Tipy na vánoční dárky českých značek, které přežily změny režimů i konkurenci ze světa
- Výběr dárků od legendárních tuzemských firem, které často fungují déle než sto let.
- Ikonické produkty, které zná téměř každý: rybička, botasky, cibulák, remoska nebo tradiční jelení lůj, ale i nafukovací zvířátka nebo stavebnice.
- Hračky nejsou spotřebním výstřelkem jedné sezony, ale nesou příběh řemesla a české tradice.
Merkur: kovová stavebnice, na které vyrostli malí inženýři
Historie Merkuru začíná už v roce 1920 u firmy Inventor Jaroslava Vancla, která vyráběla kovovou stavebnici spojovanou háčky. Zásadní inovace přišla v polovině dvacátých let, kdy se objevila možnost spojovat dílky šroubky a matičkami. Pod značkou Merkur se stavebnice vyrábí od roku 1930, prošla znárodněním, poválečným restartem i privatizací a několika zvraty v 90. letech. Přesto se výroba udržela v Polici nad Metují, dnes pod značkou Merkur Toys.
Symbolický moment přišel v 60. letech, kdy Otto Wichterle na vylepšené merkurové konstrukci odlil první měkké kontaktní čočky.
Dnešní Merkur zůstává kovovou konstrukční stavebnicí, která vyžaduje víc představivosti a dovedností než plastové skládačky od konkurence. Nabízí klasické univerzální sety i tematické řady a je ideální pro děti i (možná zejména) rodiče, kteří chtějí „hračku, co něco naučí“.
TONAK: klobouky a zmijovky z Nového Jičína a Strakonic
Počátky kloboučnického řemesla v Novém Jičíně sahají do 17. století, rozhodující zlom ale nastal v roce 1799, kdy Jan Nepomuk Hückel založil kloboučnickou manufakturu. Ve druhé polovině 19. století zavedl mechanizovanou výrobu, což z Novojičínska udělalo jedno z center evropského kloboučnictví. Paralelně se ve Strakonicích už od roku 1812 rozvíjela výroba fezů, baretů a čepic. Po sérii fúzí a znárodnění se z těchto tradic zrodil TONAK, který v roce 2001 spojil novojičínskou továrnu s Fezkem Strakonice.
Dnes TONAK, což je zkratka slov „továrna na klobouky“, patří mezi největší světové výrobce pokrývek hlavy a devadesát procent produkce vyváží. Z Nového Jičína míří do světa židovské klobouky, fezy, plstěné klobouky či buřinky a ze Strakonic zase zmijovky, armádní a módní barety i další pletené čepice.
Fatra: nafukovací zvířátka jako vánoční hit ze sedmdesátek
Fatra vznikla v roce 1935 jako podnik koncernu Baťa na popud ministerstva obrany, původně pro výrobu plynových masek a ochranných oděvů. V průběhu 40. let se firma začala orientovat na plasty, stala se průkopníkem průmyslového zpracování PVC a následně i dalších plastických hmot. Vedle technických fólií, podlahovin a hydroizolačních systémů se Fatra postupně vyprofilovala jako klíčový hráč českého plastikářského průmyslu.
Ikonou pro domácnosti jsou ale nafukovací hračky v podobě zvířat, které vznikly v 70. letech. Snad všechny Husákovy děti tak na Vánoce rozbalovaly koníky, slony a prasátka výrazných barev, které dnes pod stromečkem nacházejí děti jejich dětí. Hračky navrhla ikonická designérka Libuše Niklová.
Mikov: rybička aneb první kapesní nožík každého z nás
Kořeny Mikovu sahají do roku 1794, kdy Ignaz Rösler založil v Mikulášovicích dílnu na výrobu nožů a drobného kovového zboží. Z regionu Českosaského Švýcarska se postupně stalo „české Solingen“ s řadou továren na nože a kovové výrobky. Po druhé světové válce a znárodnění vznikl národní podnik Mikulášovický kovoprůmysl s názvem Mikov, který pod jednou značkou sdružil výrobu nožů i kancelářské techniky. Po privatizaci a majetkových změnách se značka Mikov v novém tisíciletí stabilizovala jako tradiční český výrobce s exportem do celého světa.
Legendou mezi výrobky je kapesní nůž Rybička, jehož přesný autor se dodnes hledá. První zmínky o noži ve tvaru ryby pocházejí z počátku 20. století a design se od té doby prakticky nezměnil. Jen dřevěnou střenku nahradily plechové, dnes zinkové, a uhlíkovou čepel vystřídala nerezová ocel. Rybička je pro mnoho lidí první „dospělý“ nůž z dětství a dodnes se prodává v klasické ocelové podobě, ale i ve stříbrné, zlaté či různobarevných verzích. Mikov mimo jiné nabízí i lovecké, vystřelovací, kuchyňské, kapesní i další nože.
Belis: generace smaltované hrnce, pekáče a kastrolky, které přetrvají generace
Tradice smaltování v Českých Budějovicích sahá do roku 1893, kdy vznikla první smaltovna ve Vrátě. Postupně k ní přibyly další dvě, fungující pod různými názvy až do znárodnění po roce 1948. V 50. letech se všechny tři smaltovny spojily v národní podnik SFINX, který se v 70. letech stal exportním gigantem s tisíci zaměstnanci a odběrateli v 80 zemích světa. Po velkém požáru v roce 1976 byl závod ve Vrátě nově vybudován jako moderní exportní továrna. V 90. letech pak privatizace dala vzniknout firmě Belis jako nástupci SFINXu.
Dnes je Belis jediným výrobcem smaltovaného nádobí v České republice a navazuje na exportní tradici pod značkami Belis a Sfinx. Smalt, což je sklo vytavené na ocel při zhruba 850 stupních, dodává hrncům, kastrolům a pekáčům tvrdý, neporézní povrch odolný proti poškrábání. Výhodou je jejich dlouhá životnost, díky níž se smaltované nádobí často dědí.
Preciosa: český křišťál v podobě šperků, dekorací i lustrů
Tradice českého sklářství, na kterou Preciosa navazuje, sahá do 14. století, kdy se v severních Čechách objevily první sklářské pece. Na přelomu 17. a 18. století se začalo masově rozvíjet broušení skla, vznikaly bižuterní kameny a lustrové ověsy, které zdobily paláce v Evropě, a to včetně Versailles. V regionu kolem Jablonce nad Nisou, Kamenického Šenova a Turnova vyrostla řada firem na broušení skleněných kamenů a perlí a sedm z nich se po druhé světové válce stalo základem nově založené Preciosy v roce 1948.
Dnes je Preciosa jedním z nejvýznamnějších výrobců českého křišťálu a bižuterie na světě. Vyrábí broušené kameny, perle a perličky, šperky, křišťálové dekorace i designová svítidla, která visí v hotelech, na ambasádách i v rezidencích po celém světě.
Remoska: cestovní trouba, která nepotřebuje kuchyňskou linku
Remoska vznikla v roce 1957, kdy konstruktér Oldřich Homuta při služební cestě ve Švédsku viděl hrnec, který „sám vařil“, a nápad rozvinul v elektrický pečicí hrnec. Z malé pražské dílny se výrobek přesunul do továrny v Kostelci nad Černými lesy, kde zažil největší slávu. Název Remoska odkazuje na podnik Remos (Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis). Po revoluci se firma dostala do problémů, ale podnikatel Jiří Blažek ji v 90. letech zachránil, přejmenoval na Remoska s. r. o. a výrobu přesunul do Frenštátu pod Radhoštěm.
Princip, na kterém Remoska funguje, zůstal jednoduchý. Mísa s víkem obsahuje topnou spirálu, díky níž v ní jde péct maso, buchty, zapékat těstoviny, vařit rýži nebo zavařovat a stačí k tomu zásuvka. Remoska navíc spotřebuje méně energie než klasická trouba. Fanoušky má i v zahraničí, například ve Velké Británii, kde v roce 2001 získala ocenění „nejlepší nový výrobek roku“.
Český porcelán Dubí: cibulák jako rodinné stříbro na sváteční stůl
Porcelánka v Dubí vznikla v roce 1864, kdy Anton Tschinkel přestavěl bývalý mlýn na manufakturu na keramiku a později porcelán. Po krizi v 80. letech 19. století přešla továrna do rukou míšeňské firmy O. C. Teuchert, která v Dubí zavedla výrobu legendárního cibulákového vzoru. Po sérii dalších vlastníků a poválečném znárodnění se podnik stal součástí velkých porcelánových koncernů, aby se po privatizaci v roce 1991 osamostatnil jako Český porcelán, a. s., Dubí. Fúzí provedenou v roce 2009 se pak spojila s Porcelánovou manufakturou Royal Dux v Duchcově.
Cibulový vzor vychází z východoasijských rostlinných motivů, které v 18. století přeinterpretovali evropští návrháři. Cibule v něm ve skutečnosti není znázorněná, šlo o omyl při pojmenování granátových jablek a dalších plodů. Dubský cibulák se vyrábí od roku 1885 podglazurovou technologií a porcelánka patří mezi tři světové producenty, kteří tento postup dodržují.
Botas: botasky, které přepsaly dějiny české sportovní obuvi
Obuvnická tradice ve Skutči sahá do 16. století, ale moderní éra začala v roce 1949, kdy po sloučení několika znárodněných dílen vznikl podnik Botana. Původní zaměření na vycházkovou obuv se v 60. letech změnilo na sportovní boty a s tím přichází i nové jméno Botas, tedy „bota sportovní“ a zároveň „bota ze Skutče“. V socialistickém Československu byl Botas prakticky monopolním výrobcem sportovní obuvi, kterou nosily sportovní hvězdy od Emila Zátopka po Věru Čáslavskou a Jiřího Rašku.
Po roce 1989 značka přežila otevření trhu a šila boty i pro globální hráče jako Puma, Adidas nebo Salomon. Kultovním se stal model CLASSIC a designová řada Botas 66, která na něj navázala výraznými barevnými kombinacemi a získala řadu ocenění. Krize přišla kolem roku 2023, kdy se firma ocitla v likvidaci. Značku a výrobní zařízení ale převzala obuvnická firma Vasky, která botaskám dává novou šanci, a Botas tak i dnes nabízí jak retro modely, tak nové edice a zároveň i boty na běžky nebo brusle.
Regina: jelení lůj pro všechny, kdo milují staré dobré jistoty
Kosmetická značka Regina vznikla v Novém Městě nad Metují a na trhu působí více než 70 let. Z malé české značky se postupně stala firma, která kombinuje tradiční receptury s moderními kosmetickými trendy. Největším milníkem byl rok 1962, kdy začala vyrábět Jelení lůj, což je produkt, který se stal symbolem značky a provází několik generací. Postupně vznikly i další řady pleťové a tělové péče.
Jelení lůj je jednoduchý balzám na rty a suchá místa, inspirovaný historickým používáním živočišného tuku na ochranu pokožky. Dnes se vyrábí z moderně formulovaných surovin, ale zachovává si „retro“ charakter a univerzální použití, takže je vhodný na rty, ruce, lokty i paty, do mrazu i na léto. Regina s nostalgií pracuje i v designu, nabízí limitované edice obalů a sází na to, že spousta lidí má Jelení lůj spojený s dětstvím.
