Kdo nejrychleji snižuje státní dluh v roce 2026? Z jižních hříšníků se stali premianti

9. Nizozemsko

Pokles dluhu (2016–2026): 16,8 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 44,1 % HDP

Snižující se míra zadlužení Nizozemska je jasným potvrzením jeho dlouhodobě obezřetné fiskální politiky. Pokles o téměř sedmnáct procentních bodů umožnila – shodně s dalšími zmiňovanými zeměmi – silně oživená ekonomika po pandemii, ale také stabilní rozpočtové deficity, které tamní vlády ve sledovaném období udržely pod přísnou kontrolou. Snížením zadlužení na 44,1 procenta HDP si Nizozemsko upevnilo svou pozici jednoho z fiskálně nejzdravějších států eurozóny. 

Klesající poměr dluhu k HDP zvyšuje odolnost této obchodní a logistické velmoci vůči budoucím krizím. Zároveň to vládě v Amsterdamu umožňuje plánovat strategické investice – například do energetické transformace, digitalizace a sociální politiky – bez nutnosti dalšího rozsáhlého zadlužování. 

8. Albánie

Pokles dluhu (2016–2026): 21,8 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 51,5 % HDP

První balkánské překvapení v žebříčku. Albánie s odhadovaným celkovým zadlužením 51,5 procenta HDP pro rok 2026 snížila během sledované dekády míru dluhu o téměř 22 procentních bodů. Ještě v roce 2016 zadlužení země přesahovalo 73 procent HDP. Země je nezpochybnitelným turistickým hitem posledních let a právě stabilní růst příjmů z cestovního ruchu – ke kterému se přidaly i úspěšné daňové reformy – táhl zlepšení veřejných financí. Rychle rostoucí HDP tak zafungoval jako jmenovatel zlomku, který váhu státního dluhu srazil prudce dolů. 

Díky tomuto vývoji získala albánská ekonomika větší důvěru investorů i mezinárodních institucí. Snížení dluhové zátěže přispělo k nižším nákladům na její obsluhu a vytvořilo vládě v Tiraně prostor pro investice do infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání. Přesto tento balkánský stát nadále čelí vážným strukturálním výzvám, z nichž nejpalčivější zůstává vysoká míra emigrace. 

7. Srbsko

Pokles dluhu (2016–2026): 22,4 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 42,6 % HDP

Po osmé Albánii je dalším výrazným zástupcem balkánského poloostrova v tomto žebříčku Srbsko s odhadovaným celkovým zadlužením pouhých 42,6 procenta HDP pro rok 2026. Ještě v roce 2016 zadlužení země dosahovalo 65 procent HDP. Během sledované dekády snížilo Srbsko své relativní zadlužení o 22,4 procentního bodu. Pomohly mu k tomu zejména silný ekonomický růst, podporovaný domácí poptávkou a exportem, ale také úspěšná reforma veřejných financí, přičemž vláda se zároveň snažila striktně omezovat rozpočtové deficity. 

Srbsko se navíc stalo magnetem pro zahraniční kapitál a díky těmto krokům posiluje důvěru investorů. Významné zlepšení veřejných financí přispělo k postupnému zvyšování úvěrového ratingu a ke snižování nákladů na obsluhu dluhu. Přesto země nadále čelí výzvám, mezi které patří geopolitické napětí v regionu, strukturální slabiny trhu práce nebo přetrvávající potřeba vysokých investic do infrastruktury a životního prostředí. 

6. Chorvatsko

Pokles dluhu (2016–2026): 22,8 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 56,5 % HDP

Chorvatsko je v tomto žebříčku nejúspěšnějším zástupcem Balkánu. Za snížením poměru dluhu k HDP o téměř 23 procentních bodů stála především obrovská motivace: vstup do eurozóny a schengenského prostoru v roce 2023. Splnění přísných maastrichtských kritérií donutilo Záhřeb k nebývalé fiskální disciplíně a krocení rozpočtových schodků. 

Tato zodpovědná politika přinesla zemi historicky nejlepší úvěrová hodnocení a posílila důvěru investorů. Zásadní roli sehrál také silný postpandemický růst ekonomiky. Ten se opírá o rekordní příjmy z cestovního ruchu, kterým výrazně pomohlo zrušení hraničních kontrol. 

Rychle rostoucí HDP, částečně tažený i vyšší inflací, tak reálnou váhu dluhu úspěšně srazil k 56 procentům. Chorvatsko však nadále čelí velkým výzvám. Ekonomika je extrémně závislá na letní sezóně a dlouhodobá emigrace způsobuje kritický nedostatek pracovních sil. 

5. Island

Pokles dluhu (2016–2026): 27,7 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 53,6 % HDP

Ostrovní stát dokázal ve sledované dekádě snížit zadlužení vůči HDP o úctyhodných 27,7 procentního bodu, přičemž odhad pro rok 2026 klesl na velmi zdravých 53,6 procenta. To je obrovský úspěch pro ekonomiku, která si po drtivém bankovním kolapsu v roce 2008 musela projít hlubokou a bolestivou restrukturalizací. 

Země si i přes výrazné dopady pandemie na turistický ruch, který je pro Island klíčový, dokázala udržet stabilitu veřejných financí. Postupné snižování zadlužení podpořila důsledná fiskální politika a následné silné oživení tamního hospodářství. Důležitou roli sehrál také tradiční rybolov a masivní vývoz hliníku. Právě tyto sektory přinesly státní pokladně stabilní příjmy z mezinárodního obchodu v době, kdy turismus globálně stagnoval. 

Tento razantní pokles dluhu zásadně přispěl ke zlepšení mezinárodní důvěry v islandskou ekonomiku. Země si spolehlivě udržela stabilní úvěrové hodnocení a dnes těží z vysoké transparentnosti a efektivity správy veřejných prostředků. 

4. Irsko

Pokles dluhu (2016–2026): 41,1 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 31,6 % HDP

U Irska, kterému patří čtvrtá příčka, úřaduje do velké míry účetní magie známá jako „leprechaun economics“ (ekonomika leprikónů). Snížení dluhu vůči HDP o neuvěřitelných 41 procentních bodů na odhadovaných 31,6 procenta sice vypadá jako absolutní evropský rekord, ve skutečnosti jde ale o důsledek specifického nastavení tamního daňového systému. 

Tento optický klam způsobuje umělé nafukování irského HDP nadnárodními technologickými a farmaceutickými obry, kteří si do země přesouvají své duševní vlastnictví. Ačkoli se tedy absolutní dluh v miliardách eur nesnižuje tak dramaticky, v poměru k obřímu „papírovému“ HDP strmě padá dolů. I přes tento statistický paradox však Irsko aktuálně disponuje jedněmi z nejzdravějších a nejlépe hodnocených veřejných financí v celé Evropě. 

3. Portugalsko

Pokles dluhu (2016–2026): 45,6 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 85,6 % HDP

Bronzovou příčku v našem žebříčku obsadilo Portugalsko, kterému se podařilo ze svého dluhu vůči HDP umazat masivních 45,6 procentního bodu. Tento výsledek odráží pokračování trendu důsledné konsolidace, který země nastartovala už po hluboké dluhové krizi eurozóny. 

K výraznému zlepšení veřejných financí přispěl zejména silný růst HDP po pandemii. Ten byl tažen rekordním oživením turismu, rostoucím exportem a stabilní domácí poptávkou. Portugalsko se tak z dřívějšího „hříšníka“ transformovalo v zemi, která si upevnila důvěru finančních trhů. 

Díky těmto krokům se Lisabonu podařilo výrazně snížit náklady na obsluhu státního dluhu. Ratingové agentury na pozitivní vývoj reagovaly postupným zvyšováním úvěrového hodnocení a investoři dnes Portugalsko vnímají jako stabilní a předvídatelný trh. 

2. Řecko

Pokles dluhu (2016–2026): 46,8 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 136,9 % HDP

Řecko, které svou dluhovou krizí před lety ohrozilo stabilitu celé eurozóny, zaznamenalo ve sledované dekádě ohromující pokles zadlužení o téměř 47 procentních bodů. Na druhou stranu je to ale stále země, která má s odhadovanými 136,9 procenta pro rok 2026 nadále zdaleka nejvyšší zadlužení vůči HDP v Evropě. Tento masivní pokles je důsledkem drastických záchranných programů, po kterých Atény pokračovaly v tvrdých reformách, aby radikálně zlepšily svou fiskální disciplínu. 

Díky tomuto úsilí už tamní veřejné finance nejsou pod tak přísným dohledem evropských institucí. Země si v posledních letech výrazně zlepšila úvěrový rating a vrátila se na mezinárodní dluhopisové trhy s relativně nízkými výnosy. Svou roli zde navíc sehrála i vysoká inflace a oživení turismu, což pomohlo dluh vůči rostoucímu HDP naředit. Přestože absolutní úroveň řeckého zadlužení zůstává velmi vysoká, celková trajektorie je jasně pozitivní a dlouhodobá udržitelnost dluhu se znatelně zlepšila. 

1. Kypr

Pokles dluhu (2016–2026): 55,9 procentního bodu

Odhadovaný dluh (2026): 50,9 % HDP

Absolutním vítězem našeho žebříčku je Kypr, který ve sledované dekádě snížil své zadlužení o více než polovinu, čímž se dostal na odhadovaných 50,9 procenta HDP pro rok 2026. Tento nevídaný pokles způsobila kombinace silného ekonomického růstu a velmi přísné fiskální politiky. Po finanční krizi, která před více než deseti lety tvrdě zasáhla hlavně místní bankovní sektor, prošel ostrovní stát hlubokou ekonomickou konsolidací. Důležitou roli pak sehrálo, podobně jako v dalších letních destinacích, mohutné oživení turismu po pandemii. 

Díky tomuto vývoji se Kypr opět pevně zařadil mezi fiskálně důvěryhodné státy eurozóny. Rychle klesající zadlužení vedlo ke znatelnému zlepšení úvěrového hodnocení a snížení nákladů na obsluhu státního dluhu. Výhled ostrovní ekonomiky do budoucna tak zůstává stabilní, i když země nadále čelí objektivním výzvám. Patří mezi ně především stále vysoká míra soukromého zadlužení, strukturální závislost na několika málo sektorech a přetrvávající geopolitické napětí ve východním Středomoří.