Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládali vznik 225 tisíc pracovních míst. Oznámený přírůstek byl podle statistiků nejvyšší od loňského prosince a kontrastoval se slabými údaji z prvních měsíců tohoto roku. Za poslední tři měsíce se průměrný měsíční počet nově vzniklých míst dostal na 207 tisíc, stále to je ale výrazně pod loňským celoročním průměrem 264 tisíc.
Míra nezaměstnanosti se zvýšila proto, že do kategorie pracovní síly vstoupilo větší množství nových lidí, což naznačuje růst důvěry v trh práce. Míra participace, která udává podíl lidí v aktivním věku, kteří jsou zaměstnaní nebo hledají práci, stoupla na 62,9 procenta z pětatřicetiletého minima 62,8 procenta.
„Naznačuje to, že ti, kdo zatím stáli na okraji trhu práce, začínají vidět příležitost,“ řekl agentuře AP ekonom Carl Tannenbaum z investiční společnosti Northern Trust.
Výdělky rostou
Průměrný hodinový výdělek se v meziročním srovnání zvýšil o 2,3 procenta. Byl to nejvyšší nárůst od loňského srpna a bezpečně překonal inflaci spotřebitelských cen, která se v posledních měsících pohybuje v USA kolem nuly.
„Zpráva smetla jakékoli obavy z přetrvání hospodářského útlumu do druhého čtvrtletí, alespoň co se týče trhu práce,“ řekl agentuře Reuters Dan Greenhaus z newyorské společnosti BTIG. „Možná nejdůležitější je růst průměrných výdělků,“ dodal.
Za posledních 12 měsíců se počet zaměstnaných v USA rozrostl o zhruba tři miliony. Jejich mzdy by měly přispět k růstu spotřebitelských výdajů, což se už například promítá v letošním prudkém nárůstu prodeje nových obytných nemovitostí a ve zvýšené tvorbě míst ve stavebnictví.
Americká ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla do záporných čísel a její výkon klesl o 0,7 procenta. Stejně jako o rok dříve se na největší světové ekonomice těžce podepsalo nepříznivé zimní počasí, k němu se ale přidal negativní vliv silného kurzu dolaru na obchodní bilanci a pokles investic do těžby ropy. Tyto dva faktory přetrvají i v tomto čtvrtletí, analytici tak vesměs očekávají pouze mírné oživení tempem kolem dvou procent.
Slabší výkon ekonomiky nutí americkou centrální banku (Fed) k opatrnému postoji vůči zvyšování úrokových sazeb z nynější nulové úrovně. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek Fedu doporučil odložit začátek normalizace měnové politiky až na příští rok.
Dnešní údaje však naznačují, že Fed by mohl začít jednat dříve. Obchodníci na trhu dluhopisů začali po údajích sázet na to, že Fed přistoupí k prvnímu zvýšení základní sazby v říjnu, místo dosud odhadovaného prosince.
Obavy z dřívějšího zvyšování sazeb stáhly americké akcie na začátku dnešního obchodování dolů. Kurz dolaru naopak vůči euru a dalším měnám posílil a zvýšily se i výnosy amerických státních dluhopisů. „Investoři si zřetelně začínají uvědomovat, že Fed zvýší sazby téměř jistě v tomto roce,“ uvedl Greenhaus.
