Jen velmi obtížně mohou dnes mladé rodiny dosáhnout na hypotéku, jelikož byty zdražují, navíc se jich nestaví mnoho. K náročné situaci mladých v otázce vlastního bydlení přispívá i Česká národní banka. Podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka jsou Češi navyklí, aby jim všechno padalo samo z nebes. „Já jsem se do svého prvního bytu 3+kk na hypotéku stěhoval, když mi bylo zhruba 40 let. Nic dramatického se neděje,“ říká Rusnok v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Dá se říci po měsíci a půl, jestli doporučení centrálních bankéřů ohledně hypoték pomohla?
Naše doporučení jsou pokračováním naší politiky, která se snaží, aby se banky chovaly rozumně. Ta opatření vznikají proto, že pravidelně hodnotíme situaci bank a míru rizika, které na sebe berou. Banka je mechanismus, kde vždycky teoreticky hrozí, že by mohlo dojít ke ztrátě cizích peněz. Když pečujeme o to, aby banky byly stabilní, chráníme tím celou společnost. A součástí toho jsou i opatření, která se týkají hypoték. Jejich seriózní vyhodnocení ale bude možné až zhruba za rok.
Jak si ale může někdo dovolit nyní hypotéku, když nemá ani průměrnou mzdu?
To je ale situace, která není nijak mimořádná. Byla tady i před hypotečním boomem, který započal kolem roku 2014. Lidé si ale na dobré věci velmi rychle zvyknou a začnou je brát za samozřejmé. Také v dobách předkrizových bylo úplně normální, že sáhnout si na hypotéku v Praze kvůli koupi nějaké slušnější nemovitosti nebylo pro lidi s podprůměrným příjmem v podstatě možné.
Jenže ten průměrný příjem byl mnohem nižší.
Jenže my tady teď máme specifickou situaci na trhu nemovitostí, zejména v Praze a možná ještě v Brně, kde velmi rychle rostou ceny. A s nimi roste i objem hypotečních úvěrů, což zase zvyšuje ceny nemovitostí. A tato roztáčející se spirála je vždycky nezdravá. Snažíme se, aby to neeskalovalo do neúnosných rozměrů. Ale to, že ceny tak vyletěly, je dáno zejména tím, že se dostatečně nestaví.
To se poslední dobou týká veškerých velkých měst.
Dobře, možná se to týká ještě několika velkých měst, ale v mnohem menší míře než Prahy. Ne všichni, co by chtěli, mohou bydlet ve vlastním. Já jsem se do svého prvního bytu 3+kk na hypotéku stěhoval, když mi bylo zhruba 40 let. Nic dramatického se neděje. Jen jsme si zvykli, že všechno bude padat samo jako mana z nebes, ale ono to tak bohužel není.
Jak se do toho projevilo sdílené bydlení.
Byznys s Airbnb Praha zaspala. Praha 1 se kvůli tomu v podstatě vylidnila. Já to vidím, když chodím do práce. A pak není divu, že ceny nemovitostí a nájmů v širším centru Prahy dramaticky rostou.
Byl plán, že by například Praha za některé hypotéky ručila. Ale ČNB se vyjádřila, že by to nebylo dobré. Proč ne?
My se nepleteme do politiky ani centrální, ani regionální vládě, jakou je pražská koalice. To je jejich věc, jak chtějí vydávat peníze daňových poplatníků. My jsme k tomuto nápadu řekli, že je jeho popis natolik obecný, že se dá stěží posuzovat. Podle mého názoru by ale možná bylo lepší, kdyby Praha byla bezhlavě nerozprodala svoje byty nebo kdyby je teď začala stavět.
Mně přišlo, že by se tím doporučení mohlo obejít.
Obejít do jisté míry asi ano. Pokud by se ti lidé dostali do problémů se splácením, tak za ně bude splácet pražský daňový poplatník.
