Bez ekonomicky aktivních důchodců se trh práce zhroutí. Musí jich být více, upozorňují odborníci
Česko se potýká s rychlým stárnutím populace, což ve spojení s nízkou porodností povede do třiceti let k tomu, že země bude čelit nízkému počtu pracovních sil. Plyne to z aktuální studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Pro udržení funkčního trhu práce proto firmy musejí pro seniory vytvořit flexibilní a důstojné podmínky, jako je například možnost home office. Jen tak se Česko vyhne ztrátám ekonomického i lidského kapitálu, upozorňuje analýza.
Problém je podle OECD v tom, že už nyní v Česku pracuje jen třináct procent všech důchodců. Číslo by ale mohlo narůst. Stát od letošního ledna v rámci schválené penzijní reformy motivuje pracující a také podnikající seniory slevou na sociálním pojistném ve výši 6,5 procenta z hrubého příjmu. Má to jasné důvody.
„Každý pracující penzista není jen demonstrací aktivního stáří, ale i společnou ekonomickou výhrou. Stát díky daním a odvodům každého takového seniora získá přes 223 tisíc korun ročně. A důchodce si může přilepšit až o 400 tisíc za rok,“ říká výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.
Řada podniků trpí předsudky
K závěrům OECD se váže průzkum Neviditelní, na němž se podílel neziskový sektor. Podle šetření jsou největšími překážkami v zaměstnávání lidí ve věku nad 65 let předsudky firem, nedostatek vhodných pozic, ale i obavy z fyzické kondice či nízká sebedůvěra samotných penzistů.
„Je řada lidí seniorního věku, kteří by mohli a chtějí dále pracovat, ale končí doma bez příjmu jen proto, že je zaměstnavatelé odmítají kvůli jejich věku,“ vysvětluje koordinátorka projektu Zlatá práce Kateřina Musilová. Projekt poskytuje podporu při zaměstnávání padesátníků a šedesátníků. Stejně to vidí i Denisa Žežulková z neziskové organizace Genixa, jež znevýhodněným skupinám lidí také pomáhá: „Uchazeči o práci starší padesáti let v Česku dlouhodobě narážejí na předsudky ze strany zaměstnavatelů, přestože nabízejí firmám stabilitu a know-how.“
Z průzkumu dále plyne, že po nástupu do penze je připravena pracovat necelá pětina dotázaných. To je výrazně více než přibližně 300 tisíc seniorů, kteří aktuálně nějakou formu zaměstnání mají. Tvoří zmíněných třináct procent z přibližně 2,4 milionu všech důchodců.
S prodlužující se délkou života lze podle expertů očekávat rostoucí počet lidí v penzijním věku, kteří si budou chtít vydělávat. Čtyři z deseti respondentů průzkumu starší 40 let se však obávají nedostatku pracovních pozic vhodných pro seniory a pro 28 procent jsou překážkou předsudky vůči věku.
Vstřícnější jsou zahraniční firmy
Žežulková však vnímá pozitivní změny. „Zejména v nadnárodních firmách začínají vznikat iniciativy, které se věnují aktivnímu zapojení starších zaměstnanců a nastavování rovných příležitostí bez ohledu na věk,“ uvádí. Společně s tím roste význam takzvaného age managementu, který ukazuje, jak mohou různé generace týmově spolupracovat.
Problémy v zaměstnání pokračovat ale přiznávají i sami senioři. Největší bariérou je pro ně podle průzkumu očekávané zhoršení zdraví či kondice a téměř každý pátý má obavy z nedostatečné jazykové vybavenosti, technických dovedností či jiných nároků zaměstnavatelů.
Zohledňování současných trendů, jako je například rozvoj digitálních technologií a umělé inteligence, a posílení dovedností, které zaměstnancům umožní si nové trendy osvojit, je zásadní také podle OECD. „Řešením je rozšíření flexibilních forem práce, tedy snižování úvazků, práce z domova nebo pozice s menší zátěží. Stejně důležité je ale také vzdělávání,“ dodává Žežulková.
Sleva na pojistném seniory láká
V posledních měsících se osvědčuje nová úleva ekonomicky aktivním penzistům ve výši 6,5 procenta z povinných odvodů. Podle šéfa rezortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ji začaly využívat desítky tisíc lidí. Ministerstvo uvedlo, že letos tak vzrostly příjmy pracujících důchodců v průměru o 2638 korun měsíčně.
Resort čeká další vlnu žadatelů z řad podnikatelů a živnostníků. U osob samostatně výdělečně činných odhaduje, že by počet žádostí mohl dosáhnout třiceti až čtyřiceti tisíc.
