness Index (AIRI). Firmám ho dává zdarma, aby mohly zhodnotit vlastní situaci. Z indexu je evidentní, že v porovnání se západním světem je náš přístup rezervovaný.
Proslulý český skepticismus
Tento pomalý rozjezd může být způsoben proslulým českým skepticismem a zároveň relativně levnější cenou práce, takže jsme pod menším tlakem než třeba Velká Británie, Holandsko a větší část západní Evropy, kde je cena práce vyšší. Další příčinu můžeme hledat také v našem nadprůměrném sklonu k DIY, tedy „udělej si sám“ – v tomto případě „naprogramuj si sám“. Je sice hezké, že si Češi zvládnou s některými problémy poradit sami, ovšem v případě AI se tím ochuzují o mnoho příležitostí. Třeba o výhody embedded AI (integrované), která je součástí standardních firemních systémů, zatímco vlastní vývoj je jistě dražší a trvá delší dobu.
Máme na trhu firmy, které s AI dokázaly pracovat včas. Jsou to hlavně takové, které s daty potřebovaly fungovat dlouhodobě a chtěly experimentovat. Obecně pozoruji vyšší míru adopce v oborech, které se už dříve silně digitalizovaly nebo se digitálními „narodily“ a zároveň se pohybují v silně konkurenčním prostředí. Jsou to typicky energetické společnosti nebo silní e-commerce hráči.
Autor je výkonným ředitelem agentury ACTUM Digital. Jeho komentář je součástí zprávy SAP „Budoucnost českého byznysu v éře AI“. V jejím rámci významné osobnosti z oblasti byznysu a technologií hodnotí výsledky průzkumu mezi 206 vrcholovými manažery českých firem. Celou zprávu si můžete přečíst zde.
