České dráhy ztrácejí monopol i zaměstnance. Jančurův RegioJet zbrojí na klíčový střet a zdaleka není sám
Takzvaná liberalizace evropského trhu železniční dopravy běží naplno a Česko není výjimkou. Jelikož se do konce roku 2033 musejí vysoutěžit všechny tendry na osobní dopravu v rámci veřejné služby, tedy státem dotované linky, rozložení sil mezi dopravci se proměňuje podle jejich schopnosti nabízet co nejlevnější, a přitom kvalitní službu. České dráhy, které ještě dekádu nazpět držely takřka výhradní monopol v osobní dopravě, rok od roku ale ztrácejí tržní podíl. Soukromí konkurenti jako RegioJet, Arriva a další dopravci však hodlají na úkor dosavadního lídra dál výrazně posilovat.
Ještě v roce 2014 přesahoval podíl Českých drah na trhu osobní dopravy v tuzemsku měřený podle vlakových kilometrů 95 procent. V následujících letech však setrvale klesal. Loni se propad zastavil na více než osmdesáti procentech, vychází z výroční zprávy Správy železnic.
„Pro České dráhy je tržní podíl důležitý, ale není to dogma. Není naším cílem držet tržní podíl za každou cenu. Proto plánujeme vstupovat do takových soutěží, které nám dávají ekonomicky smysl a zajišťují další rozvoj firmy, a to včetně modernizace vozidlového parku a rozvoje služeb pro cestující a objednatele,“ říká mluvčí drah Filip Medelský.
Stejně jako v řadě dalších států, které liberalizují spíše rychle než pomalu, si tak hodlá soukromá konkurence ukrojit co největší sousto ovládané dosud dominantním hráčem. Největším privátním vyzyvatelem drah je v Česku RegioJet byznysmena Radima Jančury. Před pěti lety mu náležela asi čtyři procenta trhu, loni přes šest procent. Největší porce tendrů o dotované linky se však teprve chystá.
České dráhy, RegioJet a Arriva v boji o historicky největší zakázku
„V následujících šesti letech se vysoutěží všechny výkony na železnici. Je vysoce pravděpodobné, že na konci roku 2033 budou mít tři největší dopravci, tedy České dráhy, RegioJet a Arriva, podíl každý okolo třiceti procent. Ostatní menší pak deset procent. Cílem RegioJetu je, aby se stal největším dopravcem v Česku,“ říká Jančura.
Ambiciózní plány má také česká divize britské Arrivy. Dopravní společnost, kterou předloni prodal německý dopravce Deutsche Bahn americké investiční skupině I Squared Capital, loni ovládala podíl na tuzemské železnici ve výši necelých šesti procent.
„V následujících letech bychom ho chtěli navýšit na deset až patnáct procent. Záměrem proto je hlásit se do všech výběrových řízení, která nám dávají provozní i ekonomický smysl. Důležité jsou pro nás nejen všechny nové tendry, ale i ty, v nichž budeme obhajovat současné pozice, stejně tak i soutěž na zajištění elektrických vlaků pro Prahu a Středočeský kraj,“ uvádí mluvčí Jan Holub.
Právě zmíněné trio – České dráhy, RegioJet a Arriva – aktuálně bojuje o vítězství v historicky největší veřejné železniční zakázce v Česku. Žádní jiní uchazeči se do tendru vypsaného Středočeským krajem a Prahou z konce letošního února nepřihlásili. Zadavatelé předpokládají, že zakázka bude mít hodnotu téměř 142 miliard korun.
Vítěz získá třicetiletý provoz elektrických vlaků v systému Pražské integrované dopravy od prosince 2029, kdy končí smlouva Českým drahám. Hodnoticí kritérium bude v tomto případě jediné – co nejnižší cena. Kdo ji nabídne, získá kontrakt, který by měl zahrnovat i plánované rozšíření železniční sítě o linku na Letiště Václava Havla.
Do konce června mohou zájemci podávat nabídky i do jedné ze soutěží ministerstva dopravy. Její vítěz získá patnáctiletou smlouvu za odhadovaných dvacet miliard korun. Výměnou za ně bude provoz na linkách Pardubice–Liberec, Liberec – Ústí nad Labem, Praha–Turnov–Tanvald, Kolín – Nový Bor – Rumburk a Praha – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk. Tendrů se však pochopitelně chystá mnohem více.
Pro České dráhy, které dlouhodobě dominovaly tuzemským kolejím, to mimo jiné znamená, že budou potřebovat méně zaměstnanců. Celá skupina jich má přes 21 tisíc, z toho osobní dopravce asi šestnáct tisíc. „V souvislosti s částečným přesunem některých výkonů k jiným dopravcům logicky dochází ke snížení potřeby zaměstnanců. Nicméně jelikož k převodům výkonů bude docházet až v dalších letech, hlavní snížení počtu zaměstnanců nás čeká teprve v budoucnosti,“ dodává Medelský. Otázku na vyčíslení tohoto poklesu ponechaly ČD bez odpovědi.
Situaci prozatím řeší převážně nenahrazováním pracovníků, kteří dobrovolně odcházejí do penze, tedy rušením míst. Růstový byznys si naopak slibují od opravárenství, které se má stát novým pilířem podnikání drah. Už nyní v různých depech zajišťují údržbu a servis vozidel pro další dopravce, například v Brně či v Liberci.
