Do Prahy se sjíždějí evropští ministři financí. Budou jednat o Ukrajině i zdanění korporací

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) bude jednat v Praze se svými kolegy z Evropské unie.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) bude jednat v Praze se svými kolegy z Evropské unie. Zdroj: Reuters

Zbyněk Stanjura v Evropské unii (10.8.2022).
2
Fotogalerie

Vedle evropských ministrů energetiky dorazí v pátek do Prahy také ministři financí a šéfové centrálních bank států Evropské unie. Jejich dvoudenní jednání (EcoFin) se má věnovat zejména ekonomickým dopadům války na Ukrajině, ale třeba také reformám daňového systému. Německo se podle deníku The Financial Times pokusí přesvědčit Maďarsko, aby zrušilo své veto ohledně zavedení minimální korporátní daně v evropském bloku ve výši patnácti procent.

„Nadcházející setkání evropských ministrů a guvernérů národních bank v Praze bude neformální. To znamená, že během něj nebude možné přijmout žádné závažné rozhodnutí,“ vysvětluje Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky. „Nabízí však ministrům možnost vyjasnit si své pozice a připravit půdu pro další jednání,“ dodává. 

Českou republiku, která v současné době předsedá Radě Evropské unie, bude na jednání zastupovat ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česko by nicméně jakožto předsednická země nemělo na setkání prosazovat vlastní zájmy, ale zejména vést a koordinovat debatu.

„Pokud by to naši vyjednávači neudělali, ztratili bychom u evropských partnerů důvěryhodnost a zásadně by to poškodilo naši reputaci,“ konstatuje projektová manažerka Institutu pro evropskou politiku Europeum Kristína Chlebáková.

České předsednictví v Radě EU: Jaký je jeho hlavní program?

Video placeholde
České předsednictví v Radě EU: Jaký je program a hlavní témata? • Videohub

Kontroverzní téma

Jedním z probíraných témat by měla být právě i minimální korporátní daň. Na jejím zavedení se už loni domluvily členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Má se týkat podniků s ročním obratem nad 750 milionů eur, tedy asi 18,5 miliardy korun. Cílem je zabránit obřím společnostem, aby zneužívaly takzvaných daňových rájů. Schválení patnáctiprocentní korporátní daně v Evropské unii nicméně bylo už dvakrát zablokováno. Nejprve Polskem a nyní mu brání Maďarsko.

„Bude to asi nejkontroverznější téma celé pražské schůzky,“ potvrzuje Chlebáková. Ke změně stanoviska se v Praze pokusí přesvědčit Maďary především Němci. Ti před pár dny oznámili, že minimální podnikovou daň zavedou ve vlastní zemi a budou dál tlačit na to, aby pravidlo platilo v celé unii. 

„Nemůžeme dál nečinně přihlížet tomu, jak Orbánovo veto stojí Německo miliardy,“ napsal nedávno na Twitteru náměstek německého ministra pro hospodářství a ochranu klimatu Sven Giegold. „Skutečnost, že Německo převzalo iniciativu, může být průlomem na evropské úrovni. Vytvoří to na Maďarsko nátlak, aby přestalo blokovat dohodu Evropské unie,“ myslí si Rasmus Andresen, člen výboru Evropského parlamentu pro ekonomické a monetární záležitosti.

Češi Němce podpoří

Češi se chystají Německo podpořit. „Přijetí minimální korporátní daně ve výši patnáct procent pro nadnárodní společnosti je jednou z hlavních priorit českého předsednictví v rámci Rady Ecofin. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura v srpnu navštívil svého maďarského kolegu v Budapešti, kde mimo jiné jednali právě o maďarské podpoře kompromisního znění směrnice,“ uvedl pro deník E15 mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

„Předpokládáme, že tato debata bude na neformálním Ecofinu v Praze i nadále pokračovat s cílem dosáhnout shody všech 27 zemí Evropské unie nejpozději do konce českého předsednictví,“ tvrdí Weiss.     

Ať už v Praze dojde v této věci k nějakému posunu, či nikoliv, první příležitost znovu hlasovat o implementaci patnáctiprocentní korporátní daně budou mít evropští ministři financí na své další schůzce 4. října. 

Balíček pro Ukrajinu

Mezi další témata, která se budou probírat v pátek a v sobotu, bude nepochybně patřit další finanční pomoc Ukrajině a diskuze o reformě koordinace evropských ekonomik. „Zde je hlavním problémem zadlužování, jež nabralo na dynamice spolu se zhoršující se hospodářskou situací EU,“ podotýká Chlebáková.

Neformálně by mohl být odsouhlasen balíček na podporu válkou zasažené Ukrajiny ve výši pěti miliard eur. „Dosud nebyla vyjasněna jeho podoba a poměr mezi granty a půjčkami,“ doplňuje Chlebáková.

Stanjura bude chtít podle svého mluvčího otevřít na jednání též diskuzi o poválečné obnově Ukrajiny. „Ta může přinést zajímavé podnikatelské příležitosti pro české firmy,“ upozorňuje Weiss.