Maduro má problém, blokáda zastavuje těžbu venezuelské ropy. Kubě hrozí kolaps

Americký tlak na Venezuelu vyvolává v zemi nejistotu a smíšené reakce.

Americký tlak na Venezuelu vyvolává v zemi nejistotu a smíšené reakce. Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková
Diskuze (0)
  • Venezuela nemá kde skladovat ropu, nezbývá ji než omezovat produkci.
  • Lidé ve Venezuele se bojí, co přinese počátek roku 2026.
  • Ekonomicky zdevastovaná Kuba doufá v mexickou pomoc.

Americká blokáda sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají přináší ovoce, v něž nejspíš prezident Donald Trump doufal. Země s největšími prokázanými ropnými rezervami na světě utlumuje těžbu.

Společnost Petroleos de Venezuela (PDVSA) začala podle zdrojů agentury Bloomberg 28. prosince uzavírat vrty v oblasti řeky Orinoko, protože státní rafinerii došel skladovací prostor.

Odstavování vrtů je považované za krajní řešení

PDVSA má za cíl omezit produkci z tamních ropných písků přinejmenším o čtvrtinu na 500 tisíc barelů denně. Toto snížení znamená 15procentní pokles celkové produkce Venezuely, která dosahovala 1,1 milionu barelů denně. Rozhodnutí je těžkou ránou pro režim autoritáře Nicoláse Madura, který se po celou dobu blokády snažil udržet export, jenž je jádrem ekonomiky jihoamerické země.

Vyřazení vrtů z provozu je podle jednoho ze zdrojů považováno za poslední možnost kvůli provozním problémům a vysokým nákladům na jejich opětovné spuštění. „Zastavení produkce, nebo dokonce její pouhé snížení, je obtížné a nákladné rozhodnutí. Ropné vrty musí být aktivní a produkovat,“ řekl El País venezuelský ekonom José Guerra.

Bílý dům vyhlásil blokádu týden před Vánocemi poté, co Spojené státy u pobřeží Venezuely zabavily plavidlo s ropou. Trump uvalil sankce na jihoamerickou zemi během své předchozí vlády v roce 2019. Po celou dobu se ale hovořilo o tom, že Caracas je za pomocí stínové flotily tankerů obchází a svou surovinou zásobuje zejména Čínu, kam směřuje až osmdesát procent jeho exportu.

Objevila se i opakovaná nařčení, že Peking „pere“ venezuelskou a také íránskou ropu v Malajsii a Washington nad tím v éře Joea Bidena přivírá oči. Důvodem mělo být udržení dostatku komodity na světových trzích v době energetické krize a snaha zabránit tím růstu jejích cen.

Venezuelané se ocitli ve velké nejistotě

V posledních měsících Bílý dům stupňuje své aktivity proti Venezuele. Americká armáda zničila několik plavidel, která podle USA sloužily k přepravě drog. Údery zabily desítky lidí, jež Pentagon označil za narkoteroristy, kteří pašují drogy do USA. V Karibiku mají Spojené státy více než desítku válečných lodí a na patnáct tisíc vojáků a vyloučený není úder přímo na venezuelské území.

Je ale možné, že Trump nyní vyčkává, jestli blokáda ochromí venezuelskou ekonomiku a vzroste tak tlak na Madurův odchod. Na život Venezuelanů už krize ve vztazích s USA dopadla. „Všechno je velmi obtížné, je tu spousta nejistoty,“ vylíčil zmíněnému španělskému listu taxikář José Luis Ledezma z Caracasu. „Pracuji s lidmi všech věkových kategorií, od bohatých až po velmi chudé. Vidím nervozitu. Slyším příběhy o rodinách v zahraničí, které posílají peníze lidem, kteří tady nic nemají, pro případ, že se situace vyhrotí,“ popisoval nálady v zemi.

V důsledku nejistoty venezuelská měna ztrácí na hodnotě a roste rozdíl mezi oficiálním a neoficiálním směnným kurzem bolívaru vůči dolaru. Venezuelská finanční observatoř, orgán koordinovaný skupinou opozičních ekonomů, odhaduje, že inflace u zboží běžné spotřeby dosáhne do konce roku meziročně 590 procent. Všichni čekají, co přinese leden a únor a firmy odkládají investiční rozhodnutí.

Čína krok odsoudila, nad pomocí visí otazníky

Blokáda znepokojuje i odběratele venezuelské ropy. Jihoamerická země se sice podílí na čínském zásobování pouze zhruba ze čtyř procent, pro některé rafinerie jsou ale tyto dodávky klíčové a jen nákladně nahraditelné. Peking opatření odsoudil jako „jednostrannou šikanu“ a narušování suverenity. Není však zatím jasné, jestli Čína chystá Venezuele nějakou formu pomoci. Odborníci míní, že se nejspíš nechce nechat zatáhnout do vzdáleného konfliktu.

Po zveřejnění nové americké bezpečnostní strategie se analytici dohadují o budoucí podobě americko-čínských vztahů. Někteří ji vnímají jako krok k rozdělení světa na sféry vlivu, kdy se Washington bude soustředit na západní polokouli. Utnout vliv Číny na Latinskou Ameriku ale bude těžké, jelikož si tam vytvořila úzké vazby a rozjela řadu projektů.

Dramatický a patrně zamýšlený dopad může mít blokáda na Kubu. Už delší dobu se spekuluje o tom, že sesazení Madura by mohlo být první dominovou kostkou, která vyvolá další změny v regionu.„Skutečným cílem je svrhnout vládu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a poté zastavením dodávek venezuelské ropy na Kubu splnit desítky let trvající sen republikánské pravice o zhroucení kubánské vlády,“ napsali před časem ve své analýze pro Foreign Policy američtí experti na Kubu William LeoGrande a Peter Kornbluh.

Kuba je závislá na pomoci odjinud

Komunistický ostrov s Venezuelou v době vlády Huga Cháveze podepsal dohody o spolupráci, na jejichž základě Caracas dodává Kubě ropu za dotované ceny výměnou za služby kubánského zdravotnického personálu. Na vrcholu tohoto obchodu, v letech 2008 až 2015, Kuba dostávala více než sto tisíc barelů ropy denně, zatímco ve Venezuele působilo téměř třicet tisíc kubánských lékařů a dalších specialistů.

Havana Chávezovi také poskytovala vojenské poradce a zpravodajské informace, aby utužila jeho režim. Podle některých zdrojů Kuba fakticky reorganizovala a modernizovala venezuelskou armádu.

Nyní už Kuba není na svém spojenci tolik závislá jako dříve. Avšak vzhledem k tomu, že se už před blokádou potýkala s nedostatkem paliva a rozsáhlými blackouty, může ji americké opatření i tak zasáhnout silně. Ostrov je nyní celkově ve velmi špatné ekonomické kondici. Někteří představitelé americké administrativy v čele s ministrem zahraničí a potomkem kubánských emigrantů Marcem Rubiem proto patrně věří tomu, že hroutící se hospodářství povede k pádu režimu.

Další vývoj ale bude nejspíš hodně záviset na tom, jestli se Havaně podaří sehnat pomoc odjinud. Venezuelu v poslední době v roli důležitého dodavatele ropy na Kubu postupně nahrazuje Mexiko. Země se však kvůli zásobování ostrova dostává do sporu s Washingtonem. Američtí zákonodárci z Floridy naléhají na Trumpa, aby na jižního souseda vyvinul tlak k ukončení dodávek. „Vyslala jsem prezidentce Claudii Sheinbaumové jasný vzkaz: historie se dívá. Přestaňte podporovat diktátory ve Venezuele a na Kubě,“ prohlásila kupříkladu republikánská kongresmanka María Elvira Salazarová.

Začít diskuzi