Žebříček 10 evropských zemí s nejdražším bydlením: Česko v popředí nepříznivého žebříčku
Dostupnost bydlení je problém nejen pro Česka, ale i pro další evropské země. Data Eurostatu přinášejí srovnání podle podílu městských domácností, které vydávají na bydlení více než 40 procent svých příjmů. Nad bohatými zeměmi starého kontinentu vyčnívá jedno překvapení.
10. Belgie
Vysoké náklady na bydlení ve městech vydává v Belgii přes 11 procent domácností. Situaci ovlivňují vysoké ceny nemovitostí v Bruselu a dalších velkých aglomeracích, rostoucí nájmy, ale také poměrně nerovnoměrný vývoj mezd mezi jednotlivými regiony.
Důsledky tohoto stavu se nejvíce dotýkají mladších rodin a nízkopříjmových skupin, které musí často sahat po menších bytech nebo hledat bydlení mimo hlavní městské zóny. Ve srovnání s jižní Evropou, kde je problém mnohem palčivější, se sice Belgie drží na relativně nižších hodnotách, nicméně trend ukazuje na problém, jak zajistit, aby dostupné bydlení zůstalo dosažitelné pro širší vrstvy obyvatel.
9. Maďarsko
Jen nepatrně více domácností vydává více než 40 procent příjmů na bydlení v Maďarsku – konkrétně 11,3 procenta. Specifikem tamní situace jsou relativně nižší příjmy a rostoucí ceny nájmů, především v Budapešti, kde se poptávka po bytech dlouhodobě zvyšuje. K tomu se přidává vliv inflace, která v posledních letech domácnostem zdražuje nejen energie, ale také ostatní důležité položky ve spotřebitelském koši.
Řada domácností je nucena volit menší byty nebo sdílené bydlení. Maďarská vláda se snaží situaci řešit prostřednictvím podpůrných programů pro rodiny s dětmi a daňových úlev na bydlení, ale tyto kroky spíše mírní dopady, než aby zásadně zlepšovaly dostupnost.
8. Rakousko
V Rakousku má vysoké náklady na bydlení asi 12 procent obyvatel měst. To znamená, že přibližně každý osmý člověk vydává více než dvě pětiny svých příjmů na nájem či hypotéku, energie a další související výdaje. Přestože je Rakousko tradičně považováno za zemi s relativně silnou sociální ochranou a rozsáhlým systémem obecních bytů, rostoucí tlak na realitním trhu ve Vídni a dalších velkých městech se odráží i v těchto číslech. Významnou roli hraje také příliv obyvatel do měst, kde nabídka nestačí držet krok s poptávkou.
I přes rozvinutý systém regulovaného nájemního bydlení se stále více domácností dostává do situace, kdy jejich finanční možnosti narážejí na limity. Obecní byty sice tvoří významný podíl vídeňského trhu, ale čekací lhůty se prodlužují a lidé se častěji obracejí na soukromý sektor, kde náklady rostou rychleji.
7. Německo
Spodní část tohoto žebříčku je velice vyrovnaná, takže rozdíly mezi zeměmi nejsou tak výrazné. V Německu vydává více než 40 procent svých příjmů na bydlení zhruba 13 procent městských domácností. Situaci ovlivňuje zejména dlouhodobý nedostatek dostupných bytů ve velkých metropolích, jako jsou Berlín, Mnichov nebo Hamburk, kde poptávka výrazně převyšuje nabídku. Přestože Německo tradičně staví na nájemním bydlení a rozsáhlých regulacích, tlak investorů a rostoucí ceny energií zvyšují podíl domácností v nákladové tísni.
Důsledky jsou patrné zejména u mladých lidí a rodin s dětmi, kteří často musí hledat kompromisy v kvalitě či velikosti bydlení. Politická debata se proto soustředí na opatření, jako jsou zastropování nájmů nebo třeba rozšiřování bytového fondu. Přestože jsou mzdy v Německu vyšší než ve střední a východní Evropě, rychlý růst cen bydlení tento faktor částečně neutralizuje.
6. Švédsko
Skoro stejnou hodnotu jako Německo má také Švédsko. Země má rozvinutý sociální stát, ale nedostatečná výstavba nových bytů v posledních dekádách vytvořila nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Větší města se tak potýkají s rychle rostoucími cenami nájmů i vlastnického bydlení, což zasahuje široké vrstvy obyvatel.
Ve Švédsku se proto prodlužují čekací lhůty na regulované nájemní byty a mezi mladými například narůstá podíl sdíleného bydlení. Vláda i obce hledají řešení prostřednictvím podpory nové výstavby a modernizace stávajícího bytového fondu, ale poptávka ve velkých městech zůstává silná.
5. Česko
Mezi deset evropských zemí, v nichž městské domácnosti vydávají na bydlení více než 40 procent příjmů, je i Česko. S vysokými náklady se potýká přibližně 14 procent obyvatel. Česko končí na pátém místě mezi západoevropskými a severskými zeměmi, a to i přesto, že je v tuzemsku obecně nižší cenová hladina. Nejvýraznější problémy mají domácnosti v Praze a Brně, kde prudce rostly ceny nemovitostí i nájmů v poslední dekádě a tempo růstu výrazně předběhlo mzdy.
Mladí lidé se tak obtížně dostávají k vlastnickému bydlení, které je v české společnosti stále významně zažité, čemuž nepomáhá ani nižší dostupnost hypoték. Ve srovnání se Švédskem nebo Německem je český problém specifický tím, že se kombinuje relativně nižší úroveň příjmů s velmi vysokým růstem cen bydlení.
4. Švýcarsko
Ve Švýcarsku připadá na domácnosti s vysokými náklady na bydlení přes 20 procent obyvatel měst. Vysoký podíl je dán především mimořádně drahým realitním trhem, kde ceny patří k nejvyšším na světě. Ve větších městech je nedostatek bytů dlouhodobým problémem, přičemž poptávku dále zvyšuje vysoká životní úroveň a atraktivita země pro pracovníky ze zahraničí.
Přestože vysoké příjmy umožňují domácnostem část zátěže unést, náklady na bydlení výrazně snižují disponibilní příjem a zhoršují dostupnost pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Roste proto zájem o družstevní a sdílené formy bydlení, které jsou v zemi tradičně rozšířené.
3. Norsko
Další zemí v pořadí je Norsko, které jen těsně přeskočilo předcházející Švýcarsko. To řadí tuto severskou zemi na třetí místo žebříčku a ukazuje, že i v jedné z nejbohatších ekonomik Evropy je dostupnost bydlení velkým tématem. Ceny nemovitostí a nájmů v Oslu, Bergenu či Trondheimu rostou dlouhodobě rychleji než příjmy, a to navzdory tomu, že norské mzdy patří k nejvyšším v Evropě.
I v Norsku vysoké ceny za bydlení dopadají nejvíce na mladé rodiny nebo na nově příchozí na trh práce, pro které je pořízení vlastního bydlení stále obtížnější. To posiluje závislost na nájemním trhu, kde ale ceny rovněž rostou. Přestože stát podporuje výstavbu a nabízí různé formy sociální pomoci, rychlý růst městské populace a atraktivita hlavních aglomerací udržují tlak na vysoké ceny.
2. Dánsko
Na druhém místě pak skončila další severská země. V Dánsku vysoké náklady na bydlení platí přes 22 procent obyvatel žijících ve městech. Přestože je země známá vysokou životní úrovní, kvalitní infrastrukturou a stabilním sociálním systémem, realitní trh v Kodani a dalších velkých městech je mimořádně napjatý.
Zvyšuje se zájem o bydlení v menších městech i za cenu toho, že lidé stráví více času dojížděním do práce. Vláda i obce reagují investicemi do sociálního a družstevního bydlení, ale tlak poptávky je natolik silný, že ceny nemovitostí i nájmů rostou dlouhodobě rychlým tempem a na dostupnost bydlení mají výrazný vliv i přísné ekologické a stavební regulace, které zpomalují novou výstavbu.
1. Řecko
Poněkud jiná situace platí v Řecku, které skončilo na nelichotivém prvním místě. V zemi vydává více než 40 procent příjmů na bydlení až 29 procent obyvatel žijících ve městech. To znamená, že téměř třetina řeckých městských domácností je v takzvané nákladové tísni. Tento stav je důsledkem kombinace dlouhodobé ekonomické krize, nízké úrovně mezd a rychle rostoucích nákladů, zejména v Athénách a Soluni. Významnou roli hraje i rozmach krátkodobých pronájmů typu Airbnb, který snížil dostupnost běžných nájemních bytů.
Mladí lidé a rodiny s dětmi se často ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit vlastní bydlení a nájemní trh je pro ně finančně vyčerpávající. Rostoucí podíl příjmů vynaložený na bydlení zároveň omezuje spotřebu v jiných oblastech a prohlubuje sociální nerovnosti. Řecko se tak stalo příkladem země, kde slabší ekonomická výkonnost v kombinaci s rostoucími cenami bydlení vede k výraznému zhoršení životní úrovně.
