Zahraniční dluh Česka se v pololetí vyšplhal na 48 procent HDP

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Dominik Bachurek

Zahraniční dluh Česka se v polovině roku meziročně zvýšil o 65,7 miliardy korun na 1782 miliard. Tato suma odpovídá 48 procentům HDP. Údaje dnes zveřejnila Česká národní banka. „Téměř tři čtvrtiny tohoto dluhu jsou dlouhodobé závazky, takže struktura zadlužení ČR zůstává příznivá,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.

Růst zahraničního dluhu byl patrný u všech sledovaných sektorů ekonomiky, nejvíce k němu přispěl růst závazků podnikového sektoru. Na celkové zadluženosti se podnikový sektor podílí 48,9 procenta. Vývoj zadluženosti ve druhém čtvrtletí ovlivnil také vývoj úvěrových vztahů tuzemských přímých investic se spřízněnými zahraničními firmami a realizace emisí dluhopisů tuzemských podniků na zahraničních trzích.

Zahraniční zadluženost vzrostla také u vládního sektoru kvůli nákupům dlouhodobých a krátkodobých dluhopisů zahraničními investory. Dále byly čerpány finanční úvěry od EIB na výstavbu dopravní infrastruktury. Na celkové zadluženosti se podílí vládní sektor 25,9 procenta.

K růstu zahraniční zadluženosti bankovního sektoru přispěl nejvíce nárůst vkladů zahraničních investorů. Podíl zahraničních závazků bankovního sektoru vč. ČNB na celkové zadluženosti zaujímá 25,2 procenta.

Zvýšení zahraničního dluhu se ve struktuře podle instrumentů promítlo v navýšení podílu dluhopisů, krátkodobých instrumentů peněžního trhu a závazků vůči zahraničním přidruženým podnikům na úkor poklesu zastoupení půjček a obchodních úvěrů. Dluhopisy a půjčky naplňuji 62,4 procenta zahraničního dluhu.

S novými daty o dluhu ČR přichází i údaje o investiční pozici, podle kterých objem přímých zahraničních investic v ČR už překonal hranici 100 miliard eur. Přímé zahraniční investice (PZI) na konci června dosahovaly už 102,4 miliardy eur, tedy necelých 10 tisíc eur na obyvatele.

„Potvrzuje se tak fakt, že ČR je i nadále atraktivní destinací pro zahraniční investory, kteří ji ve větší míře „objevili“ až po roce 1998. Za tu dobu se objem PZI v ČR zvýšil na více než osminásobek. Na druhé straně však platí, že cenou za vysoké PZI jsou dividendy, na kterých do zahraničí v posledních dvou letech odplynulo v průměru 181 miliardy korun ročně,“ upozorňuje Dufek. Solidní pozici si podle něj Česko udrží z pohledu zahraničních investorů i nadále, i když s ohledem na ochlazení evropské ekonomiky lze čekat i nižší zájem o nové investice. „Na druhé straně však tlak na snižování nákladů může zahraniční investory do našeho regionu ještě dovést. ČR má stále ještě co nabídnout a minimálně vzdálenost mzdových nákladů v ČR ve srovnání se západní Evropou je stále ještě markantní,“ dodává Dufek.