Poučila se Evropa z krize?

Poučila se Evropa z krize?

Poučila se Evropa z krize?

.
Dochází v EU k přibližování ekonomik nebo naopak? Můžeme očekávat změny v řízení evropské ekonomiky? Jaké jsou perspektivy eurozóny? Vzala si Evropa z krize nějaká ponaučení? Na tyto a další otázky se pokusilo odpovědět osm pozvaných odborníků na semináři „Evropská unie před krizí a nyní - stejná nebo poučená?“, který 23. května 2013 uspořádal Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (IES FSV UK) za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR.

Evropská měnová unie nikdy nesplňovala podmínky optimální měnové unie, za což nyní pyká. Shodli se na tom úvodní řečníci semináře Jarko Firdmuc ze Zeppelin University ve Friedrichshafenu (SRN) a Petr Král z České národní banky (ČNB). „Euro byl především politický projekt, který neměl v hospodářských cyklech oporu,“ tvrdí J. Fidrmuc. „Lisabonská strategie byla navíc bezzubá a nereálná a konvergenci nijak nepomohla,“ dodává P. Král.

Podle Zdeňka Čecha, ekonomického poradce Zastoupení Evropské komise v ČR, to ale s eurozónou nevypadá až tak bledě. „ Euro je například vůči americkému dolaru mnohem stabilnější než na svém začátku a také Evropská centrální banka udržuje stabilitu cen podle plánu,“ vysvětluje Z. Čech. „Na druhé straně se ovšem potácíme v začarovaném kruhu rostoucích deficitů, slabého růstu a labilních bank.“

Řešením by mohla být zvýšená koordinace fiskálních politik, což ovšem naráží na politickou nevůli ve většině zemí EU. „Proto se zavádí nové sankční mechanismy, které jsou navázány např. na kohezní politiku,“ přiblížil Vojtěch Belling, státní tajemník pro EU na Úřadu vlády ČR. Jde o sankčně-motivační nástroj, kdy země, které přijdou s plánem na strukturální změny, budou podpořeny penězi z Eurofondů. V případě, že nebudou plány dodržovat, o peníze přijdou.

Poučila se Evropa z krize?Poučila se Evropa z krize?

Postoj ČR je v otázce nového finančního řízení spíš nejasný. „Česká republika řeší dilema, jak zůstat stranou od povinností vůči EU, ale zároveň si zachovat vliv na dění v eurozóně,“ vysvětluje Jakub Mazur z Ministerstva financí.

Další reakcí na krizi v EU je myšlenka vytvoření bankovní unie. Předání bankovního dohledu nadnárodní instituci ale není dostačující. „Taková forma dohledu není a nemůže být zárukou proti opakování krize v budoucnu,“ naznačil Petr Procházka z ČNB.

Jakou má tedy eurozóna perspektivu? Může si dovolit rozpad, který se nikomu nevyplatí? Tuto otázku položil publiku Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny. „Doposud se silným členským státům vyplatilo pomáhat periferním ekonomikám,“ tvrdí. „Poslední dobou se však stále intenzivněji hledají i jiné cesty. Argumenty příliš vysokých nákladů rozpadu eura již nejsou tak slyšet.“ Petr Teplý z Institutu ekonomických studií FSV UK si naopak myslí, že tyto snahy již nemají smysl, protože eurozóna de facto nepřežila rok 2013. „Evropa se ubírá stejným směrem jako Japonsko. Čeká nás vyhlídka ztracené dekády,“ uzavřel P. Teplý.

Eurozóna podle účastníků nebyla postavena na dobrých základech a zůstává otázkou, zda se podaří ji přebudovat. „Obávám se, že se Evropa po krizi příliš nezměnila. Rozhodně není o moc moudřejší,“ uzavřel celý seminář J. Fidrmuc.

Seminář „Evropská unie před krizí a nyní – stejná nebo poučená?“ uspořádal IES FSV UK za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR v rámci Evropského roku občanů 2013. Další seminář z tohoto cyklu se uskuteční 15. října 2013.