Důchody v plusu, zdravotnictví na suchu. Největší výdaje státu v příštím roce
- Vláda bude stát před pokušením utratit přebytek důchodového systému za předvolební sliby.
- Peníze na stavby dálnic a silnic, které měly být zahrnuty do výdajů na obranu, asi skončí v jiné kapitole státního rozpočtu.
- Ministr zdravotnictví hodlá miliardami z VZP posílit menší pojišťovny.
Zdaleka nejvíce peněz v příštím roce vydá stát na důchody, zdravotnictví, školství, dopravní infrastrukturu nebo na obranu. Do posledně jmenované oblasti však bude zřejmě putovat méně prostředků, než navrhovala minulá vláda. Hlavně proto že zhruba sto miliard korun mohou spolknout předvolební sliby.
Penzijní systém má být poprvé od začátku dekády v plusu. Naopak zdravotnictví, které není součástí státního rozpočtu, bude potřebovat finanční injekci, přesněji ji dostanou některé menší zdravotní pojišťovny.
Další velkou položkou měla být první část takzvané superzakázky na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. A také se počítalo s posílením výdajů na zmíněnou obranu nad dvě procenta HDP, byť se za vyčleněné prostředky neměly kupovat zbraně či munice, ale stavět dálnice. Především hnutí ANO ale potřebuje uspokojit své voliče, a tak desítky miliard korun na nové reaktory a dopravní komunikace pravděpodobně skončí v jiných rozpočtových kapitolách.
Důchodový přebytek na horší časy?
Byť finanční plán na rok 2026 dozná asi výrazných změn, na důchody kabinet Andreje Babiše zcela jistě sahat nebude. Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí má činit přes 994 miliard korun, z toho je drtivá většina určena právě na starobní, invalidní a pozůstalostní penze. Rezortu má přitom ještě asi 30 miliard chybět, jak tvrdí nová vláda.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Přesto má samotný důchodový účet příští rok skončit v kladných číslech, přebytek se odhaduje na 10 až 11 miliard korun. Pokud by koalice ANO, SPD a Motoristů do systému nesahala, za čtyři roky by podle Národní rozpočtové rada vznikla rezerva kolem 40 miliard korun.
Nový šéf rezortu práce Aleš Juchelka (ANO) před jmenováním do funkce řekl, že peníze by nechal na horší časy. „Má to svoji logiku, čekají nás další demografické výkyvy. V průběhu minulých třiceti let byl systém přebytkový jen několikrát,“ upozornil.
Staronová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však v návrhu rozpočtu postrádá skoro 96 miliard korun. Není tedy zatím jasné, jak to s důchodovým přebytkem nakonec dopadne.
Ve zdravotnictví se přelijí miliardy
Oproti důchodům se dostane do minusu zdravotnictví. Minulý šéf rezortu Vlastimil Válek naplánoval pro veřejné zdravotní pojištění deficit ve výši 15,5 miliardy korun, přičemž celkově má mít systém příští rok k dispozici téměř 563 miliard korun. Očekávaný schodek je však podle Válkova nástupce Adama Vojtěcha (ANO) příliš nízký. „Některé zdravotní pojišťovny se dostávají na hranu platební neschopnosti,“ upozornil. A to je důvod, proč přerozdělí osm miliard korun z účtu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mezi její menší konkurenty. Kabinet už s tímto postupem souhlasil.
Před nebezpečím, že se zdravotnictví postupně dostane do problémů, varovali už dříve ředitelé některých pojišťoven včetně ředitele VZP Zdeňka Kabátka. NNR pak v září tyto prognózy potvrdila, když uvedla, že hospodaření zdravotních pojišťoven v hotovostním vyjádření skončilo v záporném saldu ve výši tři miliard korun. „Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny hospodaří s negativním saldem už několik let, dochází k postupnému vyčerpávání jejich rezerv,“ konstatovala rada.
Peníze pro Dukovany a obranu
Další velké přesuny se zřejmě uskuteční v návrhu zákona o státním rozpočtu, jehož přepracovanou verzi Schillerová podle svých slov předloží nejpozději ve druhé polovině ledna. Dvě volné položky jsou podle ministrů zřejmé už nyní.
V případě státní podpory na výstavbu dalších bloků v Dukovanech staronový šéf rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) neočekává, že ji Evropská komise do konce příštího prosince odklepne. To umožní nedržet v rozpočtu zhruba 15 miliard korun. „Nevidím dnes důvod, abychom to dávali do rozpočtu, když víme, že s drtivou pravděpodobností to nebude v příštím roce potřeba a budeme to vydávat až v roce 2027, byť někdy na jeho začátku,“ uvedl Havlíček při nástupu do funkce.
O dalších 31 miliard korun pak měly být posíleny výdaje na obranu nad uzákoněná dvě procenta HDP, z toho zhruba dvacet miliard však mělo putovat na dopravní stavby související mimo jiné s přesuny spojeneckých vojáků přes území Česka. Vzhledem k tomu, že peníze by šly na dobudování Pražského okruhu nebo dálnice D11, je ale velmi nejisté, zda by je NATO jako obranné výdaje uznalo.
„V rozpočtu jsou schované dvě položky, které tam jsou navíc nad rámec zákona. To jsou peníze na Dukovany a navýšené peníze na obranu,“ uvedl šéf výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
Přibližně 35 miliard korun tak může nová koalice využít na jiné účely – například na přesunutí poplatků za obnovitelné zdroje energie z domácností a firem na stát, což vyjde asi na 17 miliard korun. Přesuny budou možné v takzvaném druhém čtení návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Navíc může původní schodek finančního plánu ve výši 286 miliard korun ještě o desítky miliard nabobtnat. Už to ostatně naznačili někteří vládní politici.
