Od AdBlue po nemocnice. Podívejte se, co všechno se „zasekne“ v Hormuzském průlivu
- Které komodity v případě trvalé blokády Hormuzského průlivu nemají náhradu?
- Jaká odvětví může výpadek těchto surovin zasáhnout?
- Jak mohou výpadky dopadnout na české firmy?
Hormuzský průliv získal obrovskou mediální pozornost po americko-izraelských útocích na Írán. Ten jako odvetu začal jedinou námořní trasu z Perského zálivu blokovat, což mělo za následek okamžitý růst cen ropy a pohonných hmot. Jak ale ukazuje analýza hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila, u nafty a benzinu se to nemusí zastavit.
8. Polyetylen a polypropylen
Polyetylen a polypropylen patří mezi nejrozšířenější plasty na světě. Největšími producenty v regionu jsou především Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar a Kuvajt, kde mohou využívat levnou ropu a zemní plyn jako vstupní surovinu. Přes Hormuzský průliv, kudy tamní firmy vyvážejí velké objemy polymerů do Evropy, Číny a dalších částí Asie, prochází necelých 20 procent celosvětové výroby těchto plastů.
Polyetylen a polypropylen se používají na nejběžnější plastové výrobky, které známe z každodenního života. Například na obaly potravin, plastové lahve, fólie, ale i potrubí, automobilové díly, textilie a mnoho dalšího. Jakmile dojde k výpadku jejich dodávek nebo k prudkému růstu cen, rychle se to promítne do nákladů výrobců obalů, elektroniky či spotřebního zboží. V případě pokračující blokády Hormuzského průlivu ovšem u této suroviny nehrozí globální nedostatek a dojde spíš ke zdražení. Alternativu ve výrobě nabízejí například Spojené státy.
7. Petrochemická nafta
Z ropy, která se těží na Blízkém východě, se vyrábějí nejen paliva, ale také petrochemická nafta určená pro další využití v průmyslu. Hormuzskou úžinou prochází asi 24 procent celosvětového obchodu s touto surovinou. Ta slouží k výrobě plastů, rozpouštědel, ale i k produkci chemikálií pro farmaceutický průmysl.
Pokud by došlo k dlouhodobé blokádě jediné námořní cesty z Perského zálivu, dodávky by se výrazně zkomplikovaly a globální petrochemický průmysl by čelil nedostatku jedné z hlavních vstupních surovin. To by pocítily i české rafinerie, které by v případě dlouhodobého výpadku musely hledat jiný zdroj suroviny pro takzvané krakování. Nabízí se například petrochemická nafta z Ruska nebo přechod na propan, který může fungovat jako náhrada.
6. Amoniak
Amoniak patří mezi nejdůležitější chemikálie světového průmyslu. Vyrábí se především z vodíku získaného ze zemního plynu. Vedle zemí z Blízkého východu patří mezi další významné producenty také Čína, Rusko nebo Spojené státy. Z Perského zálivu se vyváží asi 30 procent celosvětové produkce amoniaku.
Naprostá většina této chemikálie se používá pro výrobu dusíkatých hnojiv. Amoniak je tak zásadní pro zemědělství a produkci potravin. Částečně se využívá i v chemickém průmyslu. Přetrvávající blokáda Hormuzského průlivu by mohla mít dopad na náklady zemědělců a s určitým zpožděním i na ceny potravin. Evropa by se částečně mohla spolehnout na alternativní dodávky ze Spojených států, trvale by ale ztratila část vlastní výroby hnojiv.
5. Močovina
Jedním z celosvětově nejpoužívanějších dusíkatých hnojiv je močovina, která se vyrábí právě ze zmiňovaného amoniaku a rostlinám slouží jako zdroj dusíku. Mezi největší světové exportéry patří Katar. Tamní firma QAFCO vyrobí ročně až 5,6 milionu tun tohoto hnojiva. To se odráží i na tom, že na Hormuzském průlivu stojí asi 30 procent exportu močoviny.
Dlouhodobé omezení dodávek by tak stejně jako u amoniaku mělo v Česku i v dalších zemích dopad na zemědělství a později i na ceny potravin. Močovina se navíc používá pro výrobu plastů nebo lepidel a ve formě roztoku i jako složka paliva AdBlue, která má za cíl snižovat emise z dopravy. Na rozdíl od jiných surovin v případě velkého výpadku neexistují kapacity, které by dovoz ze zemí Blízkého východu dokázaly nahradit.
4. Hélium
Dalším vedlejším produktem těžby zemního plynu je hélium. Přestože největším producentem zůstávají Spojené státy, významnou roli na světovém trhu hraje Katar, který patří mezi největší exportéry hélia. Z Perského zálivu se pak exportuje asi třetina celosvětové produkce tohoto vzácného plynu.
Hélium má unikátní vlastnosti. Je extrémně lehké, chemicky inertní a při velmi nízkých teplotách se používá jako účinné chladicí médium. Díky tomu je nenahraditelné v řadě technologicky náročných oborů. Používá se například při chlazení magnetů v přístrojích magnetické rezonance v nemocnicích nebo v polovodičovém průmyslu při výrobě čipů. Na druhou stranu nelze zcela zabránit jeho odpařování při přepravě. Pokud tankery v Perském zálivu stojí naplněné zkapalněným héliem, za 35–48 dní plyn z tankerů bez náhrady zmizí.
3. Propan a butan
Propan a butan patří mezi takzvané zkapalněné ropné plyny (LPG). Vznikají jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu a při rafinaci ropy. Hormuzským průlivem prochází až 38 procent exportu LPG, které slouží jako palivo i jako průmyslová surovina.
Propan a butan se používají například jako palivo pro vaření a vytápění domácností, v průmyslových hořácích nebo jako palivo v některých dopravních prostředcích. Zároveň jsou důležitou surovinou v petrochemickém průmyslu. Mohou sloužit jako vstupní materiál pro výrobu plastů a dalších chemických látek. Výpadek dodávek z Perského zálivu by tak mohl zvýšit ceny LPG na světových trzích a zdražit energii pro domácnosti i průmysl.
2. Methanol
Omezení dopravy v Hormuzském průlivu se týká také íránského exportu. Právě Írán je celosvětově největším vývozcem methanolu, který má velmi široké využití v chemickém průmyslu. Používá se například při výrobě formaldehydu, plastů, syntetických pryskyřic, lepidel, barev nebo textilních vláken.
Írán pokrývá například až polovinu dovozu methanolu do Číny. Přes Nizozemsko se pak tato surovina dostává i do Evropy včetně Česka. Protože se methanol používá při výrobě syntetických pryskyřic a lepidel, může mít jeho nedostatek výrazný dopad na dřevozpracující průmysl zaměřující se na výrobu dřevotřískových i jiných desek, které se dále používají při výrobě nábytku.
1. Síra
Velmi kritická situace může nastat u obchodu se sírou. Ta se získává jako vedlejší produkt při zpracování zemního plynu a ropy. Hormuzským průlivem prochází skoro polovina celosvětové produkce. Žádný jiný producent na světě nedokáže nahradit tak masivní výpadek této suroviny, která se používá v zemědělství i potravinářství.
Protože produkce síry nemá na světě náhradu, její cena rostla už před krizí, a to několikanásobně. Zdaleka největší část světové produkce síry se používá k výrobě kyseliny sírové, která je jednou z nejdůležitějších chemikálií průmyslu. Ta je zásadní například pro výrobu fosfátových hnojiv, zpracování kovů, výrobu baterií, chemikálií nebo některých plastů.
Další komodity: Hliník
Hliník na rozdíl od dalších surovin v tomto žebříčku nevzniká jako vedlejší produkt při zpracování ropy. Důvod, proč se jeho produkce v posledních letech rozšiřuje i na Blízkém východě, je jeho energeticky náročná výroba. Proto se hledají země s levnými energiemi. Hormuzským průlivem prochází až 9 procent celosvětové produkce hliníku.
Ten se používá například ve stavebnictví, automobilovém i leteckém průmyslu, výrobě obalů, elektrotechnice nebo energetice. Díky nízké hmotnosti a odolnosti proti korozi je nenahraditelný v mnoha formách použití, od plechovek na nápoje až po konstrukční díly dopravních prostředků.
Další komodity: Syntetický grafit
Syntetický grafit se vyrábí průmyslově z ropného nebo dehtového koksu. Státy Perského zálivu nepatří mezi hlavní výrobce syntetického grafitu, takže jeho globální výroba není přímo závislá na dopravě přes Hormuzský průliv. Nepřímá vazba ale existuje přes suroviny a energii. Syntetický grafit vzniká z materiálů odvozených od ropy a jeho výroba je velmi energeticky náročná.
Pokud by geopolitické napětí v oblasti Perského zálivu výrazně zvýšilo ceny ropy nebo petrochemických produktů, mohlo by to zdražit také ropný koks, který je jedním z hlavních vstupů pro výrobu grafitu. To by následně zvýšilo náklady výrobců syntetického grafitu. Ten je přitom klíčový například pro elektrody v elektrických obloukových pecích při výrobě oceli, baterií nebo polovodičový průmysl.
